Štramberk, městská památková rezervace - stručné dějiny

Turisty vyhledávaná městská památková rezervace - dějiny a památky, zajímavosti města Štramberk

Štramberk, malé podhorské město stojí, uprostřed Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v nitru Podbeskydské pahorkatiny. Štramberk často bývá pro svou malebnost nazýváno "Moravský Betlém".

Štramberk jako město založil 4. prosince 1359 syn českého krále Jana Lucemburského (1296 - 1346), moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský (1322 - 1375), mladší bratr římského císaře a českého krále Karla IV. (1316 - 1378), povýšením podhradí na město.

Jan Jindřich Lucemburský vydal městu Štramberku lokační listinu (Štramberk je jediné město Novojičínska, u něhož se zakládací listina dochovala). V listině se praví, že město bylo založeno pod hradem k zajištění míru na severovýchodě Moravy proti domácím a cizím nepřátelům. Město obdrželo právo mílové, které mu zajišťovalo, že v okolí jedné míle okolo města nesměl nikdo provozovat řemesla, která byla provozována ve městě Štramberku (jedna míle byla 8 km).

Čtěte také: Jeskyně Šipka - pravěké obydlí lovců mamutů

Mezi další práva přiznaná městu patřilo právo várečné, které mu zajišťovalo možnost vařit pivo, právo prodávat maso a péct chleba. Každé úterý byl povolen týdenní trh. Městské právo stanovovalo v čele města rychtáře s dědičnou rychtou a konšely. Město bylo zproštěno všech platů a dávek markraběti.

Městu i širokému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Neopakovatelný architektonický unikát představuje urbanistický soubor roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž převážná většina tvoří městskou památkovou rezervaci. Štramberk proslavily - perníkové "Štramberské uši", které tu pečou již dlouhá staletí jako upomínku na legendární vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241.

Území dnešního města bylo osídleno již v době prehistorické. Dokládají to nálezy v jeskyních Šipka a Čertova díra. Zbytky sídliště a kosterní pozůstatky člověka neandrtálského pocházejí z doby asi 40 000 let před n. l. Další archeologické nálezy jsou z mladší doby kamenné (asi 3 000 let před n. l.) a mladší doby bronzové (asi 800 let před n.l. ), kdy vzniklo na Kotouči hradisko.

Osídlení středověké je doloženo pro první polovinu 13. století, na jehož konci byl také vystavěn štramberský hrad, který je starší než samotné městečko, které pod ním leží (první zmínka o hradní vsi pochází z roku 1211). Založení a vlastnictví hradu není možné přesně doložit. Od 15. století byla většina obyvatelstva včetně vrchnosti nekatolická, hlásila se nejvíce k víře českobratrské.

Několik let po bitvě na Bílé hoře (v roce 1624) se dostal Štramberk do vlastnictví řádu jezuitů. Během třicetileté války bylo město a okolí několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno. Olomoučtí jezuité se snažili vybudovat ve Štramberku centrum protireformačních snah. Byly proto zřízeny dva kostely, Křížová cesta na Kotouč, Boží hrob v jeskyni Čertova díra a byla obnovena tradice štramberských poutí.

To všechno se mělo stát také podnětem k hospodářskému povznesení města. Reformy císaře Josefa II. však obě pouti zrušily a zasáhly tak tvrdě do osudu obyvatel Štramberka. Mnoho nekatolíků v té době emigrovalo do Saska, kde v Horní Lužici založili osadu českých bratří.

Obyvatelstvo města se dlouho živilo převážně obchodem a řemesly, doplňkově zemědělstvím. První řemeslnické cechy vznikaly již počátkem 17. století. V 60. letech 19. století vznikaly ve městě první české spolky.

V roce 1880 nalezl profesor K. J. Maška z Nového Jičína na Kotouči tzv. šipeckou čelist - část dolní čelisti neandrtálského dítěte - což byl archeologický objev mimořádného významu.

V roce 1895 vznikla ve Štramberku odbočka Klubu českých turistů, který pod vedením MUDr. Adolfa Hrstky zachránil zbytky štramberského hradu, jež byl za třicetileté války těžce poškozen a v 18. století zcela zpustl. Tento spolek později zříceninu hradu koupil a v letech 1903-1904 nechal zastřešit a upravit na rozhlednu válcovitou věž zvanou Trúba. Ta je dodnes charakteristickou dominantou města.

Větší hospodářský rozvoj města začal až koncem 19. století založením vápencového lomu na hoře Kotouč. V důsledku tohoto byla postavena v roce 1881 místní dráha ze Štramberka do Studénky a později v roce 1896 ještě ze Štramberka do Veřovic.

Přesto, že Štramberk byl vysloveně českým městem, připadl po Mnichovu do zabraného sudetského území a 10. října 1938 byl obsazen německým vojskem. Od počátku německé okupace se ve Štramberku organizoval ilegální odboj. Tzv. "Štramberští partyzáni" tvořili významné hnutí odporu na severní Moravě. Štramberk byl osvobozen 6. května 1945.

Poválečná doba znamenala pro Štramberk nový rozvoj zásluhou těžby vápence na Kotouči. Kromě toho se ve zdejší cementárně vyráběl velmi kvalitní cement a vápno. Pro své jedinečné archeologické a architektonické památky i přírodní zvláštnosti byl Štramberk od roku 1951 chráněnou lokalitou a v roce 1969 byl vyhlášen městskou památkovou rezervací.

Pozn.red.: Za návštěvu ve Štramberku také stojí malé, ale ajímavé muzeum Zdeňka Buriana, hospoda a Městský pivovar s chuťově výborným pivem Trubač, terária s řadou vzácných živočichů (hned vedle městského pivovaru) či blízké arboretum. Těm se však budeme podrobněji věnovat v samostaných příspěvcích.

Štramberk. Jak se tam dostat?

Vozidlem nejjednodušeji z dálnice D1 ve směru Hranice na Moravě - Ostrava, exitem 330 směr Nový Jičín po silnici I. třídy č. 57 a nebo z Hranic na Moravě po silnici I. třídy č. 48 přes Nový Jičín a poté dál po silnici č. 482 směr Kopřivnice.

Další cíle v okolí: Štramberská Trúba Jeskyně Šipka rozhledna na Bílé hoře
Hukvaldy, hrad chata Svinec hrad Starý Jičín Palkovické hůrky

Veřejnou dopravou železniční trati č. 304 Studénka -Veřovice, s návazností na rychlíkovou trať č. 270 ve Studénce (Bohumín - Česká Třebová) a na trať č. 300 ve Veřovicích (Ostrava - Kojetín). Autobusové spojení z Nového Jičína, Kopřivnice, Frenštátu pod Radhoštěm, Rožnova pod Radhoštěm a Ostravy.

Město Štramberk, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.