Veselice-Podvrší, rozhledna a telekomunikace v Moravském krasuMoravský kras a tipy na výlet20.12.2011 | Kamil Balaj,
foto Josef Hebr
Rozhledna se nachází na kopci Podvrší, severozápadně od Chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko Blanska u obce Veselice. Na Podvrší už rozhledna v minulosti stála. Nacházela se v místě sousedícího triangulančního bodu. Vznikla někdy ve dvacátých letech 20. století a společně sloužila k zeměměřičským pracím. Byla vybavena žebříky umožňující výstup do výšky 21 m nad vlastní kopec, jehož nadmořská výška činí 590 m. Odstraněna byla v roce 1947. Současná telekomunikační věž byla uvedená do provozu v srpnu roku 2001 (zahájení stavby v dubnu 2001 a dokončení v červenci 2001). Jejím investorem byla tehdy firma Eurotel a montážních práce na nosném stožáru včetně vyhlídkového ochozu zajišťovala Teplotechna Ostrava. Stavba stojí na betonových základech z kvalitního betonu a jejich součástí je ocelová armatura, která současně slouží k uchycení nosného stožáru. V patě tohoto stožáru se nachází zděný objekt, pro technologická zařízení jednotlivých operátorů. Z tohoto zděného objektu vystupuje vlastní nosný stožár o celkové výšce 37 m, který následně přechází ve štíhlý železobetonový stožár, do výšky 49 m, na němž jsou instalované anténní systémy. Čtěte také: Propast Macocha, Moravský kras Nosný stožár se skládá ze železobetonových skruží, které jsou propojeny ocelovými závitovými táhly s maticemi. Vnitřní část stožáru slouží pro uložení elektroinstalace a ostatních kabelů propojujících anténní systémy s technologickými zařízeními umístěnými ve zděném objektu. Současně je vybaven výstupovým žebříkem s odpočívacími plošinami pro pohyb techniků při montáži a údržbě technologie. Vlastní schodiště na zastřešený vyhlídkový ochoz, nacházející se ve výšce 32 m nad patou stavby, je vedeno ve šroubovici, v kterou přechází plynule po vystoupání z úrovně podlahy zděné stavby nad její střechu. Ocelové schodiště pro výstup na vyhlídkový ochoz o kapacitě 27 osob má celkem 168 roštových schodů s odpočívadly. Vyhlídkový ochoz, se nachází v nadmořské výšce 621 m. Z ochozu můžeme při dobré viditelnosti vidět celé území CHKO Moravský kras, od Helišovy skály po Hády. Ze vzdálenějších míst chladící věže elektrárny Dukovany, Pálavské kopce u Mikulova, nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny - Skalky u Benešova s meteorologickým radarem v nadmořské výšce 735 m. Z rozhledny jsou viditelné i tři další rozhledny, a to Babí lom u Lelekovic, Milenka u Rudky a rozhledna u obce Kozárov. Provozovatelem rozhledny je obec Vavřinec. Otevírací doba
VstupnéObyčejné 20 Kč Zlevněné 10 KčJak se tam dostat?Pěší turisté se z města Blanska dostanou k rozhledně po modré značce, vedoucí z Blanska do Veselice. Cykloturisté přijíždějící k Moravskému krasu po Jantarové stezce, odbočí ve Sloupu na trasu směr Rájec, z které odbočí v Petrovicích. Pod Petrovicemi pokračují do Veselice. Méně náročnou cestou je Arnoštovým údolím od Skalního mlýna Pustým žlebem do Sloupu a nebo přes Suchý žleb do Ostrova u Macochy a dále do Sloupu a do Veselice. Turisté cestující autem k Moravskému krasu po silnici z Brna na Svitavy pokračují do města Blanska, kde na kruhovém objezdu odbočí směrem Sloup a pokračují po silnici přibližně 9 km přes Blansko-Těchov, Vavřinec-Nové Dvory do Veselice. Tady po asi 200 m na první křižovatce odbočí vlevo na místní komunikaci, po které přijedou na parkoviště u Kulturního domu.
Rozhledna Veselice - Podvrší, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Rozhledna Ostrá horka u Soběšic, tip na výlet z Brna+ Brno - město v kopcích aneb Bryncl - štatl v berglách + Hrad Veveří - kamenný vladař "Prýglu" na novém vzestupu; I. část + Babickou plošinou z Adamova do Křtin, Moravský kras - střední část + Zelený obr za humny jihomoravské metropole, část první + Babí lom: kozí hřbet nad Brnem + Za branami Brna přes dvě Baby + Pavlovské vrchy, Pálava + Mikulov – brána Pálavy; město a nejbližší okolí + Krajem říčky Ponávky + Údolím Křtinského potoku; střední část Moravského krasu, II. + Slavná průmyslová minulost okolí Josefova; střední část Moravského krasu + Přírodní park Lysicko a jeho turistické cíle, I. + Kolem Sýkoře do Lomnice u Tišnova; Přírodní park Svratecká hornatina - Českomoravská vrchovina, I. + V Doubravníku; Přírodní park Svratecká hornatina - Českomoravská vrchovina + Českomoravská vrchovina, Vysočina + Vodopády vysočiny |
|