Slanské vrchy a sobáš v Dargově na Slovensku

Slanské vrchy a sobáš v Dargově (1)

Sopečné slovenské pohoří Slanské vrchy, spadající geomorfologicky do Matransko - slanské oblasti (Burda, Cerová vrchovina, Slanské vrchy, Zemplínské vrchy), které se táhne od Prešova směrem na jih k maďarské hranici a na severu k Vranovu nad Topľou, není příliš vyhledávané turisty. Hřeben pohoří, které patří k Vnitřním Západním Karpatům, tvoří vzhledem k nízko položenému okolí poměrně významnou dominantu. Jednak převýšení nad okolní krajinou činí až 900 metrů a také proto, že Slanské vrchy dosahují délky téměř 50 km a šířky mnohdy až 20 km. Hlavní hřeben Vysokých Tater měří pro srovnání jen 26 km.

Důvodů nízké návštěvnosti je také více - zalesněné horstvo, převážně buky, duby či habry neposkytuje tak bohaté výhledy, jako holé poloniny dalších okolních pohoří, je přece poněkud "od ruky" a nejsou zde "opěrné body" ve formě horských chat, hotelů či penzionů. Kdo nechce spát na hřebeni pod stanem či pod širákem, musí sestoupit pěkně do údolí a dalšího dne opět vystoupat na hřeben, který je možno přejít v poklidu za pět až šest dnů.

Ale ani v údolích není vždy ubytování k sehnání. Nalezneme však zde všude typické slovenské hospůdky s nenapodobitelným kouzlem a vůní borovičky. Na západě sousedí s Košickou kotlinou a Toryskou pahorkatinou, řeka Torysa se asi 6 km východně Košic vlévá do Hornádu, který pokračuje na jih do Maďarska. Na východě klesají Slanské vrchy do Východoslovenské nížiny, ze které pak ještě na jihu vystupují Zemplínské vrchy, které dosahují nejvyšší výšky hůrkou Rozhladňa - 469 metrů a jsou proslaveny pěstováním tokajského vína.

Jižní část Slanských vrchů - Milíč je v podstatě již severní výběžek maďarských Tokajských vrchů (Zempleni hegység). Na severu se zvedá Šarišská vrchovina, pohoří Čergov a Ondavská vrchovina. Některé vrcholy Slanských vrchů jsou typicky sopečně homolovité a připomínají mnohdy České středohoří či sousední pohoří Vihorlat. Podobné homole můžeme pozorovat také již cestou z Levoče na Prešov v Šarišské vrchovině. Sopečná vulkanická činnost zde byla kdysi velmi intenzivní.

Tyto kopce Slanských vrchů jsem párkrát pozoroval při Košickém maratonu, který se běhal z Košic na otočku přes Seňu a již tenkráte v letech 1981 a 1982 mne napadlo, že by přechod tohoto neznámého pohoří nemusel být od věci. Pohořím od západu na východ vede několik silnic i železniční trať z Košic do Trebišova a Michalovců. Také spodem do Slovenského Nového Mesta a Čierné nad Tisou, kde byli v roce 1968 od sovětských soudruhů Brežněva a Kosygyna pokáráni naši představitelé strany a vlády. Chtěli socialismus s lidskou tváří. Protože však byli neposlušní, přijely nás 21.8.1968 před "kontrarevolucí" osvobodit tanky Varšavské smlouvy, naštěstí jen dočasně. Jak přijely, tak po čase zase odjely. A to vlastně již podruhé. Doufám, že nepřijedou do třetice dobývat americký radar v Brdech.

V roce 1998 jsem se svými druhy přešel Slanské vrchy od severu přes nejvyšší horu pohoří Šimonku - 1 092 m až po jezero Izra pod horou Milíč (895 m) při hranici s Maďarskem. Toto putování jsem již dříve detailně popsal na několika stránkách. Bylo drsné a neopakovatelné. Byl s námi tehdy i kamarád Dub, který již není mezi námi. Ale často nám mává s obláčku. Jeden z noclehů jsme tenkráte v zářijovém nečase měli zajištěný právě v motelu Bielé studničky pod Dargovským sedlem (473 m) u vesnice Dargov.

Do této vesnice jsme tenkráte z hřebenu sešli z centrální červené značky po žluté přes zříceninu hradu Parustan (513 m) a do místní krčmy jsme unaveně i žíznivě kráčeli okolo kostela, o kterém mne tehdy ani v nejmenším nenapadlo, že budu stát uvnitř o deset let později v černém obleku s kravatou jako účastník svatby mého kamaráda Marcela z nedalekých Lastovců, který dne 12.4.2008 zde pojal za ženu krásnou dívčinu Marienku.

S oběma se znám již asi rok z Ostravy, Marcel je rovněž hutník a na tomto ušlechtilém "poli vědy" jsme se seznámili. V jeho rodných Lastovcích jsem byl již vloni na podzim, kdy jsme se toulali Zemplínskými vrchy a Tokajskými vrchy v Maďarsku. Na svatbu jsou pozváni i Marcelovi další přátelé - sympatická sekretářka Jarka, bývalý předák šachty Jeremenko ve Vítkovicích Mirek s mužným knírem a jejich dvanáctiletá černovlasá vnučka Terezka.

Z Ostravy vyrážíme v pátek po poledni, řídí Jarka a já jako znalec Slovenska naviguji. Již cesta z Ostravy do Košic je turistickou lahůdkou, kdy vidíme slovenské Javorníky, Kysucké vrchy, Malou i Velkou Fatru, Chočské vrchy, Nízké Tatry, Západní i Vysoké Tatry, Levočské vrchy, Slovenský ráj, Slovenské rudohorie, Branisko, Šarišské vrchy a na závěr to jistí již vzpomínané Slanské vrchy, které se jako hradba táhnou oněch 50 km od Prešova po Košice, jako by nás chtěly chránit před východními větry. "Mráz přichází z Kremlu", napsal kdysi Zdeněk Mlynář. Za Slanskými vrchy na východě se však nalézá u obce Streda nad Bodrogom nejnižší bod Slovenska (94 m) a mírné jižní podnebí s vůní tokajského vína ve Východoslovenské nížině.

Tedy pro toho, kdo chce mít během 350 km dlouhé cesty z Ostravy do Košic otevřené oči, je to turistická lahůdka, při které si v duchu člověk opakuje minulá putování po vrcholech, hřebenech či sedlech. A to platí i tehdy, pokud jedete vláčkem. Pouze v tunelech nejsou vidět okolní hory. Musím pyšně konstatovat, že s výjimkou Levočských vrchů, které byly vojenským uzavřeným prostorem, jsem prošel vše, co bylo oku okolo cestou nabízeno. Každý je nějak trhlý…! A Levočské vrchy jsou pro mne výzva, kterak často říkají moderní podnikatelé a manageři. I když v jejich smyslu tento výraz přímo nesnáším, výzva Levočských vrchů se dá pro mne přirovnat k lákadlům vnadné toužící ženy. Již teď se na ně těším!

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.