Vosa saská (Dolichovespula saxonica), čeleď sršňovití (Vespidae)

Vosa saská, užitečný společenský hmyz z čeledi sršňovití

Vosa saská (Dolichovespula saxonica), v řadě publikací jen Vespula saxonica, je jedna z celé řady druhů vos v Česku, která má typické výstražné žlutočerné zbarvení. Tím odstrašuje případné predátory. Pokud si tito nedají říci, po zbytek života si pak zapamatují bolestivé vosí žihadlo obsahující složitou směs aminů a aminokyselin, enzymů a polypeptidů…

Vosa saská je zaměnitelná s vosou lesní (Dolichovespula silvestris) a nebo vosou norskou (Dolichovespula norwegica). Na rozdíl od nich má tečky mezi pruhy na svrchní straně zadečku resp. nemá na zadečku oranžové skvrny jako vosa norská. Zaměnitelná je i s podobnou vosou obecnou (Vespula vulgaris). Dobrým rozlišovacím znakem je i to, že část zadečku přimykající se ke zbytku těla má černou barvu a pruhy na tergitech vybíhají ve své střední části v podobě hrotů směrem k zadečku vosy.

Vosa saská je zástupcem společenského blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovití (Vespidae). Dorůstá délky 10 až 18 mm. 18 mm však dorůstá pouze královna. Samečci dorůstají v průměru 13 až 15 mm a nejpočetnější dělnice, kterých může být v hnízdě až 300, jen 11 až 14 mm.

Právě tento druh vos si staví na našich půdách, ale také v kůlnách, zahradních chatkách, ale i na větvích a nebo v ptačích budkách apod. šedivá visutá hnízda kulovitého až hruškovitého tvaru, které má jen malý vletový otvor ve spodní části. Tedy v bezprostřední blízkosti člověka. K výrobě potřebné papíroviny, která má jednak vynikající izolační vlastnosti a jednak nepropouští vodu, jim slouží rozžvýkané a slepené zpráchnivelé dřevo, nebo i obyčejný papír či staré hadry.

Přehnané obavy z nich jsou však zbytečné, neboť vosy saské bodají jen při bezprostředním ohrožení. Například hnízda, která jsou často zbytečně likvidována. Nejsou ani zdaleka tolik útočné, jako například nápadně větší vosa útočná (Vespula germanica).

Areál rozšíření vos saských je poměrně široký. Zahrnuje téměř celou Evropu (vyjma severních částí), velkou část Sibiře a dokonce i Severní Ameriku. Nejraději má zalesněné pahorkatiny, ale objevuje se i v nížinách a v kulturní krajině, kde patří k významným opylovačům. Nejraději ale mají miříkovité rostliny, které vosu saskou přitahují ze všech rostlin nejvíce. Loví mouchy, různý drobný hmyz a nebo housenky. Těmi ale krmí jen své larvy, protože dospělé vosy proteiny nedokáží strávit.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.