Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, členění TaterPřehledná tabulka geomorfologických podcelků a okrsků, geomorfologické členění pohoří12.4.2011 | Otakar Brandos
Tatry opravdu nejsou totéž co Vysoké Tatry, byť z turistického hlediska jsou takto často pojímány. Tatry totiž zahrnují všechny geomorfologické jednotky jako jsou Vysoké Tatry, Západní Tatry (Roháče), Belianské Tatry a další, byť se jedná o geomorfologické jednotky různých řádů. Strukturu Tater přehledně zobrazuje níže připojená tabulka. Tatry, geomorfologický celekGeomorfologický celek Tatry dosahuje rozlohy 785 km2. Jedná se o jeden z celků Vnitřních Západních Karpat a nejvyšší pohoří celého Karpatského oblouku. Tatry jsou "rozděleny" státní hranicí na dvě nestejně velké části. Slovenská část Tater (610 km2) zaujímá necelé 4/5 rozlohy pohoří (78 %), kdežto polská část Tater pouze větší pětinu (175 km2, 22 %). Geomorfologický celek Tatry patří do Fatransko - tatranské oblasti, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty, provincie Západní Karpaty, subsystému Karpaty a systému Alpsko - himalájského. Pohoří (celek) Tatry sousedí s řadou geomorfologických celků. Od severu to jsou Podtatranská brázda, Spišská Magura, Podtatranská kotlina a Chočské vrchy. Určitě řadu z vás překvapí, že například ani Město Vysoké Tatry s osadami jako Tatranská Lomnica, Smokovce či Štrbské Pleso včetně druhého největšího plesa slovenské strany "Tater" Štrbského plesa vlastně neleží z geomorfologického hlediska v Tatrách, nýbrž v Podtatranské brázdě v podcelku Tatranské podhorie resp. Popradská kotlina. Přiznám se, že i mne toto členění poněkud překvapuje. Východní Tatry a Západní TatryTatry se dělí na dva podcelky. Jsou to Západní Tatry a Východní Tatry. Nejvyšším vrcholem Východních Tater, které dosahují rozlohy 405 km2, je Gerlachovský štít (2 655 m), jenž je nejen nejvyšším vrcholem Slovenska, ale vůbec celých Karpat, které zasahují na území sedmi států - Rakouska, České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Maďarska a Rumunska. Někteří autoři soudí, že k systému Karpat patří i tzv. Srbské Karpaty, které jsou však obvykle u nás řazeny k Rodopskému systému. Tatry, geomorfologické členění
Vysoké TatryPodcelek Východních Tater se pak dělí na dva okrsky. Prvním okrskem jsou to nám důvěrně známé Vysoké Tatry s celkovou rozlohou 341 km2, kde 260 km2 připadlo Slovensku a jen 81 km2 Polsku, s nejvyšším Gerlachovským štítem. Délka hřebene Vysokých Tater činí 26 km, přičemž jeho střední výška činí 2 279 m. Belianské TatryDruhým okrskem Východních Tater jsou Belianské Tatry s rozlohou 64 km2. Belianské Tatry leží celé na území Slovenska. Délka jejich hřebene činí jen 14 km a nejvyšším vrcholem je Havran (2 152 m) následován Ždiarskou Vidlou (2 142 m). Podrobněji jsou jednotlivé okrsky popsány v samostatných článcích. Západní TatryNejvyšším vrcholem podcelku Západní Tatry, které turisté obvykle nesprávně zjednodušeně nazývají Roháče, je Bystrá (2 248 m). Tento geomorfologický podcelek dosahuje rozlohy 380 km2. Z toho 286 km2 připadlo Slovensku a jen 94 km2 Polsku. Západní Tatry se dělí na šest okrsků. Jsou to: Osobitá, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Roháče, Červené vrchy a Liptovské kopy. Délka hřebene Západních Tater dosahuje 42 km. Hranice mezi Východními a Západními Tatrami probíhá zhruba na spojnici Podbanské, Kôprová dolina, Kobylia dolina, sedlo Závory, Kamenistá Tichá a Ľaliové sedlo. Hranice nesleduje hřebenové partie, nýbrž jednotlivé tektonické zlomy a hranice mezi geologickými jednotkami. Hranice (tektonické linie) mezi celky (stejně tak například mezi kontinenty) v žádném případě nemusí probíhat po hřebenech hor, nýbrž klidně po bočních hřebenech či dolinách. To je také jedna z hlavních příčin, proč je některými kartografy například kavkazský Elbrus chybně přisuzován Evropě pojímajíc, že leží ještě před Hlavním Kavkazským hřebenem. Přitom Elbrus leží až poměrně daleko za zlomovou linií a leží tedy jednoznačně již v Asii. RoháčeAsi nejznámějším okrskem podcelku Západní Tatry jsou Roháče. Tento název je často nesprávně přenášen na celé Západní Tatry. Roháče tvoří nejskalnatější část Západních Tater zhruba mezi vrcholy Baníkov (2 178 m) na západě a Volovec (2 061 m) na východě s vrcholy Hrubá kopa, Tri kopy, Plačlivé i Ostrý Roháč. Do Roháčské skupiny patří ale i vrcholy jako Pachoľa, Spálená, Salatín i Brestová až po sedlo Pálenica. Nejvyšším vrcholem tohoto okrsku je Baníkov, jenž je nejvyšším vrcholem hlavního hřebene Západních Tater a 4. nejvyšším vrcholem tohoto podcelku. Liptovské TatryDalším okrskem Západních Tater jsou Liptovské Tatry zvané také jako Liptovské hole. Tento okrsek zahrnuje takové vrcholy jako Baranec, Hrubý vrch s hřebenem Otrhanců, ale i nejvyšší vrchol Západních Tater - Bystrá. Okrsek Liptovské Tatry pak zakončují vrcholy Veľká Kamenistá, Smrečiny a Poľská Tomanová. Nejvyšším vrcholem Liptovských Tater je Bystrá (2 248 m) následována vrcholem Jakubiná (2 194 m), která je druhým nejvyšším vrcholem Západních Tater. Sivý vrchNejzápadnějším okrskem Západních Tater je skupina Sivého vrchu. Tato část Tater je budována především vápenci a dolomity, tedy usazenými horninami. Okrsek na západě sousedí s dalším celkem, kterým jsou Chočské vrchy. Na počátku minulého století patřily Chočské vrchy se skupinou Sivého vrchu nerozlučně k sobě jako dnes již neexistující Liptovské vápencové hole. Ty však při pozdějších úpravách geomorfologického členění byly rozparcelovány mezi více celků (Velká Fatra, Chočské vrchy a Tatry). Nejvyšším vrcholem této skupiny je Sivý vrch (1 805 m). OsobitáDalším okrskem Západních Tater je skupina Osobité. I tato část Tater je budována převážně vápenci a dolomity. Okrsek Osobitá zahrnuje především masív Osobité s přilehlými vrcholy a dolinami. Nejvyšším vrcholem skupiny Osobité je vrchol Osobitá (1 687 m), jenž je bohužel pro turistický ruch uzavřen. Červené vrchyPředposledním okrskem Západních Tater jsou Červené vrchy. I tento okrsek je budován usazenými horninami a představuje část hřebene zhruba mezi Tomanovským sedlem a Ľaliovým sedlem s vrcholy jako Temniak, Kresanica, Malolučniak, Kondratova kopa a Sucha kopa včetně vrcholů Goričkova a Kasprov vrch. Název této skupiny (okrsku) je odvozen od zabarvení travních porostů v podzimních měsících, kdy se rudá barva mrazem spálené trávy velice vyjímá na bílém vápencovém podkladě. Zejména při pohledu z polského Podhalí. Nejvyšším vrcholem Červených vrchů je Kresanica (2 122 m), avšak nejznámějším a nejrozložitějším je masív Temniaku (2 090 m). Liptovské kopyPosledním okrskem Západních Tater jsou Liptovské kopy. Jedná se o zalesněný masív s pěknými travnatými holemi sevřený zhruba Kôprovskou dolinou a Tichou dolinou. Skupina Liptovských kop se táhne přibližně od sedla Závory a zahrnuje takové vrcholy jako je Veľká kopa, Garajova kopa, Ostredok, Krížna, Všiváky, Magura či Veľká Brdárova grapa. Nejvyšším vrcholem okrsku Liptovské kopy je Veľká kopa (2 052 m). Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
On-line dostupná mapa geomorfologického členění je např. na mapovém portálu na stránce www.geology.sk
Najvyąąím bodom Liptovských Tatier resp. Liptovských hôl a zároveň Západných Tatier je Bystrá, nie Jakubina (správne sa píąe Jakubina, nie Jakubiná).
Bystrá, ve druhém jsem Bystrou doplnil, a» to nemate. Jakubiná je zmíněna jakoľto druhý nejvyąąí vrchol. Pokud jde o Jakibiná/a, pak v mapách jsou pouľívány oba tvary, těľko rozhodnout, který je správný. V tom se liąí i poměrně renomovaná autoři.
Jakubiná/a. V roce 1990 zasáhla slovutná komise do názvosloví Tater (dále například Jalovecká/Jalovská dolina atd.). Do té doby uvádějí mapová díla (která mám k dispozici) tvar Jakubiná, dnes některé mapy Jakubina a některé Jakubiná. Ovąem k činnosti názvoslovné komise je na tomto webu jiný samostatný článek a těľko říci, co je správnějąí. "Standardizace" nestandardizace.
Vymezení Červených vrchů je docela nejednoznačné, Slováci zahrnují k Červeným vrchům i vrcholy na západ od Kondratova vrchu (Goričková, Suchý vrch a Kasprov vrch), Poláci řadí k Červeným vrchům jen úsek mezi Temniakem a Kondratovým vrchem, coľ je vzhledem k geologickým poměrům správnějąí (úsek Temniak - Kondratova kopa je budován převáľně vápenci a dolomity, východně od Kondratovy kopy to jsou jiľ jen ľuly.
je něco trochu jiného. Poláci pouľívají jiné členění, tady vąak uvádím to, jeľ je zauľíváno u nás a jak uvádí naąe odborná literatura. Poláci například trochu nelogicky řadí Liptovské kopy k Vysokým Tatrám atd. Podobně bych mohl uvádět řadu příkladů i v jiných pohořích. Třeba Beskid Zywiecki. Pro Poláky pohoří jedno, pro nás dvě - Kysucké Beskydy a Oravské Beskydy. To je vąak jiľ mimo tento článek.
Z geologického hlediska vąe na východ od Kondratové kopy nepatří k Červeným vrchům (není tam zastoupen vápenec či dolomit)! A zařazení Liptovských kop je problematické, hřebenLiptovských kop končí na východě v sedle Závory, jeľ leľí východně od Svinice a Valentkové, jeľ jsou v obou případech řazeny k Východním (Vysokým Tatrám). Slováci přiřadili Liptovské kopy podle jejich charakteru holí podobného Západním Tatrám, Poláci to pak brali více geograficky a logicky - je přece blbost, aby na východ od nejzápadnějąích vrcholů Východních Tater leľely jeątě Tatry Západní nebo-li ve zkratce řečeno, Poláci berou jako hranici mezi Východními a Západními Tatrami Tichou dolinu, zatímco Slováci Koprovou dolinu. A jen malá odbočka k těm rozdílům - nejnápadnějąí je ten rozdíl asi u Pienin - Poláci je řadí do Vnitřních Západních Karpat spolu s Tatrami, Slováci pak do Vnějąích Západních Karpat, oblast Východné Beskydy. A který přístup je v případě Pienin či Liptovských kop správný, to si opravdu netroufám posoudit.
tady neposoudíme, u nás převaľuje jiné hledisko členění geomorfologických celků neľ v Polsku. Tvé argumenty jsou pouze v rovině teoretické a nic nemění na tom, ľe Liptovské kopy jsou součástí Západních Tater, které zase aľ tak na východ vysunuty nejsou. Kdyby se u nás pouľívalo několik nespojitých sysdtémů, pak bychom se v geomorfologickém členění vůbec nevyznali. To by pak jedni psali například o skupině Sivého vrchu jako o Liptovských vápencových holích, daląí jako o Chočských vrąích a poslední jako o Tatrách. Proto tady pracuji s platným geomorfologickým členěním v ČR a na Slovensku. Kdybychom brali ohled na polskou kartografii, pak bychom například "správně" museli psát Niľné Tatry a ne Nízké Tatry.
Je to sporné
(Honza,
12.04.2011, 21:31
)
Snad ve vąech zdrojích se za počátek hlavního hřebene Vysokých (a tedy i Východních Tater) povaľuje Laliové sedlo, odkud jde hřeben dále přes Svinicu, Valentkovou, Hladké sedlo a dále na východ na Hladký. A právě z Hladkého sedla, resp. sedla Závory leľící ve výběľku hlavního hřebene pokračujícího ze sedla Závory dále na JZ se nachází Liptovské kopy. Z tohoto pohledu je tedy to polské zařazení Liptovských kop do Vysokých Tater logičtějąí. Ono je to stejně jen uměle vytvořené rozdělení stejně jako je tomu v případě rozdělení bývalých Slovenských Beskyd na Kysucké a Oravské Beskydy (Poláci mají tyto dva celky v jednom celku).
Ne, na tom není vůbec nic sporného,
(-OB-,
12.04.2011, 21:57
)
jde pouze o tvou (teď se neuraz, nejde o imperativ) neznalost a nedostatek informací. Oficiální geomorfologické členění u nás je takové, jak je uvedno v tomto textu a tabulce. Tedy u nás v ČR (i na Slovensku), nejsme v Polsku.
OB
(Honza,
13.04.2011, 11:57
)
Vím, jaké je v současnosti platné členění na Slovensku, ovąem nejsem si vůbec jist, zda je zrovna v tomto případě zařazení Liptovských kop do Západních Tater správné. Ono stačí totiľ najít schématickou mapu Tater a člověk rázem zjistí, ľe Liptovské kopy se nachází v hřebeni vybíhajícím z vrcholu Hladký, který se nachází i podle slovenského členění ve Vysokých Tatrách. A jeątě jeden důleľitý fakt - Liptovské kopy nejsou se Západními Tatrami nijak propojeny. Ono se to členění v čase vyvíjí, v minulosti byla např. ©ípská Fatra řazena k Chočským vrchům apod. V případě Červených vrchů si to československé členění zjednoduąilo - zařazení Suché kopy, Goričkové, Kasprova vrchu a Beskydu k Červeným vrchům nemá totiľ ľádné odůvodnění a hlavním faktem proti tomuto jevu je naprosto odliąná geologická stavba - vápenec/dolomit v oblasti Temniak - Kondratova kopa a granity v oblasti na západ od Kondratovy kopy.
Honzo, na schématickou mapu
(-OB-,
13.04.2011, 12:17
)
se jiľ opravdu vykaąli a vezmi si do ruky mapu s geomorfologickými celky. Já ji právě drľím v roce a na ní je zařazení jasné - Západní Tatry. Přečti si, prosím, můj článek jeątě jednou, zaměř pozornost na 3. a 4. odstavec v podkapitole Belianské Tatry a nebudeme muset omílat stále tentýľ "problém".
mapa
(Jirka V.,
14.04.2011, 17:01
)
Prosím o radu, kde se dá sehnat mapa s geomorfologickým členěním Slovenska.
Mapu s GM členěním
(-OB-,
20.04.2011, 12:14
)
Slovenska jsem dostal od naąeho bývalého distributora, tělem a duąí Kartografa. Tuąím, ľe by měla být k dostání na Kart. institutu v Bratislavě. Určitě by mělo být k zapůjčení v krajských vědeckých knihovnách.
Pro Honzu, geomorfologie
(-OB-,
20.04.2011, 12:28
)
Na mapě na adrese http://mapserver.geology.sk:8080/pm_sk/mapviewer.jsf?width=968&height=754 je patrné, ľe Liptobvské kopy jsou součástí Západních Tater. Stejný údaj uvádí i skvělá monografie Tatranský národný park vyd. Gradus (1994, Ivan Voloąčuk a kol.) na straně 33 s mapkou na straně 34.
Domníval jsem se, ľe je to Kresanica - 2122m.n.m
Větu jsem trochu usekl, holt myąlenky během psaní článku byly rychlejąí neľ prsty na klávesnici :-)). Díky za upozornění.
Další související články:+ Belianské Tatry jako okrsek Východních Tater+ Západní Tatry - Roháče, turistika, turistické trasy a výstupy, ubytování v Roháčích, horské chaty + Vysoké Tatry, nejvyšší pohoří v Karpatech - turistika, ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách + Původ tatranského názvosloví + Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, geomorfologické členění Tater |
|