Treking > Tipy na výlet > Městikáď, Dolina a Měšiny, tipy na výlet v Moravském krasu
Městikáď, Dolina a Měšiny, tipy na výlet v Moravském krasuTři největší závrty Moravského krasu28.4.2009 | Theodor Teshim
V Moravském krase, jak říká má hodná žena, leží všechno zajímavé kousek od sebe. To potvrzuje i fakt, že trojice největších závrtů této chráněné krajinné oblasti jsou navzájem vzdáleny nejvýše asi 2 km na cestě mezi Sloupem a Macochou, jež je dle legendy československé speleologie profesora Absolona "poučná tím, že máme možnost pozorovat ráz náhorní roviny a poznat tři největší závrty." PřístupToužíme-li vskutku poznat zmíněné krasové sníženiny, pak se musíme vypravit do severní části Moravského krasu, do severozápadního cípu Ostrovské plošiny, kudy vede žlutá TZ mezi rozcestím U Dubu a rozcestím Nad Pustým žlebem. Nejvýhodnějším přístupovým místem je slavné poutní místo Sloup (žlutá TZ, asi 2,5 km k závrtu Dolina), kousek to máme i z Ostrova u Macochy (zelená TZ a neznačená cesta; asi 2 km k závrtu Městikáď), více se projdeme, zamíříme li k trojici výrazných sníženin ze Skalního Mlýna (žlutá TZ, asi 5,3 km k závrtu Dolina). Závrt MěšinyPrvenství v celkové rozloze závrtů Moravského krasu drží mělký zcela zalesněný závrt Měšiny o ploše asi 25 000 m2, průměru 164 m a obvodu 637 m. Tvoří ho více původně samostatných menších závrtů. Dobře přehlédnutelný byl na počátku minulého století, kdy jej kryl jen mírný podrost. Karel Absolon ve své slavné knize o Moravském krase tvrdí, že "musí znamenat křížové prolomy stropů jeskyň dole se rozvětvujících, tedy mystérium prvního řádu…" Z pokusů o průzkum podzemí pod jeho povrchem jmenujme práce v závrtu C13 a v Říceném závrtu, kde byla šachta 70 m hluboká, leč k objevu podzemních prostor nedošlo. Tyto závrty komunikují se Sloupským koridorem Amatérské jeskyně ležící hluboko pod zemí západním směrem. Měšiny leží stranou žluté TZ. U rozcestí Dolina se dáme severozápadním směrem po cestě lemované alejí, sníženiny se nachází po asi 200 m vlevo v lese. Závrt DolinaDruhou příčku mezi závrty Moravského krasu obsadil díky své rozloze asi 18 260 m2 mísovitý závrt jménem Dolina. Jeho průměru činí 166 m a obvod pak 521 m. Jak tvrdil profesor Absolon, "Dolina je prototypem toho, co nazýváme závrt a její foto se hodí do každé učebnice o krasovém fenoménu." Přibližně 100 m pod povrchem závrtu při jeho jižním okraji se nachází část Sloupské koridoru Amatérské jeskyně - labyrint v okolí Černého dómu. Dolina se skrývá za pásem keřů asi 50 m východním směrem od stejnojmenného turistického rozcestí. Pro sestup nemusíme volit nepohodlný průstup houštím, kousek vlevo (severně) vede na široké travnaté dno prohlubně pohodlná polní cesta. Závrt MěstikáďMěstikáď o průměru 106 m, hloubce 16 metrů a obvodu 280 metrů drží třetí příčku v žebříčku rozlohy závrtů Moravského krasu O pozoruhodném jméně závrtu Karel Absolon tvrdil, že je to prastaré pojmenování odvozeného od slov "mísím v kádi". Nalézá se na velmi zajímavém místě, v jihovýchodní části výrazné uvaly, tedy deprese vzniklé splynutím řady závrtů. Sníženina je známe též jako "Úžlebí". Má délku 1 100 m a šířku 200 až 400 m. Její průběh severovýchodním směrem se prudce mění na severozápadní a poté ústí prudkým svahem do kaňonu mezi skálami Pustého žlebu. Absolon se v závrtu Městikáď pokoušel prokopat k předpokládaným podzemním prostorám, a to hned dvakrát. Co lákalo slavného krasového badatele k náročnému průzkumu podzemí závrtu? Dle jeho vlastních slov mezi skalami na severovýchodě Městikádu "byly otvůrky zvící pěsti, z nichž bylo v některých letech slýchat jakoby hukot daleko proudící vody. Odposlouchávací aparát akustel to plně potvrzoval a co nejhlavnější, časem se tu dral i prudký průvan ze země, jenž měnil svou intenzitu, směr i teplotu podle roční doby." Lidová tradice navíc uchovávala domněnku o obrovském jezeře pod Městikádem. Prvně se zde kopalo roku 1912 do hloubky pouhých 6 m, až práce skončily u závalu kamenů. O 21 let později, 1. července roku 1933, byly práce ze obrovského zájmu široké veřejnosti obnoveny. Po více jak půl roce komplikovaného hloubení šachty bylo dosaženo hloubky 50 m. 6. února 1934 došlo k objevu neznámého podzemního prostoru. Chvíle nadšení profesor Absolon shrnul těmito slovy: "Naše hodina zase udeřila! Jsme patrně ve vrcholku ohromného komínu a pod nohama máme hlubinu na 70 m. Zítra začne sestup! Je připraven stometrový drátěný žebř a lana téže délky. Zítra rozhlaholí se naše hlasy ve fantastických prostorách a snad stihneme břehy podzemní Punkvy, která tu musí splynout opodál na poloviční cestě mezi Sloupem a Macochou. Nastane pomyslitelně nejdramatičtější chvíle v dějinách Moravského krasu. Nastoupíme objevitelský postup ze středu neznáma, proti vodě ke Sloupu, proti vodě k Holštejnu, po vodě k Macoše…" Leč vše dopadlo úplně jinak. Následující den, 7. února 1934, byla výdřeva šachty zničena patrně úmyslně založeným požárem. Pracovnící totiž nalezli na stěnách šachty termit, hořlavinu složenou z hliníku a oxidu železitého hořící i pod vodou. Náš největší jeskynní systém, Amatérská jeskyně, tak musel 35 let počkat na své objevení. Absolonovi dělníci mimochodem mířili do Říceného dómu v bludišti Milana Šlechty. Závrt bohužel turistická značka míjí, pokud Městikád hodláme navštívit je třeba se vrhnout do terénu s navigačními pomůckami a mapou. Nalézá se na jihovýchodním konci bezlesé sníženiny zmíněné uvaly, jíž žlutá TZ obchází mezi rozcestím Nad Pustým žlebem a rozcestím Dolina. Přístup je možný i ze zelené TZ při cestě z Ostrova u Macochy k Pustému žlebu, kdy po opuštění cesty s alejí je před vstupem do lesního porostu třeba zamířit mimo značku k severozápadu podél kraje lesa. Závrt Městikáď, turistická mapaLiteratura:
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Propast Macocha, Moravský kras+ Moravské jeskyně, přehled zpřístupněných jeskyní + Hrad Blansek, Moravský kras + Hrad Blansek, Moravský kras + Ke slepencovým "babím" skalám, pozoruhodné skalní útvary na prahu Moravského krasu + Slavná průmyslová minulost okolí Josefova; střední část Moravského krasu + Údolím Křtinského potoku; střední část Moravského krasu (1) + Údolím Křtinského potoku; střední část Moravského krasu (2) |
|