Těšínská pahorkatina, turistické zajímavosti

Kopečky ve stínu Beskyd, tip na výlet na Těšínsku

Tato poměrně neznámá část Západních Karpat se nachází mezi městy Havířovem na severu, Frýdkem - Místkem na západě a Českým Těšínem na východě, který dal rovněž kopečkům své jméno. Vůči Ostravské pánvi působí docela výrazně, ale do Třinecké brázdy, která se již přímo dotýká Moravskoslezských Beskyd, přechází nenápadně a postupně.

Těšínská pahorkatina za svou členitost vděčí hlouběji zařezanými údolími řek Lučiny, která se v centru Ostravy vlévá do Ostravice a Stonávky, která se vlévá v Karviné do Olše. Na Lučině je vybudována Žermanická přehrada, na Stonávce Těrlická přehrada.

Obě vodní nádrže dodávají oblasti na turistické zajímavosti. Tyto řeky pramení na beskydském hřebeni nedaleko od sebe – Lučina na Prašivé, Stonávka na svazích hory Čupel. Beskydy od obou přehrad jsou za hezkého počasí jako na dlani a dodávají vodním sportům či lenošení u vody pocit rekreace v horách.

Výška kopečků se pohybuje od 300 do 425 metrů, nejvyšší vrcholky jsou Šachty (426 m) a na západě o pár metrů nižší Babí hora (423 m). Pokud jedeme autem z Havířova na Těrlicko z Bludovického kopce (347 m), který havířovští běžci nazývají "Hrdlořezák" či "Bludovičák", je celá Těšínská pahorkatina jako na dlani. A za ní se již zvedá od východu Velká Čantoryje, Filípka, Velký Stožek, Javorový a další odtud viditelné vrcholy Beskyd.

Do Českého Těšína je možno se dopravit různými cestami, od Havířova, od Karviné, od Frýdku – Místku, od Třince i z Polska. Jel jsem tudy nesčetněkrát, nejčastěji přes Havířov a přes Frýdek, ale na nejvyšších kopečcích této pahorkatiny jsem nikdy nestanul. Horstvem sice prochází modrá turistická značka z Frýdku přes Žermanickou přehradu, Těrlickou přehradu, Kostelec, Chotěbuz až do hraničního města na Olze, po které jsem šel několikrát, ale tato trasa nejvyšší body vynechává.

Spojnice Frýdku a Těšína bývá využívána pořadateli dálkových pochodů a je turisticky docela zajímavá, jsou zde přehrady, lesy, louky, hospůdky…

Český Těšín vznikl vlastně až v roce 1920 po definitivním stanovení hranic s Polskem. V roce 1938 ho zabrali Poláci a v roce 1939 Němci. Město se jmenovalo Teschen. Dnes je opět náš a potupné fronty na hraničním přechodu jsou od roku 2007 jen minulostí. Poláci a Češi si tak chodí navzájem nakupovat to, co je zrovna levnější, bez jakýchkoliv problémů. Převážná většina historického městského jádra je na polské straně. K Českému Těšínu dále patří Svibice, Dolní Žukov, Chotěbuz, Zpupná Lhota, Mistřovice, Stanislavice, Horní Žukov a Mosty u Českého Těšína (nezaměňovat s Mosty u Jablunkova na hranici se Slovenskem).

A tak jsem se letos v březnu konečně odhodlal tyto "velikány" – Šachty a Babí horu - dobýt alpským způsobem bez použití kyslíku, lana a cepínu. Za polojasného předjarního počasí jsem auto zaparkoval v Kostelci, což je místní část Těrlicka, na kopečku východně od Těrlické přehrady.

Kopec je známý tím, že nedaleko od kostela v lese havarovali v silné bouři v roce 1932 dva polští letci – Źwirka a Figura, kteří v tu dobu patřili k absolutní letecké špičce Evropy a byli známi svými, na tehdejší dobu neobyčejnými, leteckými výkony. Památník, který měří okolo deseti metrů je jim důstojnou památkou. O jejich leteckých úspěších si můžeme vše přečíst na tabuli u rozcestníku turistické účelové značky, která do těchto míst vede. Od kostela v Kostelci je to asi 800 metrů.

Od něho jsem rovněž vyrazil směrem na jih a brzy jsem opustil modrou značku, která pokračuje z Kostelce přes vrch Borky (357 m) k Těrlické přehradě. Pokračoval jsem dále po cestě až na Babí horu, kde jsou hned dvě telekomunikační věže. Z cesty je to na vrchol asi 5 minut. Výhledy jsou vynikající směrem na Karvinou, Dětmarovice a dále do Polska. Na vrcholku je les, takže rozhled je částečně omezený.

Po návratu na cestu jsem rozvážně kráčel přes osady Hradiště a Koňákov až k nejvyššímu bodu – Šachtám, kde je rovněž telekomunikační věž a pro změnu vynikající výhledy na polovinu Beskyd. Zde již nemá co zaclánět, takže přímo naproti je Javorový, Ropice a hřeben Prašivé, za tímto hřebenem vylézá Lysá hora (1 324 m) - nejvyšší hora celých Beskyd se svým vysílačem na vrcholku. Vpravo máme masiv Ondřejníku a za ním Palkovické hůrky. Beskydy zde vytváří jakoby půlkruh, který obepíná město Těšín. I zde na vrcholku je les, takže beskydské výhledy jsou nejlepší z velké louky směrem na jihovýchod.

Název hůrky vznikl v souvislosti s těžbou železné rudy, která se zde těžila v 19. století pro Třinecké železárny, které se začaly budovat Těšínskou komorou již v roce 1836 a prvé železo vyteklo v roce 1839. Právě kouřící komíny Třince jsou z našich Šachet jako na dlani.

Vítkovické železárny byly, pro srovnání, založeny v roce 1828. To z Nové hutě v Kunčicích vyteklo prvé surové železo až v roce 1952, v roce 1951 zapálil Kladeňák tělem i duší, Toník Zápotocký, vysokou pec jen tak - pro novináře. Asi o tom ani nevěděl.

Třinec je dnes tvořen dále obcemi Konská, Dolní a Horní Lištná, Český Puncov, Kojkovice, Lužnice, Tyra, Oldřichovice, Karpentná, Guty a Nebory. Tyto lokality jsou však již v Třinecké brázdě a některé přímo v podhůří Beskyd. Pokud se vydáme po louce dále na jih, uvidíme i část Českého Těšína (270 m) s paneláky, jinak je město stíněno lesíkem na vrcholku.

Dále po silnici se dá dojít do části Českého Těšína – Mistřovic, kde jsem také tuto nenáročnou výhledovou trasu ukončil v motorestu s pyšným názvem Monaco, kde měli vynikající fazolačku, vepřovou pečeni na houbách a potupný nošovický Birrel pro řidiče. A tak jen závidím zemím, kde si mohou dát jedno pivo po obědě bez obav z porušení zákona. Do Kostelce zpět jsem dojel necelé čtyři kilometry autobusem a po cestě k domovu do rodné Ostravy jsem se ještě chvíli toulal okolo Těrlické přehrady, kde již začaly počátkem března kvést sasanky i podběl.

Takže možná v těchto nepříliš atraktivních končinách nashledanou! Za hezkého počasí s výhledy nebudou litovat ani ti nejnáročnější horští labužníci. Je vidět skutečně daleko a vysoko! A dalekohled s sebou, uvidíte toho opravdu dost. Tedy – pokud chcete vidět…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.