Treking > Skalní města > Kadovský viklan a naučná stezka u Kadova v západní části Blatenské pahorkatiny
Kadovský viklan a naučná stezka u Kadova v západní části Blatenské pahorkatinyKadovský viklan, zemí zamyšlenou za kamennou krásou6.4.2009 | Bohumír Bouška,
foto Naděžda Ildžová
Západní část Blatenské pahorkatiny je bezesporu jedním z nejkrásnějších míst naší země. Jistě každý vnímavý návštěvník pochopí, proč krajina malých lesíků, políček, lučin a rybníků, dostala od spisovatele Ladislava Stehlíka jméno "Země zamyšlená". A není to jen malebnost pahorkatiny, co turisty v této oblasti přitahuje. Roste zde na mnoha místech velmi vzácná flóra. Najít louku porostlou orchidejemi, je ještě dosti časté. Setkání s obyvateli ptačí říše je na každém kroku. A nepřekvapí ani vzácný otakárek fenyklový. Slova klid a mír nejsou jen frází, ale odráží atmosféru celé oblasti. Protože výjimka téměř vždy potvrzuje pravidlo i zde je několik objektů z pekelné dílny. Tak lidé již celá staletí spojují s čertem mnoho nádherných kamenných objektů. A na cestu za těmito ďábelskými výtvory, a ne jen za nimi, je moje pozvánka. Malá ves Slatina je na začátku naší cesty. První zmínka o obci se objevuje již v roce 1150. Žila zde i silná židovská komunita. Zdejší synagoga a židovský hřbitov, s dochovanými náhrobky z roku 1668, stojí za pozornost. Upoutá hezká kaplička a pomník T. G. Masaryka z roku 1947. Ale to už nás žlutá vyvádí ze vsí směrem na Kadov. Krásná úvozová cesta pozvolna stoupá k nedalekému lesíku. Několik nevzhledných chat v okolí je jediným kazem. Někde k jihozápadu by se měly rýsovat hory Šumavy, ale dnes je to jenom přáním. Jsme asi 600 m za obcí a ze značky odbočuje doprava značená pěšinka na nedaleký vrcholek. Čertův velký náramek na vrcholku je impozantní. Jeho obvod je 28 m a výška přes 6 m. Nedaleko něho je další kamenné dílko. Je jasné, že jediným vysvětlením je čert. Věda sice dává jiný výklad vzniku, ale ten pohádkový je milejší. Svah je skoro bez stromů. Následky vichřice jsou patrné na každém kroku. Ještě několik záběrů a zpět na žlutou. Louka, potůček, lesík a znovu opakování jako ve filmu, takové je okolí cesty. V dalším lese je mezi stromy jakási mohyla. Dílo lidských rukou není sice veliké, ale zajímavosti nepostrádá a navíc se naplnil čas svačiny. Další kroky zastavuje informační tabule o obětním kameni. Je to hezky napsané, ale kudy se dát, je ve hvězdách. Jdeme cestou vlevo, asi po 100 m je louka s táborem a za ní svah a máme ho na dohled. Obětní kámen není žádný drobeček. Výška 2 m, délka horního kamene jistě přes 3 m. Nahoře čas vytvořil misku s vodou a jsou zde i stopy po snaze kámen zpracovat. Naštěstí k tomu nedošlo. Zpět procházíme táborem, vztyčili si zde menhir a postavili strážní věž. Docela dětem závidím. Přecházíme naši cestu a míříme k vrcholku na opačné straně. Už zdálky nás vítá Malý čertův náramek, má obvod přes 16 m a více jak 3 m výšky. Je nádherný i přes více stromů v okolí. Pokračujeme dál a za 15 min. stojíme na návsi v Kadově. Zdejší viklan asi není třeba představovat. Snad stačí připomenout jeho osud. Několikrát byl shozen, ale zase se vždy vrátil na své místo. I když při jeho 29 tunách to není žádná hračka. Krátce o Kadově samém. O staré tvrzi Racka ze Žihobec je zmínka již v roce 1362. Objekt je přístupný, právě je zde výstava o všem možném kolem Velikonoc. Kostel sv. Václava je barokní a stojí na místě zbořené svatyně v roce 1765. Hezká je budova fary z roku 1758 a chudobinec z roku 1856. Za vsí nad hřbitovem je novogotická hrobka z roku 1863. Zpět si vybíráme krásnou polní cestu s velikými akáty a duby kolem. Není značená a větší část jde lesem. V dnešním vedru to vítáme. Po hodince jsme na vrcholku Babáčku (561 m n.m.), je to nejvyšší bod dnešní cesty. Odtud jdeme po okresce k výchozímu místu. Ještě cestou hledáme židovský hřbitov. Cesta k němu není značená, ten je vpravo asi 150 m od silnice, ještě před lomem. Lom je v provozu, a i když se někde kámen brát musí, přesto se vtírá otázka, zda se to nepřehání. Pod lomem jsou na velkém kameni u cesty sluneční hodiny. Vracíme se do vsi bohatší o moc a moc krásných zážitků. Škoda dnešní špatné viditelnosti.
Kadovský viklan, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Pěkný článek. Ani jsem netuąil, ľe taková pěkná místa mám takříkajíc za humny.
Další související články:+ Viklany a pseudoviklany, kamenné hříčky přírody. Kolik viklanů u nás máme?+ Netřebské tisy, Domažlicko + Tupadelské skály + Svatobor, hora opředená mýty |
|