Havez česnáčková (Adenostyles alliariae), slovensky mačucha
cesnačkovitá, je vytrvalá bylina horských pramenišť. Havez česnáčková z čeledi
hvězdnicovité (Asteraceae) je zvaná také česnáček havez. Jde o typickou
rostlinou vyskytující se na horských prameništích a vysokostébelných nivách a nebo
podél horských bystřin nebo v kosodřevině, kterou u nás nalezneme především v Hrubém
Jeseníku, na Králickém Sněžníku, v Krkonoších a nebo Beskydech či v Orlických horách.
Hranice jejího výskytu obvykle neklesá pod 900 m n. m.
Jde o statnou bylinu dosahující výšky 60 až 150 mm. Má silnou, rýhovanou lodyhu,
která vyrůstá ze silného válcovitého oddenku, velké srdčité, dlouze řapíkaté, střídavé
listy o velikosti až 30×40 cm jsou po okrajích laločnatě zubaté. Tmavě zelené listy
vytvářející zpravidla přízemní růžici jsou na rubu nápadně světlejší, jemně vlnaté.
Drobné úbory vyrůstají v širokých chocholičnatých latách nesoucích drobné trubkovité
květy růžové, fialové nebo červenofialové barvy, jen vzácně bílé. Plodem je žebernatá
nažka s chmýrem, která se může šířit větrem a nebo po vodě.
Havez česnáčková, která kvete v červnu / červenci a v srpnu, roste nejen u nás
v pohořích Sudet a v Karpatech, ale také v Alpách, na Balkánu a její areál rozšíření
zasahuje až na Kavkaz. Na území ČR probíhá severní hranice jejího výskytu, havez nemá
ráda severské kraje. Preferuje slunná a nebo jen částečně zastíněná, vlhká stanoviště
dostatečně humózními půdami.
Havez česnáčková obsahuje řadu bioaktivních látek, především pyrrolizidinové alkaloidy
a terpeny. U extrahovaných alkaloidů byla prokázána moluskoidní aktivita.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Po dni stráveném v autě konečně kotvíme v Itálii v kempu Mombarone
za 29 eur. Já a dcerky Maky s Terkou. Stavíme stan a jdeme na pivko. Volám Tomášovi,
že máme příjemný a laciný místo na spaní, ale ten říká, že už to
…
Hluboké lesy, kopce, studánky i skály Žďárských vrchů můžete
obdivovat při zhruba čtrnáct kilometrů dlouhé pěší túře se startem i cílem v malé
obci Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou. Vznik vysočinské vsi, jejíž katas
…
Na konci května 2024 se vydávám s kamarádem Honzou na pětidenní
dálkový trek jen kousek za naše hranice, do německého Saska. Vedle národního parku
Česko-saské Švýcarsko tu byla poměrně nedávno (v roce
…
Po tvrzi v Lipovicích jsme přejeli do městyse Dub. Zámek se
nachází přímo na náměstí, kde jsem nechal zaparkované i auto. Měl jsem s sebou
dámské osazenstvo a tomu jsem i přizpůsoboval i výlety, babičce je přes 80
…
Jiřička obecná (Delichon urbicum), slovensky belorítka obyčajná,
je zpěvný pták (Passeriformes) z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae), do které
je zařazeno 83 druhů. Jiřička obecná je často zaměňována
…
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slovensky lastovička obyčajná,
je všeobecně známý posel jara, milý ptáček z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae).
Jedna vlaštovka určitě jaro nedělá, ale v čase, kdy uslyšíme její charak
…
Skály a vyhlídky z nich, zachovalá roubená stavení rozesetá po kopcích,
pole a louky střídající se s lesy. To vše nabízí vycházka v okolí malebných Křižánek
ležících na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Dlouhou vesnicí
…
Cerová vrchovina (Cserhát) je kouzelné pohoří na slovensko-maďarských
hranicích, jižně od města Fiľakovo. Jedná se o poměrně nevysoké pohoří, nejvyšší hora
Karanč měří pouhých 725 metrů. Ale protože tyto hory vyrůstají z ní
…