Kukačka obecná (Cuculus canorus), slovensky kukučka jarabáKukačka obecná (Cuculus canorus; Linné, 1758) - středně velký pták známý svým hnízdním parasitismem15.6.2022 | Otakar Brandos
Kukačka obecná (Cuculus canorus), slovensky kukučka jarabá, je středně velký pták z čeledi kukačkovití (Cuculidae). Spolu s kukačkou chocholatou (Clamator glandarius) představuje kukačka obecná jednoho ze dvou zástupců této čeledi v Evropě. Celosvětově patří do čeledi asi 140 druhů. Kukačka vzrůstem připomíná holuba a vlnkováním na hrudi malého dravce, třeba krahujce obecného. Avšak slabý a rovný zobák s širokým rozevřením úst napovídá, že potravou kukaček je hmyz. |
|
Kukačka obecná dosahuje délky těla až 36 cm a hmotnosti 100 až 200 gramů. Samice přitom bývají drobnější než samci. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 54 až 60 cm. Tento plachý pták je u nás jediným druhem, který patří mezi hnízdní parazity. Ve volné přírodě se kukačky dožívají až 10 let, nejstarší známý okroužkovaný jedinec měl přes 12 let. Svá vejce, jejichž zbarvení je velice variabilní a přizpůsobuje se zbarvení vajec hostitele, klade zpravidla do hnízd drobných hmyzožravých pěvců, jako je třeba linduška, konipas, pěnice nebo červenka, ale i drobný střízlík, který je po králíčkovi obecném druhým nejmenším ptáčkem u nás. I takovíto drobní opeřenci (ve srovnání s kukačkou) zastoupí rodičovské povinnosti parazitické kukačky, která si vlastní hnízdo nestaví. Inkubační doba je velice krátká, jen 11 až 12 dní. Mladá kukačka se tak vylíhne dříve než potomstvo hostitele. Pud nutí mládě kukačky zbavit se všech svých konkurentů, postupně tak z hnízda vytlačí všechna zbývající vejce. To ji zajistí, že i mnohem drobnější hostitelé dokáží mnohem větší kukaččí mládě uživit. Hnízdo opouští po necelých třech týdnech, ale ještě i pak je mládě kukačky dokrmováno svými adoptivními rodiči. Svrchu je šat kukaček nenápadný. Převažuje břidlicově šedá barva. Na světlé hrudi zaujme nápadné vlnkování, které je spíše charakteristické pro drobné sokolovité dravce. Samci kukačky se ozývají svým typickým "ku-ku, ku-kuk-u", kterému vděčí za své jméno ve spoustě světových jazyků. Někdy se kukačka ozývá chraplavým "hachachah" a samice chechtavým trylkem "pyhyhyhyhy…". Mláďata na hnízdě se ozývají pronikavým žebravým "psríi". Areál rozšíření kukaček sahá od západní Evropy až daleko na východ. Od Pyrenejského poloostrova až do Jihovýchodní Asie i Dálný Východ po Vietnam, Japonsko i Kamčatku, druh se objevuje ale i na severu Afriky. Není proto nijak překvapující, že na tak velkém území se postupně vyvinulo několik poddruhů. Jsou to Cuculus canorus canorus, Cuculus canorus bangsi, Cuculus canorus subtelephonus a Cuculus canorus bakeri. Kukačka obecná se objevuje v lesích, ale i v otevřené zemědělské krajině. Kukačka obecná patří mezi tažné druhy. K nám přilétá až v dubnu nebo v květnu, na své zimoviště ve střední Africe odlétá zase již v srpnu nebo září. Na svých tazích tak musí překonat vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů. Na jídelníčku kukaček je hmyz, pavoukovci, červi i slimáci nebo drobní obojživelníci. Kukačky likvidují i různé druhy chlupatých housenek, včetně těch s dlouhými a nebo žahavými chlupy, kterým se jiní ptáci vyhýbají. Kukačky tak hrají v přírodě velice důležitou roli. Líbil se vám tento článek? |