Vrchovina Džbán - pěší turistika, tipy na výlety a geomorfologické členění pohoří

Dvě "střechy" vrchoviny Džbán

Na rozmezí středních a severních Čech vystupuje vrchovina Džbán se stejnojmenným, před deseti lety vyhlášeným přírodním parkem. V rámci našich horopisných jednotek jde o území poněkud svérázné. Nenajdeme zde táhlé horské hřbety jako v nedalekých Krušných horách, ani strmé homole typické pro přilehlou "sopečnou" krajinu Českého středohoří – převážnou část Džbánu totiž tvoří tabulová plošina na různě odolných vrstvách křídových usazenin, především opuk a pískovců.

Ta byla v mladší geologické minulosti (patrně v průběhu třetihor) rozlámána působením tektonických procesů do řady dílčích, převážně rovněž tabulovitých návrší.

Nejvyšším bodem a patrně i nejznámějším vrcholkem přírodního parku Džbán je stejnojmenné návrší (536 m), ovšem nejvyšší kótou celé vrchoviny je ještě o metr vyšší Louštín (537 m), vystupující už poněkud stranou, asi 5 km jihovýchodním směrem. Obě "střechy" Džbánu spojuje červeně značená cesta, na kterou můžeme nastoupit buď v obci Hředle (známé kamenickým zpracováním spongilitu, což je velmi pevná odrůda opuky), nebo v proslulé pivovarnické obci Krušovice, ležící při frekventované silnici E 48 z Prahy do Karlových Varů.

Z Hředle je dostupnější vrch Džbán vrcholící v 535,5 m nad jižním lesnatým svahem tabulové plošiny. Červené značení tam sleduje silnici směrem k obci Třeboc a přímo z vrcholku jejího stoupání se otevírá široký výhled do okolí. Vlastní, poměrně nenápadný vršek Džbánu je asi půl kilometru východně v poli a míjí jej též žlutě značená cesta, sledující hranu plošiny. Západním směrem bychom po ní došli (po 3 km) nad osadu Perun s někdejšími uhelnými doly a skromnou zříceninou hradu Džbán.

V dalším pokračování této trasy, případně na naučné stezce od železniční stanice Mutějovice, je i další, možná ještě známější a atraktivnější historická pamětihodnost – Kounovské kamenné řady.

Vrchovina Džbán, geomorfologické členění na podcelky a okrsky

Vraťme se však k nejvyššímu návrší celé vrchoviny – Louštínu (537 m). Ten je od vlastní plošiny Džbánu a stejnojmenného přírodního parku už poněkud "vysazen" až na samotný práh zvlněné a převážně lesnaté krajiny Křivoklátské vrchoviny.

Na vršek Louštína stoupá nedávno otevřená stejnojmenná naučná stezka od Sládkova kříže u hájovny při silnici z Krušovic do Lužné a v dosahu železniční stanice Lužná (s možností návštěvy zdejšího železničního muzea). Přímější výstup na Louštín je už od výše zmíněných pivovarnických Krušovic, zprvu po červených (1 km) a v závěrečné fázi – od rozcestí v sedle U Krušovických vrat – spolu s trasou naučné stezky po zelených značkách.

Vršek kopce zvýrazňuje telekomunikační věž, z odlesněné hrany západního svahu si můžeme vychutnat pěkný výhled přes záplavu lesů na zvlněný terén Křivoklátské vrchoviny, vidět bývají také homole Českého středohoří a za jasných obzorů se objeví i táhlý hřbet Krušných hor.

Na západním temeni Louštína se našly stopy po pravěkém hradišti, v hloubi 18. století vyčníval přímo z vrcholu kopce statný dub. Z jeho koruny byly údajně vidět i pražské věže a právě tato dominance v krajině se stala tomuto nepochybně nádhernému stromu osudnou – skácen prý byl ze "strategických" důvodů, aby nesloužil nepřátelskému vojsku k orientaci v jinak málo přehledném terénu…

Vrchovina Džbán, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.