Pestřenka hrušňová (Scaeva pyrastri) z čeledi pestřenkovitíPestřenka hrušňová, užitečný obyvatel zahrad, luk a pastvin2.6.2021 | Otakar Brandos
Pestřenka hrušňová (Scaeva pyrastri), slovensky pestrica hrušková, je krásným a nezaměnitelným představitelem pestřenek rodu Scaeva. Ačkoliv "mouchy" jsou lidmi obecně považovány za neužitečný a obtížný hmyz, pestřenka hrušňová a vůbec čeleď pestřenkovití (Syrphidae) jakožto jeden z představitelů řádu dvoukřídlého hmyzu (Diptera) patří skrz naskrz mezi "mouchy" užitečné. Pestřenka hrušňová dorůstá 14 až 19 mm. Na tmavě zbarveném zadečku jsou tři páry radiálně řazených a oddělených žlutavých skvrn, nohy jsou rudé až černé, velké oči se čelně dotýkají (u samečků). Pestřenky si oblíbily nejen zahrady, ale i louky a pastviny, setkat se s nimi lze i na horských loukách ve středních polohách. Dospělci pestřenky hrušňové patří mezi významné opylovače. Podobně jako např. včely a nebo čmeláci. S oblibou usedají a nebo poletují okolo květů zejména okoličnatých rostlin, které je lákají bohatstvím pylu. Larvy pestřenky hrušňové jsou světle zelené s bílým hřbetním pruhem. Jsou velice užitečné, neboť během svého vývoje dokáží ulovit a zkonzumovat na 500 jedinců mšic. S pestřenkou hrušňovou se můžeme v naší přírodě setkat od dubna do září s vrcholem výskytu v měsících červenec a srpen. Tento druh pestřenky kromě střední Evropy osídlil i rozsáhlý prostor palearktické oblasti, objevuje se ale i v severní Africe a na Blízkém Východě. Líbil se vám tento článek? |