Karpień, hrad (Zamek) ukrytý na vrchu Karpiak (782 m) na polské straně lesnatých Rychlebských hor

Karpień, dobře utajená zřícenina v Rychlebských horách

Hrad Karpień (Karpenstein) patří k dobře utajeným hradům Rychlebských hor (Góry Złote). Alespoň před českou turistickou veřejností. Hrad (polsky zamek) Karpień se sice nachází jen pár kilometrů od státní hranice, ale na polské straně Rychlebských hor. Spolu s hrady Rychleby a Homole tvořil Karpień významný obranný prvek v této části Slezska.

Hrad Karpień byl postaven na strategickém místě, na vrcholu strmého vrchu Karpiak (782 m) k ochraně významné solné obchodní stezky (Solną Drogą). Rok vzniku tohoto středověkého hradu není znám, literární prameny alespoň uvádějí prvního (pravděpodobně) vlastníka hradu. Tím byl Thamo Glaubitz (? - 1337), který dostal zdejší majetky jako léno od českého krále Jana Lucemburského. K hradu patřilo celkem 13 vsí a město Lądek.

Glaubitzové měli ve znaku zlatého kapra na modrém poli, což se promítlo do jména hradu i zaniklé osady Karpno. Polsky se totiž kapr řekne "karp". Dalším majitelem hradu Karpień byl Mersan von Parchwitz (1352 - 1353), který panství prodal císaři Karlu IV. Avšak Mersan i nadále zůstával purkrabím. To však jen do roku 1354, kdy se majitelem hradu stává moravský markrabě Jan Jindřich. Bratr Karla IV.

V roce 1378 se purkrabím na hradě Karpień stává Jošt Moravský, synovec Karla IV. V roce 1400 dostává Karpień darem Konrád Eberhard von Nymecz od krále Václava IV. a v roce 1412 Schaffgotschové. V roce 1422 získává hrad Puta z Častolovic. Mohutná pevnost, tvořená vnitřním hradem s paláci, útočištní věží a nádvořím, byla obehnána silnou obrannou zdí, která na některých místech byla umně zakomponována do skal vystupujících z podloží. Pevnost měla k dispozici i rozsáhlé předhradí.

Hrad (Zamek) Karpień (Karpenstein) byl za dobu své existence postupně rozšiřován a dále opevňován. Avšak ani tyto obranné prvky nezbránily tomu, co mělo zakrátko následovat. Čas tohoto hrdého panského sídla se nachýlil ke konci. Po necelých dvou stoletích existence.

Po vypuknutí husitských válek totiž pozornosti husitů neunikla ani tato pevnost kdesi na výspě království. Husité hrad nejprve poničili v roce 1428, dílo zkázy pak dokončili o tři roky později - v roce 1431. Po skončení husitských válek se posledním pánem hradu stává Hynek Krušina z Lichtenburka (1391 - 1454), který byl vrchním velitelem husitských orebitů. V jejich čele dosáhl největšího vítězství v bitvě na Vyšehradě. V roce 1427 se však podřizuje císaři Zikmundovi.

Hynek Krušina, který byl vlastníkem panství v Podkrkonoší, mimo jiné hradů Kumburk, Miletín a Hostinné, získává v roce 1440 sňatkem s vdovou Anno majetky po Pútovi z Častolovic. Spořádaného života si však Hynek Krušina příliš neužil, asi se mu zastesklo po nejistém a válečném životě. Dal se na mnohem snadnější a asi i výnosnější řemeslo než bylo rytířství - na loupení. Nakonec loupeživých rytířů byly v polovině 15. století České země plné.

Dokud Hynek Krušina z Lichtenburka plenil jen okolí, okrádal pocestné a obchodníky na stezkách vedoucích panstvím, bylo to ještě "vpořádku". Avšak s jídlem roste chuť a panu Krušinovi se v roce 1442 zachtělo pokladů ukrytých v klášteře v Henrykowě. To však již značně přestřelil. O rok později přitáhla k hradu měšťanská vojska slezských knížectví a hrad dobyla a vypálila.

Příklad Hynka Krušiny z Lichtenburka však táhl i nadále a v rozvalinách hradu se ukrývali loupežníci i v pozdějších letech. Proto v roce 1513 pobořili landečtí měšťané hrad znovu. Poslední ránu této středověké pevnosti pak zasadili místní obyvatelé, kteří zdiva hradu využívali jako stavebního materiálu.

Od 18. století se hrad Karpień stává cílem stále častějších turistických výletů pacientů z blízkých lázní Lądek-Zdrój. Pro ně byla na hradě dokonce zřízena na konci 19. století dřevěná vyhlídka. Tu však již dávno vzal zub času. V roce 1885 byl na hradě zahájen archeologický výzkum. Další komplexní výzkum pak proběhl až o více než století později, přesněji v letech 2009 a 2010.

Dnes z hradu Karpień sice mnoho nezůstalo, jen zbytky hradeb, hradního příkopu a obvodových zdí paláců. I tak si lze při návštěvě tohoto kouzelného místa udělat přibližnou představu o velikosti tohoto tajemného panského sídla, jehož dějiny jsou pevně spjaty se zeměmi Koruny české.

• Hrad (Zamek) Karpień na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.