Střemošická stráň a vstavače u Střemošic

Impozantní opuková Střemošická stráň nad vesničkou Střemošice je pozoruhodná a kromě vstavače nachového se tam daří i dalším chráněným rostlinám, jako je například medovník meduňkolistý, orlíček obecný nebo planý, okrotice bílá či další vzácná orchidej - střevíčník pantoflíček. Bohužel, posledně jmenovaný se mi na Střemošické stráni nepodařilo objevit - nachází se údajně jenom v jedné části a já zřejmě byla buď ve špatnou dobu, anebo na špatném místě. Nebo obojí zároveň.

K prozkoumání jarní květeny Střemošické stráně je nejjednodušší zastavit na odpočívadle za vesnicí u silnice vedoucí k Řepníkům, neboť právě komunikace chráněnou lokalitu rozděluje na dvě části. Z odpočívadla je hezký výhled na Střemošice, ale i na vzdálenější kopec Chlumek s poutním kostelem Panny Marie Pomocné v Luži či zříceninu hradu Košumberk. Přes silnici se navíc rozkládá dominanta vrcholu stráně - barokní Poklona.

S touto stavbou souvisí různě modifikované legendy typu splašených koní zapřažených v kočáře novomanželů, kteří však jako zázrakem přežili, tudíž coby výraz vděčnosti nechali zbudovat onen sloup. Další varianta se zase přiklání k faktu, že Poklona, jež je v katalogu památek vedená jako výklenková kaplička, stojí na vyvýšení, odkud je už vidět kostel na Chlumku, kam se o tamních vyhlášených poutích scházela procesí poutníků ze široka daleka. No a na Střemošické stráni se po dlouhé cestě modlili, že už mají cíl cesty na dohled…

Projít delší část stráně s Poklonou je nejjednodušší zdola. Tedy sejít po silnici podél opukové stěny až k zatáčce a uhnout doprava mezi domky. Pěšinka nevede do něčí zahrádky nebo dvora, ač se to tak na první pohled může jevit, ale míří podél stráně a lemují ji vstavače nachové. V květnu jsou všude kolem. Plus stepní druhy hmyzu a drobného ptactva i další druhy chráněné květeny. A celoročně jako bonus i krásný výhled. Kratší část chráněného území pak leží na opačné straně odpočívadla doplněného informačními tabulemi.

Těsně za Střemošickou strání se rozkládá ještě jedna přírodní památka, kterou je rozsáhlejší zalesněná Kusá hora mezi vesnicemi Srbce, Domanice, Štěnec, Řepníky a Pěšice. Z jejího úbočí se výhled do krajiny rozšiřuje ještě o další orientační body - na obzoru jsou za dobré viditelnosti rozeznatelné chrudimské bytovky, pardubická Kunětická hora nebo komíny chvaletické elektrárny. Také v podrostu Kusé hory se dají objevit různé původní druhy rostlin a v mokřadu u Štěneckého rybníka třeba i další orchidej - prstnatec pleťový.

• Střemošická stráň na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.