Racek chechtavý (Larus ridibundus), slovensky čajka smejiváRacek chechtavý (Larus ridibundus) - velký a velice hlučný vodní pták3.1.2023 | Otakar Brandos
Racek chechtavý (Larus ridibundus), slovensky čajka smejivá, je velký a velice hlučný vodní pták ozývající se charakteristickými chraplavými skřeky. Dosahuje délky až 40 cm, hmotnosti 200 až 400 g a rozpětí křídel téměř 100 cm (86 - 99 cm). Racka chechtavého, který je zástupcem čeledi rackovití (Laridae), popsal a zařadil již známý švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1766. |
|
Racek chechtavý je zbarvením podobný jiným druhům racků v Evropě. Základním zbarvením je bílá. Jen křídla jsou šedá a ocasní pera černá. Má-li racek prostý šat, má hlavu bílou s černými flíčky za ušima. U svatebního šatu, kdy je hlava celá černá, jej snadno odlišíme od statnějšího racka černohlavého (Ichtyaetus melanocephalus). Zobák i nohy jsou temně rudé. Racci jsou velice hluční ptáci, kteří se při sběru potravy ozývají hlasitým chechtáním. A ještě hlučnější jsou na hnízdištích v době hnízdění, kdy často hnízdí ve společnosti jiných druhů racků. Třeba racka bouřního (Larus camus). U nás se racek objevuje po celém území, především v blízkosti vodních ploch a do výšek 700 až 800 metrů nad mořem. Preferuje ale rybniční soustavy, kde nalézá dostatek potravy. Zalétá ale i na pole, kde je nejčastěji uvidíme během polních prací poletovat za pluhem, na skládky apod. Areál rozšíření tohoto společenského ptáka sahá od Pyrenejského poloostrova až po Dálný Východ. Na jídelníčku racků nejsou jen ryby, ale i červi a různý hmyz. Třeba kobylky a sarančata. Nepohrdnou ale ani zdechlinami, takže do jisté míry plní v naší přírodě i funkci zdravotní policie. Přestože je racek chechtavý převážně masožravý, v době hojnosti se nevyhýbá ani různým plodům a nebo obilí. Racci hnízdí ve velkých koloniích, které mohou čítat i tisíce jedinců. Hnízdí na rybnících se zarostlými břehy, v mokřinách a nebo u slepých říčních ramen. Hnízda si stavějí na zemi v hustých porostech a nebo na vodě. Samička klade od dubna do června do hnízda 2 až 4 vejce, inkubační doba trvá 22 až 24 dní. Vylíhlá mláďata zůstávají na hnízdě jen krátce, maximálně 10 dní. Mláďata, která opustila hnízdo, se shlukují do racčích školek, ve kterých může být i několik desítek mláďat. Racek patří mezi tzv. nekrmivé ptáky. Ihned po vylíhnutí totiž mláďata dokáží zobat potravu ze země, rodiče jim na hnízdě potravu pouze předkládají. Po týdnu umí plavat. Opouštějí rodné hnízdo a v případě nebezpečí se dokáží skrývat. Mladí racci začínají létat asi po čtyřech týdnech po vylíhnutí, pohlavně dospívají ve 2. roce života. V přírodě se dožívá 10 a více let, nejstarší známý jedinec se dožil 32 let. Mnoho racků u nás přezimuje. Zdržují se na nezamrzajících řekách. Většina racků ale odlétá do jihozápadní Evropy a nebo do severní Afriky. V minulosti u nás hnízdilo na dva milióny párů, dnes se v odborné literatuře uvádí jen okolo 100 000 hnízdních párů. Líbil se vám tento článek? |