Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 21.11.2024 |
|
Treking > Příroda > Kobylka hnědá (Decticus verrucivorus), čeleď kobylkovití (Tettigoniidae). Atlas hmyzu Česka
Kobylka hnědá (Decticus verrucivorus), čeleď kobylkovití (Tettigoniidae). Atlas hmyzu ČeskaKobylka hnědá - barevně velice variabilní druh lučního koníka9.6.2021 | Otakar Brandos
Statná a zavalitá kobylka hnědá (Decticus verrucivorus) má sice v druhovém jméně hnědá, ve skutečnosti se ale jedná o barevně značně variabilní druh. Základní zbarvení kobylky hnědé je zelené s bílými, žlutými, hnědými či černými pásy či skvrnami. Někdy se ale objevují i výrazně hnědí jedinci. Kobylka hnědá z čeledi kobylkovití (Tettigoniidae) dorůstá délky 24 až 45 mm. 
U kobylky hnědé existuje nápadný pohlavní dimorfismus. Samičky jsou jednak větší, za druhé je snadno poznáme podle zahnutého štíhlého kladélka. To drobnějším samečkům pochopitelně chybí. Kobylka hnědá je dobrý letec, křídla dospělců znatelně přesahují zadeček. Až o polovinu. U nás jde o druh rozšířený a poměrně hojný. Přednost dává vlhčím stanovištím i rašelinným loukám nebo vřesovištím v kopcovité krajině. Objevuje se ale i na slunných a suchých stanovištích. Nejhojnější je v horských oblastech, objevuje se však v nižších počtech i v nížinách. V naší přírodě se s kobylkou hnědou můžeme setkat od června / července do října. Za teplých letních dnů v poledních a odpoledních hodinách se samečci ozývají sice monotónním, ale o to pronikavějším cvrčením. Jejich stridulace je opravdu značně hlasitá. 
Samička klade podlouhlá vajíčka, kterých může být 200 až 300, do půdy tenkým, nahoru zahnutým, kladélkem. Nymfy žijí v půdě a dospívají po šesti až sedmi svlékáních. Areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu a velkou část Asie, na kterém vytváří až 12 poddruhů. Jídelníček kobylek hnědých je poměrně pestrý. Asi polovinu potravy tvoří rozžvýkané rostlinné pletivo listů pampelišek a dalších travin, druhou část jídelníčku tvoří ulovený drobný hmyz a jeho larvy. Někdy dokonce i vlastního druhu. Líbil se vám tento článek? |
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
