Viry a bakterie, jaký je dnes počet známých druhů virů a bakterií

Viry a bakterie - život neživot virů, klasifikace bakterií

Toto téma je na většině základních škol probíráno hned jako jedno z prvních v přírodopise (po všeobecném úvodu a tak). Jde ale o poměrně složitou záležitost, a proto je třeba ho řádně zjednodušit a spíš poukázat na praktickou stránku věci. Přece jen učivo o mikroskopickém světě, které je nutné si spíš jen představit než řádně ukázat (maximálně s pomocí internetových fotek či obrázků), je pro menší žáky náročné. Jak to s nimi tedy je?

Viry - život neživot

Virus vlastně ani není živý organismus, neboť jeho tělo netvoří buňka (základ života). To je pro mnoho lidí (natož žáků ZŠ) těžko pochopitelné. Jedná se o maličkého vnitrobuněčného parazita, rozhodně nečekejte, že ho uvidíte pod mikroskopem a rozhodně ne pod školním mikroskopem - dají se pozorovat po velice složitých úpravách jen elektronovým mikroskopem.

Jeho velikost se pohybuje okolo několika setinek až desetinek mikrometru, samozřejmě záleží na konkrétním druhu. Viry jsou řazeny mezi nebuněčné organismy. Vir je tvořen tzv. virovou částicí, která je složena z bílkovinného obalu, kterému se říká kapsida, a nukleových kyselin RNA nebo DNA, které nesou genetickou informaci.

Na povrchu kapsidy pak mohou být nejrůznější příchytné částice, jež umožňují uchycení viru na povrchu buňky. Ty dokonalejší viry pak mohou mít na povrchu jakousi vrstvičku pocházející z napadené buňky (pro lepší ochranu před odhalením buňkou, kterou chce virus napadnout). V kapsidě mnohých virů mohou být také různé enzymy.

Pro virus je charakteristické, že neroste a vlastně bez cizí pomoci nijak sám nežije. Díky své nepatrné velikosti, technickým možnostem (či spíš nemožnostem), je jejich pozorování velice složité. Dosud je známo okolo 3 100 druhů virů. Je jisté, že těch dosud neznámých bude řádově víc.

"Život" viru se točí okolo buněk, které napadají. A napadnout můžou v podstatě jakoukoliv buňku - rostlin, živočichů, hub, bakterií a dokonce napadají i jiné viry. Aby mohl virus "ožít", musí se dostat na povrch buňky a zde se udržet (k tomu slouží ony příchytky). Potom do napadené buňky vpustí svou genetickou informaci v podobě DNA nebo RNA (podle toho nesou i název - RNA viry a DNA viry). Buňka následně tuto informaci zapracuje do své genetické informace.

Tím virus buňku ošálí a ta začne sebedestruktivně vytvářet místo vlastních bílkovin bílkoviny viru. Uvnitř sebe stvoří mnoho dalších virových částic až do okamžiku, kdy buňka umírá a praskne. Novým virům se tak otevírá brána k dalším buňkám a cyklus se uzavírá.

Viry většinou způsobují vážná a často i hodně rychlá onemocnění, a to především proto, že je prozatím neumíme léčit. Jedinou možností je preventivní očkování, kdy "učíme" obranný systém těla virus rozeznat a včas s ním bojovat.

Bakterie

Bakterie jsou naproti tomu jednobuněčné organismy s velikostí těla v řádu několika mikrometrů. Byla jim systematiky přiřazena vlastní říše, neboť se jejich buňka zásadně liší od ostatních organizmů. Odborně jsou tyto buňky nazývány jako prokaryotické - nemají totiž jadernou membránu a jejich genetická informace je tak volně rozptýlena v cytoplazmě.

Mají různý tvar a dle toho jsou často nazývány - koky (kulatá buňka) či tyčinka (známá také jako bacil), bičíkatá či obrvená bakterie. Dříve se klasifikovaly především podle vnějšího vzhledu, ale dnes jsou tříděny na základě genetických metod.

Bakterie jsou pravděpodobně nejrozšířenější skupinou organismů na Zemi a patří na planetě k těm nejstarším. Není ale bakterie jako bakterie. Některé druhy mají obrovský význam v koloběhu živin, často vstupují do oboustranně prospěšných svazků s jinými organismy - symbiotické bakterie (učebnicovým příkladem jsou bakterie v kořenech bobovitých rostlin).

Obrovské množství jich žije v (nejen) lidské trávicí soustavě, kde pomáhají s trávením, vytváří vitaminy a udržují mikrobiální rovnováhu. Bakterie umí na druhou stranu ale klidně i zabíjet či alespoň uškodit. Existuje mnoho patogenních druhů bakterií, které mohou způsobit různé infekce. Právě na ně jsou používány antibiotika - tedy látky hubící bakterie.

Běžně jsou bakterie také využívány v potravinářském či chemickém průmyslu. Bez bakterií by např. nebyl jogurt, což je mimochodem jedna z mála potravin, která je opravdu BIO - neboť v ní jsou cíleně živé bakterie.

• Článek publikován se svolením redakce Naše příroda

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.