Kozí hřbety, Podorlická pahorkatina turisticky - v "červené" krajině kozích hřbetů

Kozí hřbety

Součástí zvlněné Podorlické pahorkatiny je téměř padesát kilometrů dlouhý, většinou však jen několik kilometrů široký pruh krajiny, vyplněný usazeninami permského stáří. V terénu se většinou projevuje jako sníženina a proto se mu říká buď orlická pánev nebo poorlická brázda.

Můžeme jej sledovat přibližně od jihozápadního okolí Žamberka, až na západní Moravu k Malonínu. Permské usazeniny se v krajině prozrazují nápadným červeným zbarvením horniny i půdního pokryvu. Převažujícími horninami zde jsou různé pískovce a slepence, uložené ve sladkovodních pánvích a obsahující úlomky krystalických hornin z okolních pohoří, která se v době mladoprvohorního vrásnění patrně zvedala nad okolím v podobě mohutných velehor.

Pro území tvořené usazeninami permského stáří není charakteristické jen červené zbarvení půdy, ale i malebně zvlněný terén, vzniklý poměrně rychlým rozrušováním a odnosem převážně málo odolných hornin. Říční a srážková voda, mráz, vítr i další vnější činitelé vymodelovali členitou krajinu zejména v severní části orlické pánve, zeměpisci označované Dobroučská pahorkatina. Tam vystupuje i několik nápadných návrší, tvaru úzkých a místy docela ostrých "kozích hřbetů".

Nápadnou dominantu vytváří především strmý a zcela zalesněný kopec Žampach (546 m) nad stejnojmennou obcí. Při pohledu od východu nebo západu má tvar pravidelného kuželu, kdežto ze severní a jižní strany připomíná spíše kupu, přilbu, nebo - dle příměru básníka Machara - "ježatou hlavu". Je to způsobeno tím, že kopec je vlastně krátkým, ostře vymezeným hřbetem, převyšující bezprostřední okolí o více než sto metrů. Vrcholové partie se zříceninou hradu Žampachu jsou dostupné odbočkou z červeně značené cesty od hostince Pod hradem.

Kromě skromných pozůstatků hradu, proslaveného zejména loupeživým rytířem Janem ze Smojna, řečeným Pancíř (zprvu velebeným a posléze popraveným císařem Karlem IV.), zaujme ve vrcholové partii soustava členitých skalních srázů. S temným odstínem červených pískovců tu kontrastují vrstvy bělavých a pevnějších vápenců, kterým kopec zřejmě vděčí za to, že nebyl už dávno zarovnán na úroveň svého méně odolného okolí. Vršek kopce nese hodnotný bukový porost, díky kterému se odtud otevírá omezený výhled jen po opadu listů. Kdysi tu stávala i rozhledna.

Neméně zajímavým návrším v severním sousedství Žampachu, a navíc i místem dalekých výhledů, je Kozinec (537 m) mezi obcemi Hejnice a Písečná. Směrem k Písečné vybíhá velice úzkým a téměř sto metrů vysokým skalnatým hřebínkem, přiléhavě zvaným Kozí hřbety či Kozí vrchy z poněkud pevnějších vrstev permských usazenin (převažuje zde brekcie, což jsou slepence z ostrohranných kaménků).

Horní úzkou partií se vine žlutě značená cesta, spojující "přes kopečky" Žamberk s Ústím nad Orlicí, a otevírá se odtud nádherný výhled zejména na jižní stranu daleko do podhůří Orlických hor s dominující "helmou" Žampachu.

Opačné – severní – okolí směrem k Hejnici a Dlouhoňovicím tvoří několik dalších, převážně zalesněných kozích hřbetů a především soustava lučinatých, na sebe navazujících oblých návrší, místně zvaných Báně. Dalšími pozoruhodnými útvary z permských pískovců a slepenců jsou také "červené" skály, vystupují například ze zalesněných svahů údolí Potočnice pod Písečnou směrem k chovnému rybníku na Šušku a především v mohutném útesu Hrubého kamene nad obcí Červená u Letohradu.

Vrcholek této skalní stěny, zvedající se nad pravým břehem Tiché Orlice, zvýrazňuje dřevěný kříž, patrný i ze silnice z Ústí nad Orlicí do Letohradu. V přilehlých partiích vznikly zvětráváním různě odolných vrstev horniny převisy, výčnělky i jiné členité útvary. Hrubý kámen patří k největším skalním výchozům "podorlického permu" a váže se k němu několik pověstí. Ještě ve druhé polovině 19. století prý byl každoročně o posvícení z vrcholku svržen do hlubin statný kozel…

Červené permské usazeniny daly pojmenování nejen obcí Červená (dříve Rotnek) u Letohradu, ale blíže k Lanškrounu také Červenému vrchu (528 m) mezi Dolní Čermnou a Horní Dobroučí, méně nápadnému Červenému kopci při silnici č.43 mezi Damníkovem a Rudolticemi i řadě dalších míst.

Kozí hřbety, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.