Jaro je tady a s ním i časopis Naše přírodaNové číslo časopisu č. 2/20164.4.2016 | Vendula Pávková
Máme tu jaro a také nové číslo Naší přírody. Najdete v něm další článek o mokřadech, tentokrát o tom, jak některé rostliny dokázaly přizpůsobit způsob dýchání nedostatku kyslíku. Na jaře vše pučí, tak se na některé z pupenů podíváme blíže i v jednom z článků. V hmyzí říši jsme navštívili krásného modrého tesaříka alpského a v říši ptačí nám velmi dobré známé sousedky - jiřičky a vlaštovky. Na výlet se s námi můžete vypravit do Oderských vrchů, nebo do Plaveckého krasu na Slovensku. Hezké jarní čtení a pozor - vyhlašujeme letošní fotosoutěž, tak foťte. Obsah čísla 2/16
Co prozradí pupeny"Jsou pupeny temně nachové i zkřehle zardělé; jiné jsou hnědé a lepkavé jako smůla; jiné jsou bělavé jako plsť na břiše ramlice, ale jsou i fialové a plavé nebo temné jako stará kůže. Z některých se vydírají cípaté kraječky, jiné jsou podobny prstům nebo jazykům a zase jiné se podobají bradavkám. Některé masitě bobtnají, zarostlé chmýřím a zavalité jako štěňata; jiné jsou utaženy v tuhý a hubený hrotek; jiné se otevírají načepýřenými a křehkými chvostky. Říkám vám, pupence jsou stejně podivné a rozmanité jako listy a květy". Poznali jste? Jak by ne - Zahradníkův rok Karla Čapka je kniha známá a milovníky přírody stále čtená a obdivovaná nejen pro bohatost jazyka, ale i pro znalost tématu, u literáta až překvapující. Ale není divu, Karel Čapek se zahradničení sám aktivně věnoval a zahrádka u vinohradského dvojdomku, který obýval společně se svým bratrem Josefem, oplývala nejednou botanickou vzácností. Na jeho počest byl dokonce nový kultivar lomikamenu vypěstovaný zkřížením kultivaru Saxifraga x anglica 'Winifred' s druhem Saxifraga burseriana nazván Saxifraga 'Karel Čapek'. Já (ne)jsem vlaštovkaJiřička a vlaštovka jako by si z oka vypadly, a právě proto si je často pleteme. Obě se k nám zjara vracejí z africké dovolené do útulných obydlí, která si tu dříve pracně uplácaly z poctivého českého bláta. Ačkoliv se obě hojně vyskytují prakticky po celém našem území a jde o typicky synantropní druhy, vývoj jejich české populace má odlišný trend. Zatímco početnost jiřičky mírně stoupá, vlaštovky naopak mírně klesá. Souvisí to především s nabídkou příležitostí ke hnízdění. Vesničanka vlaštovka totiž nejraději obývá prosté chlévy a stáje, kde sice lidem tolik nevadí, ale kterých dnes bohužel díky modernizaci zemědělství žalostně ubývá. Naopak slečinku jiřičku přitáhlo město, kde i dnes nachází stále nové a nové stavební parcely. Přestože někteří lidé ji na své fasádě nevidí rádi, její populace se snáze rozrůstá a tak ji potkáváme častěji než vlaštovku. Možná, že i u vás se jiřičkám či vlaštovkám zalíbilo a pustily se do blátivých základů. Snad vám jejich přítomnost udělá radost, ale i kdybyste se s nimi v názoru na čistotu neshodli, nezbude vám, než se s novými sousedkami smířit, protože stavební povolení u vás mají již předem dané zákonem. Až ale uvidíte jejich roztomilé děti a láskyplnou rodičovskou péči, určitě jim odpustíte i těch pár cákanců na zdi. Dostaveníčko s jezevciVečerní slunce barví listy stromů zlatavým nádechem. Ležíme na zádech s hlavou opřenou o vystouplé kořeny stromu a díváme se do modrého nebe. Do soumraku zbývá celá hodina. Zdá se nám, že máme ještě spoustu času, tak odpočíváme; zamaskovaní jsme jen částečně. Je vedro. Nedbale mrknu do louky a zkamenění úžasem vystřídá záplava pocitů. Necelé čtyři metry od nás totiž zrovna procházejí čtyři jezevci! Pomalu se zvedám, abych je nevyplašila, a druhou rukou slepě tápu po fotoaparátu. Pozdě. Tři již zalezli do blízkého křoví. Čtvrtý se sice zastavil, aby se zamyšleně zadíval do mého nezakrytého obličeje, ale pak vlezl za nimi. Právě jsem promarnila svou největší fotografickou šanci.
Jezerní hory Retezat: Túra na Virful Bucura za výhledy…
Retezat patří k nejkrásnějším pohořím v Jižních Karpatech. Hřeben Retezatu se táhne jako nepřekonatelná…
Turistika v Krkonoších, túra na Výrovku a do Modrého dolu
V Krkonoších jsou turistické trasy notoricky známé, trasy známé poněkud méně a pak trasy téměř neznámé…
Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu
Aktivní sopky na Slovensku, stejně jako v České republice dnes nenalezneme. Avšak na rozdíl od sopek v…
Turistika na Šumavě: Křemelná, Sněžné jámy a bývalé Paště a…
Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Z deníků vlčích hlídek (3) - nečekaný nález ve tmě a malé novoroční shrnutí+ Z deníků vlčích hlídek (2) - Rysí stopovačka na prvním sněhu, aneb jak se stopuje rys + Z deníků vlčích hlídek (1) - Čekání na sníh, aneb kdo vlastně jsme + S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě + Kočka divoká (Felis silvestris) |
|