Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), čeleď skokanovití (Ranidae)Skokan skřehotavý, obojživelníci (Amphibia) České republiky5.2.2023 | Otakar Brandos
Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus, syn. Rana ridibunda) z čeledi skokanovití (Ranidae) je největším druhem skokana na území Česka. Skokan skřehotavý patří do skupiny zelených a vodních skokanů, do které ještě patří drobnější skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) a klepton (hybrid) skokan zelený (Pelophylax esculentus). |
|
Zbarvení skokana skřehotavého je velice variabilní. Nejčastěji bývá hnědozelené až olivově zelené, objevují se i jedinci zelenošedého zbarvení a nebo zcela hnědí. Často mívají na hřbetě nápadný zelenožlutý proužek. Charakteristické tmavé skvrny na hřbetě mají nepravidelný tvar a pro každého jedince unikátní vzor. Jednoznačné odlišení jednotlivých druhů zelených skokanů bývá často obtížné až nemožné, protože populace jednotlivých druhů bývají smíšené. Je třeba si všímat detailů, které napoví jasněji, jaký druh zeleného skokana máme právě před sebou. Skokani skřehotaví mají hnědavě skvrnitá stehna, břicho je bílé s nápadnými tmavými skvrnkami šedavé, černé a nebo hnědé barvy a nebo mramorováním. Vychlípitelné zvukové rezonátory jsou pigmentované, šedočerné barvy. Skokan krátkonohý má rezonátory bílé, nepigmentované. Jednoznačně lze jednotlivé druhy zelených skokanů rozlišit podle zvukových projevů. Skokan skřehotavý se ozývá charakteristických "vodnickým" breeekekekek. A nebo podobně, fonetický přepis žabího skřehotání se v literatuře různí. Skřehotání skokana skřehotavého je krátké (do pěti sekund) a hlasité, zesílené zvukovými rezonátory v koutcích úst. Jeho noční chóry jsou slyšet na kilometry daleko. Někdy může být jeho skřehotání zaměněno s hlasovými projevy některých druhů brodivých ptáků. Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) má robustní tělo, širokou, tupě zakončenou hlavu. Je to největší druh nejen mezi našimi skokany, ale mezi žábami vůbec. V průměru dorůstá velikosti do 120 mm, ale jsou známí i jedinci velcí až 150 mm. Samičky bývají větší než samečkové. Největší jedinci mohou dosahovat hmotnosti 200 až 250 gramů. Tito vodní skokani tráví většinu života ve vodě, k čemuž jsou dobře přizpůsobeni a opatřeni velkými plovacími blánami. Oproti skokanu krátkonohému (a zelenému) je u nás skokan skřehotavý typicky nížinný druh, který se u nás objevuje nejčastěji do výšek 300 metrů nad mořem, jen některé ostrůvkovitě roztroušené populace se objevují do výšek 400 až 500 metrů nad mořem. Na jižním okraji areálu svého rozšíření se ale objevuje až do výšek okolo 2 000 metrů nad mořem. Nejčastěji se tak se skokanem skřehotavým v Česku setkáme v povodí Labe, v Třeboňské pánvi a na Moravě podél toků řek Odra a nebo Morava. Na Slovensku nejčastěji okolo Dunaje, Tisy s Bodrogem, Iplu aj. Heliofilní skokan skřehotavý dává přednost pomalu tekoucím a nebo stojatým vodám a jejímu okolí. Od vody se příliš nevzdaluje, takže jeho migrační schopnosti jsou oproti "suchozemským" druhům skokanů poměrně omezené. Páření probíhá od května do června, samička klade tisíce vajíček v nápadných chomáčcích. Pulci se líhnou po týdnu až 10 dnech, metamorfóza je dokončena po 70 až 100 dnech, tedy v podzimních měsících. Některé zdroje hovoří o tom, že pulci mohou v ojedinělých případech přezimovat. Skokani skřehotaví přezimují buď pod vodou a nebo v děrách po hlodavcích a nebo v různých dutinách. Podle polohy a klimatických podmínek zimují od října / listopadu do února / března. Na jídelníčku těchto obojživelníků jsou převážně drobní bezobratlí, ale v případě vhodné příležitosti slupnou i drobné obratlovce. Drobné žabky, rybky, ale i myši nebo ještěrky a čolky apod. Nápadně strakatí, zeleně zbarvení pulci se živí rozsivkami a zelenými řasami, později i drobnými korýši apod. Samečci skokana skřehotavého pohlavně dospívají ve druhém roce života, samičky ve třetím až čtvrtém roce života. Tento druh skokana patří mezi vskutku dlouhověké žáby, ve volné přírodě se v průměru dožívá 10 až 11 let, ve výjimečných případech se může dožívat až neuvěřitelných 25 let. Líbil se vám tento článek? |