Křivka obecná (Loxia curvirostra), slovensky krivonos obyčajný, z čeledi pěnkavovití (Fringillidae)

Zbarvení samců křivky obecné je cihlově červené, křídla a končetiny jsou hnědé. Zobák má šedou barvu. Samičky mají méně nápadné zbarvení. Obvykle jsou olivově žlutozeleného zbarvení. U nás má podobné příbuzné. Jsou to křivka velká (Loxia pytyopsittacus) a křivka bělokřídlá (Loxia leucoptera).

Výskyt křivky obecné je vázán na jehličnaté a nebo smíšené lesy. Již tvar jejího zobáku naznačuje, že je specialistou na louskání šišek smrků, borovic a nebo modřínů, ze kterých dobývá chutná semena. K tomu ji její "kleštičkový" zobák slouží skvěle. Vyzobává ovšem i semena jiných rostlin, uždibuje pupeny a nebo sbírá hmyz. Její jídelníček je tak docela pestrý.

U nás ornitologové evidují až 100 tisíc hnízdních párů. Areál rozšíření křivky obecné, která se ozývá tvrdým "kip, kip" a dalších vrzavých zvuků i v době nejtužších mrazů, však nezahrnuje pouze střední Evropu, nýbrž velkou část Evropy a Asie, ale také Severní Ameriky. V horách vystupuje až do výšek okolo 3 000 metrů nad mořem. Na tak velké rozloze se objevuje na 21 poddruhů, přičemž u nás se vyskytuje křivka obecná eurosibiřská (Loxia curvirostra curvirostra).

Křivky obecné si svá dobře ukrytá hnízda stavějí obvykle na smrcích a nebo borovicích. Hnízda jsou dobře zateplená, skrytá pod převislými větvemi, protože křivky jsou u nás jediným ptačím druhem, který má snůšku již v zimě. Od vánoc až do jara.

Hnízdo musí být opravdu fortelnou stavbou, aby hustě pokreslená zelenavá vajíčka, kterých je ve snůšce obvykle 3 až 5, v něm nezastydla. Samička proto téměř nepřetržitě na vejcích sedí a sameček ji během této doby krmí. Inkubační doba činí asi dva týdny, po vylíhnutí krmí mláďata oba rodiče po dobu dvou až tří týdnů. Ročně mohou mít křivky obecné až dvě snůšky.

Křivky jsou čiperní ptáci, kteří se vždy stěhují za potravou. Tedy do oblastí, kde se urodilo dostatek šišek. Mimo hnízdní období žijí v menších, rozvolněných hejnech. Nejčastěji je spatříme na jehličnanech, kde čile přeskakují z větve na větev, často i hlavou dolů. Podobně jako to dělá například brhlík lesní.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.