Treking > Skalní města > Sfingy, skalní hříčky - přírodní zajímavosti
Sfingy, skalní hříčky - přírodní zajímavostiSfingy, pozoruhodné skalní hříčky2.1.2013 | Jan Vítek
Tajemná sfinga v egyptské Gize - mohutná socha s lidskou hlavou a lvím tělem - byla inspirací k pojmenování spousty více či méně podobných skalních výtvorů na celém světě. Řadu kamenných hříček, připomínajících proslulou sfingu, najdeme i v našich horských a skalních oblastech. Nepochybně nejznámější jsou Sfingy u Měděnce, chráněné ve stejnojmenné přírodní památce a vyčnívající ze svahu Krušných hor. Najdeme je necelý kilometr jihovýchodně od někdejšího hornického městečka Měděnec, a to v blízkosti zatáčky silnice klesající do údolí Ohře. Okolo se vine též modře značená cesta, spojující Měděnec s železniční stanicí Perštejn. Čtěte také: Pulčínské skály, kolébka trampingu na Valašsku Tato působivá rulová skaliska jsou odedávna vyhledávána nejen pro romantickou scenérii, ale patří i k místům dalekých výhledů. První útvar ve směru od silnice spíše připomíná strmou pyramidu, dříve upravenou na vyhlídku, v sousedství už vystupuje vlastní Sfinga, převyšující bezprostřední okolí částečně odčleněnou "hlavou" a také "ležícím tělem". Lidská obrazotvornost objevila podobu sfingy i v některých východočeských pohořích a skalních oblastech. Příkladem je jediná geologická přírodní památka na území Orlických hor, zvaná Sfinga. Vzniklá - podobně jako ta krušnohorská - mrazovým zvětráváním krystalických břidlic, zde prokřemenělého svoru a ruly. Vystupuje na návrší Kamenec vysoko nad stejnojmennou osadou a údolím Zdobnice, ovšem poměrně daleko od turisticky značených cest. Tato asi 30 m dlouhá a několik metrů vysoká skalka, vrcholící "hlavou sfingy", je součástí jednoho z nejrozsáhlejších, ale zvětší části v lese skrytých skalních seskupení v CHKO Orlické hory. Některé další "sfingy" jsou už poněkud dostupnější. Jménem Sfinx byla například obdařena téměř pětimetrová pískovcová skalní "hlava", kterou mineme při značeném okruhu na Ostaši u Police nad Metují. Vystupuje z okrajové hrany kopce, se kterou ji spojuje jen velice tenká a úzká ploška. Další kamenné Sfingy se skrývají uprostřed pískovcových skalních měst i v sousedních Broumovských stěnách nebo v hruboskalské Kapele v Českém ráji, najdeme je však i v poněkud odlišných skalních partiích na Českomoravské vrchovině. Název Sfinga tam nese např. jedna ze čtyř "palic" Čtyřpaličaté skály v CHKO Žďárské vrchy, podobný rulový útvar je součástí také Ohebské skály nad hladinou Sečské přehrady v CHKO Železné hory. Řadu obdobných útvarů bychom objevili i v jesenické oblasti, kde vznikly zvětráváním rozličných krystalických břidlic (např. v Hrubém Jeseníku) nebo žul (v Žulovské pahorkatině) aj. Líbil se vám tento článek? |
|