Drozd kvíčala (Turdus pilaris), slovensky drozd čvíkotavý, je
hezky zbarvený pták z čeledi drozdovití (Turdidae). Drozd kvíčala dorůstá
velikosti kosa černého(Turdus merula),
jehož je blízkým příbuzným. Od drobnějšího drozda zpěvného(Turdus philomelos) je rozeznáme podle mnohem pestřejšího šatu. Především
na hrudi, která je rezavě hnědá až oranžová a s nápadnými šípovitými skvrnami.
Na hlavě převažuje popelavá barva, záda jsou hnědé až černé barvy, kostřec (spodní
polovina zad) a ocas mají šedavou až hnědou barvu. Bělavé břicho je s výrazným kropením.
Nápadná je šedočerná skvrna před okem, spodní strana křídel kvíčal je bílá. Zbarvením se
samci nijak neliší od samic.
Kvíčaly mají štíhlé tělo a dlouhý ocas, tenký a zašpičatělý zobák žluté barvy.
Dorůstají délky 24 až 27 cm, rozpětí křídel činí 38 až 43 cm. Hmotnost dospělých
kvíčal se pohybuje zpravidla v rozmezí od 80 do 140 g. Snadno jej poznáme i podle
typického zpěvu. Tento družný pták se ozývá hlasitými švitořivými až hvízdavými
tóny "gag šak šak šak", mezi které občas vloudí typické kví (tuí), podle kterého
patrně dostal své druhové jméno. Často si tlumeně prozpěvuje i za letu.
Ještě v 19. století byl u nás drozd kvíčala pouze sezónním návštěvníkem. Zalétal
k nám ze severních oblastí. Původem je tento opeřenec patrně ze Sibiře, do Evropy
se rozšířil až v posledních stoletích. Na Islandu a v Grónsku se objevil až v průběhu
20. století. České země osídlil postupně v několika vlnách, zejména v 60. a 80. letech
20. století. Dnes se částečně tažné kvíčaly u nás zdržují celoročně a pravidelně tady
i hnízdí. Mají rády aleje, remízky, prosvětlené lesy, ale nevyhýbají se ani starým
zahradám a parkům.
Kvíčaly jsou poměrně družní ptáci. Žijí pospolu, mnohdy ve větších hejnech. Ta
mohou na podzim, kdy k nám přilétají populace ze severu (zároveň část naší populace
odlétá k jihu), čítat i tisíce jedinců. Podobně pospolu i hnízdí. V kvíčalí kolonii
můžeme nalézt 30, ale i 50 hnízd. Ať již na starých vrbách, olších a nebo i borovicích.
Kvíčala splétá své hnízdo vysoko na stromě. Velice pečlivě a bytelně z různých stébel
a tenkých větviček, které zevnitř ještě navíc vymazává hlínou a nebo třeba kravinci.
Samička klade koncem dubna do hnízda čtyři až šest modrozelených a jemně skvrnitých
vajíček. Za příhodných podmínek kladou kvíčaly i druhou snůšku v červnu. Na vejcích
sedí pouze samička, inkubační doba činí asi 12 dnů. Péči o potomstvo však zajišťují
oba rodiče. Mláďata rostou velice rychle, takže již asi za dva týdny jsou schopná opustit
hnízdo. Rodiče však mláďata ještě po několik dalších týdnů přikrmují.
Na jídelníčku drozda kvíčaly je především hmyz, ale i plži, mlži a červi. Na podzim
a v zimě si ptáci rádi pochutnají na různých bobulích i na sladkém ovoci. Ke krmítku
je přilákáte například jablkem. Zvláštní zálibu mají v dužnatých bobulích, např.
jeřábu a nebo dokonce jalovce. V minulosti byl tento krásný pták loven, dnes je již
naštěstí hájen celoročně.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Dne 25. prosince 2021 se kosmický teleskop Jamese Webba (James
Webb Space Telescope) konečně dočkal svého vypuštění. Po řadě odkladů se dosud
nejsložitější vědecký systém vydal na špičce rakety Ariane 5
…
Dnešní růst hladiny o 2 až 3 mm za rok je v médiích hlavního
proudu vydáván za zcela bezprecedentní. Za katastrofu v důsledku globálního
oteplování, globální změny, kterou má mít na svědomí člověk svou průmyslo
…
Nové, lehké hodinky Suunto 5 Peak zajišťují dokonce až 100
hodin provozu baterie, ovládání hudby z úrovně zápěstí, rozšířené funkce navigace
v terénu, a to vše za příznivou cenu. Zjistěte více a začněte své
…
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou je opravdovou barokní perlou
nejen Jevišovické pahorkatiny, ale celého kraje Vysočina. Zámek v Jaroměřicích
nad Rokytnou patří k největším stavbám svého druhu u nás. Pos
…
Túra na Oslea Mare (1 945 m), nejvyšší horu Muntii Vâlcan
(čti vulkan) v Rumunsku byla "jen" jakousi náhradou za túru v Retezatu k ledovcovým
jezerům a na Peleagu. Na Retezatu i v dalších vyšších pohořích totiž v
…
Když si pročítám podmínky okolních zemí, které musí lyžování
chtivý návštěvník při příjezdu splnit, tak mně jde z toho hlava kolem. Segregace
zdravých lidí dosáhla vrcholu (snad), podmínky pro výjezd jsou
…
Vrch Trosky (488 m) se stejnojmenným hradem Trosky představuje
neodmyslitelnou dominantu Českého ráje. Dominantu, která se nad okolní pískovcovou
tabulí vypíná již asi 17 miliónů let. Trosky totiž představují pozůs
…
Hybridní bundu Titan Pass Double Wall (přesněji pod opravdu
dlouhým a nezapamatovatelným názvem Titan Pass™ Omni-Heat™ Infinity Double Wall™
Insulated Hybrid Jacket) dodává na trh firma Colum
…
Okolí Malše a Vyššího Brodu. Pěkná krajina na pomezí Šumavy
a Novohradských hor. Krajina poloopustěná s pastvinami a se zaniklými vesnicemi.
Zavítal jsme sem už několikrát. Tentokrát jsem vyrazil sám. Bo
…
Primordiální černé díry (PBH, primordial black holes) jsou,
alespoň doposavad, hypotetické objekty, které by dokázaly elegantně vyřešit
problém tzv. temné hmoty ve vesmíru. Ta má nebaryonickou povahu a
…