Treking > Tipy na výlet > Po stopách starých příběhů na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje
Po stopách starých příběhů na pomezí Vysočiny a Pardubického krajeRybenské perničky tvoří dva oddělené skalní bloky se třemi skalními mísami7.11.2024 | Lenka Mašová
Výchozím bodem zhruba dvacetikilometrového výšlapu Žďárskými vrchy je vysočinské město Svratka, nejmenší město okresu Žďár nad Sázavou čítající asi čtrnáct set obyvatel. První písemná zmínka o Svratce pochází z roku 1350, městem se stala v roce 1867 a následně se začala rychle rozvíjet. Na počest povýšení byla pražským sochařem Ludvíkem Wurzlem zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí - dnes Národního povstání. |
|
Start trasy je však na nedalekém náměstí 9. května, odtud žlutá značka míří přes čtvrť Račana proti proudu potoka Řivnáč a pak po cyklostezce do kilometr vzdáleného Svratouchu. I ten se nachází ve Žďárských vrších, i když už patří do Pardubického kraje a okresu Chrudim. První zmínka o vsi pochází z roku 1392 a stejně jako v okolí tam žilo velké množství nekatolíků. Dva roky po vydání tolerančního patentu tak už ve vsi stála evangelická modlitebna, jedna z prvních v širokém okolí, která byla v roce 1911 přestavěna na klasický chrám včetně věže. U kostela značka uhýbá vpravo, prochází lesem poblíž rybníka Chochol a míří k Čachnovu. Necelý kilometr před Čachnovem se u lesního rozcestí nachází křížek s letopočtem 1919. V lokalitě dnes zvané U Zabitýho v červenci 1919 náhodný houbař v mlází pod čerstvě nalámanými větvemi objevil tělo zavražděného muže. Místní četníci zjistili, že onen neznámý strávil večer v čachnovské hospodě, kde hrál karty s koňskými handlíři. Údajně se muž právě vrátil z Ameriky, kam se ještě před první světovou válkou vydal za prací. Odkud ale pocházel a jak se jmenoval, nikdo nevěděl. Při hře mu přálo štěstí, vyhrál dost peněz, a právě to se mu zřejmě stalo osudným. V noci se z hospody vydal přes les do nedaleké Svratky a na pěšině se setkal se svým vrahem. Tělo muže, jehož totožnost se četníkům nepodařilo zjistit, bylo v srpnu roku 1919 pohřbeno na hřbitově v Pusté Kamenici v hrobě s číslem 210. Na začátku Čachnova trasa uhýbá vpravo okrajem zástavby, aby se poté napojila na cyklotrasu č. 4120. Ale jen do prvního z mnohých přístřešků, které se v okolí nacházejí, protože cesta dál pokračuje přímým směrem k dalšímu přístřešku, kde uhne vpravo na žlutou cyklotrasu č. 4105. Ta prochází kolem Spáleného kopce s dominantou v podobě zděného vysílače. U dalšího turistického přístřešku jde trasa narozdíl od doleva uhýbající cyklotrasy rovně až k rozcestníku Pod Rybenskými perničkami. Malou zacházku představuje asi 300 metrů po červeném značení na opačnou stranu, kde v lese stojí památníček Helvétské rebélie. Právě v blízké Pusté Rybné se narodil Jan Makovský, vůdce vzpoury rekrutů na Českomoravské vysočině v letech 1796-1797. Ti se tehdy v lesích skrývali před nástupem do vojenské služby při mobilizaci sil proti hrozícímu vpádu Francouzů. Rybenské perničky tvoří dva oddělené skalní bloky se třemi skalními mísami nacházejícími se na vrcholové plošině východní skály. Největší z nich je o průměru až 60 centimetrů s hloubkou 20 centimetrů. Název skal je odvozen od slova perničky - zdrobněliny slova pernice, což je mísa s drsným vnitřním povrchem, v níž se najemno třel uvařený mák. Erozním prohlubním se však dříve připisoval i umělý původ a různé kultovní funkce. Od skal červená značka pokračuje lesní pěšinou a vyústí na křižovatce cest u přístřešku Lověnka. Další posezení se nachází o kilometr dál a po zhruba 400 metrech se objeví rozcestník U Knížecí studánky (s přístřeškem) a vzápětí i Knížecí studánka a rovnou dva přístřešky. Odtud se nabízí ještě jedna krátká zacházka po modré turistické značce ze Zkamenělému zámku. Skupinové skalisko z východní strany obehnané náspem a dvojitým valem bylo podle archeologických průzkumů v dávných dobách hradištěm. Od Knížecí studánky trasa vede po Cínově cestě, pojmenované podle malíře Františka Cíny Jelínka (1882-1961). Ta je nyní díky obnovené výzdobě lákadlem pro děti i dospělé. Na asi 500 metrech je při cestě rozeseto třináct malovaných kamenů. Kdysi je vyzdobil právě František Cína Jelínek s malířem Karlem Balíčkem (1904-1985), v 80. letech povětrnostními vlivy poničené obrázky obnovily učitelky ze svratecké školky a v létě roku 2024 parta dobrovolníků složená ze zaměstnanců školy. Kousek před sjezdovkou, kterou cesta křižuje, vpravo v lese vyvěrá studánka Papírnice, nejsilnější pramen v okolí s vyzděným přelivem a dřevěnou stříškou. Cínova cesta vyústí u chat a pěšinou vpravo se napojí na červenou značku směřující podél golfového hřiště zpět na svratecké náměstí. Trasu výšlapu najdete zde. Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá. Líbil se vám tento článek? |