Slimák největší (Limax maximus), slovensky slizniak veľký, učiněný tygr mezi našimi slimáky

Jak uvádějí autoři publikace Měkkýši České a Slovenské republiky (Nakladatelství Kabourek, Zlín 2013), není tento plž u nás tak zcela původním druhem. Patrně se k nám rozšířil z jihozápadní Evropy. Dospělci slimáka největšího dorůstají délky 100 až 150 mm, silné, protáhlé a na konci zúžené tělo, skvrnitý štít a obvykle i celé tělo. To může být výjimečně téměř celé černé.

Kýl slimáka největšího zasahuje do třetiny hřbetu, jednobarevné chodidlo může být dobrým rozlišovacím znakem od některých podobných druhů slimáků. Např. slimáka popelavého (Limax cinereoniger). Od plzáků jej rozeznáme podle umístění dýchacího otvoru.

Slimák velký je silně synantropní druh, který se rád zdržuje na zahradách, kde se může přemnožit a občas škodit žírem. Obvykle si ale pochutnává na rostlinných zbytcích (dává přednost nezeleným částem rostlin), ale také na houbách. Nepohrdne ani menšími druhy plžů, takže se nedá považovat apriori za škůdce, za kterého jej má většina zahrádkářů. Objevuje se i v sadech, obecně v kulturní krajině vůbec. S oblibou zalézá do sklepů, odpadních jímek apod.

Vyskytuje se ale také v lužních lesích a lesích nížin a pahorkatin, kde nejraději vyhledává stinné rokle, rozkládající se pařezy a nebo vývraty. Obvykle jej nalezneme na vlhkých místech, přes den pod kameny, dřevem aj. Ze svých úkrytů vylézá v noci a nebo během dešťů. To pak tito hermafroditi kladou do půdy žlutavá vajíčka, ze kterých se asi po 40 dnech líhne další slimáčí pokolení.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.