Kos horský (Turdus torquatus). Atlas ptáků ČeskaDrozdovití: Příbuzný kosa černého - kos horský - žije pouze v horských oblastech2.6.2022 | Otakar Brandos
Kos horský (Turdus torquatus) je blízkým příbuzným našeho kosa černého (Turdus merula). Kos horský žije v horských lesích i nad horní hranici lesa v pásmu kosodřeviny a alpínských loukách v horách nejen Evropy, ale i Malé Asie, na Kavkaze a v Atlase v severní Africe. |
|
Na konci doby ledové obývali kosi horští prakticky celou nezaledněnou část Evropy. S oteplením v poledové době a změnami životního prostředí se kosi začali stahovat do horských a severnějších oblastí. Proto je dnes jejich výskyt v Evropě ostrůvkovitý. V areálu jejich výskytu se tak objevuje několik poddruhů jako kos horský středoevropský (Turdus torquatus alpestris), kos horský severoevropský (Turdus torquatus torquatus) a kos horský kavkazský (Turdus torquatus amicorum). Kos horský je zástupce čeledi drozdovití (Turdidae). A přestože patří do řádu pěvců (Passeriformes), mnoho toho nenazpívá. Ozývá se svým charakteristickým chrčivým "zrrp-zrrp" a nebo se opakujícím, ale melodickým "tak-tak-tak". Dorůstá délky 23 až 27 cm, výjimečně snad až 29 cm, a hmotnosti 85 - 140 gramů. Rozpětí křídel dosahuje až 38 cm. Kosa horského rozeznáme od kosa černého na první pohled. Má tmavý, načernalý šat, na břiše světlé kropení, které je tak typické u drozdů. Zcela jasně jej ale odlišuje elegantní bílá skvrna na hrudi ve tvaru půlměsíce či podkovy. U samečků je tato skvrna jasně bílá, u samiček je o něco bledší. Zobák je matně žlutý až nahnědlý a tmavší než u kosa černého. Navíc s černou špičkou. U nás se s kosem horským můžeme setkat na Šumavě a v Novohradských horách, ale i na Králickém Sněžníku nebo v Jeseníkách, v Krkonoších, Orlických horách a dalších pohořích. Jejich počty jsou odhadovány na asi 2 000 párů. To je jeden z důvodů, proč byl zařazen do Červeného seznamu ČR jako ohrožený druh. Hnízdí v jehličnatých lesích, zpravidla do nadmořských výšek 800 až 900 metrů. Ve vyšších horách se ale kosi horští nevyhýbají ani alpským loukám nebo vřesovištím. V Karpatech nebo Alpách se sním setkáme až do výšek 1 700 metrů nad mořem. Naopak v severských oblastech žije i mnohem níže. Třeba v tundře a nebo bažinách. Jsou dosti plaší, při vyrušení rychle odlétají. Své miskovité hnízdo ze suchých stébel trav a kořínků slepených hlínou si staví ve větvích keřů a nebo stromů, ale také na zemi a nebo ve skalních rozsedlinách. Samička do hnízda klade 3 až 5 bílých vajíček. Inkubační doba trvá asi 14 dní, péče o mladé zabere dalších asi 16 dnů. O drobotinu se příkladně starají oba rodiče. Kos horský (Turdus torquatus) hnízdí od dubna do června, za příznivých podmínek má dvě snůšky. Severské populace jsou částečně tažné, na zimu část kosů odlétá (říjen až listopad) jižněji. Často až do oblasti Středomoří. Na kosím jídelníčku se objevuje nejen hmyz a červi, ale i plži. Rádi si pochutnají na různých bobulích. Podobně jako jejich příbuzní černí kosi. Líbil se vám tento článek? |