Kržatka šikmá (Flammulaster limulatus, syn. Naucoria
limulata), slovensky flamulaster žltooranžový, je poměrně vzácná houba z čeledi
vláknicovité (Inocybaceae). Kržatka šikmá je nejedlá houba, která patří mezi
ohrožené druhy zasluhující si ochranu. Resp. biotopy s výskytem této houby.
Sklenutý až mírně vmáčklý klobouk o průměru 15 až 50 mm je hustě pokryt drobnými
šupinkami složenými z drobounkých vláken, okraj bývá lemován zbytky žlutého vela.
Hygrofánní klobouk bývá žlutooranžový až rezavý, někdy oranžově hnědý, za sucha žlutě
okrový.
Široce přirostlé lupeny zoubkem sbíhají na třeň, zprvu jsou žluté, později skořicově
hnědé. Válcovitý třeň je dlouhý 25 až 60 mm a široký 3 až 6 mm, v horní části bývá
žlutý až žlutohnědý a viditelně rýhovaný, směrem k bázi tmavnoucí do rezavě hnědých
tónů, je pokryt žlutavými šupinkami, na bázi bývá pokrytý žlutou myceliovou "vatou",
u starších hub bývá dutý.
Dužnina kržatky šikmé je nažloutlá, tenká a poměrně tuhá a pružná, má mírnou chuť
a slabě ovocnou vůni. Výtrusy ledvinovitého tvaru mají rozměry 7 až 10 × 4 až 5 µm.
Je zaměnitelná za některé podobné druhy kržatek, např. za kržatku ostnitou (Flammulaster
muricatus), kržatku ježatou (Phaeomarasmius erinaceus) nebo kržatku zrnitou
(Flammulaster granulosus).
Houba roste od července do října, zpravidla na tlejícím dřevě listnatých stromů,
občas i jehličnanů. Objevuje se od nížin až po horské polohy, připojené fotografie
pocházejí z Bukovce v Jizerských horách.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
"Je na západ cesta dlouhá"... zpívá se v jedné trampské písni
a její text pokračuje "zbytečná je moje touha" se na západní výběžek naší vlasti
podívat. Díky Bohu jsou pryč ostnaté dráty a strážní věže a tak rozhodnutí
…
Ráno sice svítí sluníčko, přesto je docela chladno. Jako obvykle
musím Míšu doslova vytřepat ze spacáku, abychom sbalili a mohli vyrazit v nějakou
rozumnou hodinu. Potřebuji vyrazit co nejdříve, protože chci odpoledne
…
Pohorky Falcon EVO GV od Asola zaujmou nejen svým střihem,
technickým provedením, ale i nízkou hmotností. Hmotnost boty nedosahuje ani
půl kilogramu, výrobce uvádí 496 gramů. Přesto jsou tyto boty dostateč
…
Sýkora parukářka (Parus cristatus; Linnaeus, 1758), slovensky
sýkorka chochlatá, je nejozdobnější z našich sýkor, kterou snadno rozpoznáme podle
nápadné chocholky na hlavě. Sýkora parukářka je jen o málo
…
"Lomikare, Lomikare, do roka a do dne," zní nejznámější výrok
Jana Sladkého Koziny, jenž žil na Chodsku. Pojďme se na následujících řádcích
vypravit do jeho rodného kraje, přičemž zavítáme i do Českého lesa, v němž
…
Úkol byl jasný. Dcera dodělávala nedělní oběd a my se zeťákem
jsme měli unavit děti před obědem, aby potom dobře spaly. Měl jsem s sebou ještě
dámský doprovod a ten nikdy na nejjižnějším bodě v ČR nebyl. Vyrazili jsme
…
Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím ČR. Na svém území, které
činí asi 530 km2, nabízejí Jeseníky (Hrubý Jeseník) nepřebernou paletu
túr i vícedenních treků. Mezi dvěma velice silnými bouřkami, ba
…
Jelikož studeně fouká, zdržíme se jen krátce a podcházíme vrch
Mědník (910 m), jenž je provrtán štolami po těžbě. Značka vede do obce Kovářská,
v níž kdysi zpracovávali železnou rudu. Na první pohled se jedná o
…
Ráno je sice docela chladné, ale osvěžující. Sluníčko svítí, děkuji
svatému Petru, že vyslyšel mou prosbu o hezké počasí. Povedlo se. Na jedničku.
Sedmispáčům se moc vstávat nechce, ale nedá se nic dělat. Dnes máme
…
Martinské hole představují centrální část hlavního hřebene
v podcelku Lúčanská Malá Fatra. Jde o část hřebene Malé Fatry mezi vrcholy Minčol
(1 364 m) a Horná lúka (1 293 m). Často bývají Martinské hole, zkráceně
…
Anglický park u zámečku Mitrov nacházejícím se v Kraji Vysočina
a okrese Žďár nad Sázavou je první zastávkou dvanáctikilometrového výšlapu zahrnujícího
historii regionu v podobě bývalých panských sídel či muzea, ale i
…