Lethrus apterus (chrobák révový). Brouci České republiky

Chrobák révový (Lethrus apterus), souboj na pastvině v Cerové vrchovině

Procházeli jsme to jaro Cerovou vrchovinou, miniaturním sopečným pohořím na hranicích jihovýchodního Slovenska a Maďarska. Strmé stráně zarostlé bukovým pralesem se zde střídají s vinicemi a pastvinami. A právě na jedné takové pastvině jsme ho objevili. Na silných trnitých nohách si tam vykračoval téměř dokonale kulatý, zcela zablácený brouk, černá barva jeho krovek sotva prosvítala. Nejnápadnější však na něm byla mohutná hranatá kusadla budící úctu.

Brouk se čas od času zastavil a zkoumavě zamával zalomenými tykadly, zakončenými okrouhlou paličkou. Po chvilce bylo zřejmé, kam tak cílevědomě míří. Kousek před ním se objevuje druhý, naprosto stejný brouk. Neohrabaně couvá krátkou travou a v mohutných kusadlech zatahuje přes hromádku vyhrabané zeminy do podzemí nory rozžvýkaný kus zeleného listu. Jakmile spatří vetřelce, zapomíná na list, vlastním tělem zatarasí vchod do nory a výhružně rozevře kusadla.

Apak se ti dva ozbrojení protivníci utkali. Mohutná kusadla ovšem neslouží ke zranění či dokonce zabití protivníka, brouci nebojují na život a na smrt. Domácí pán se jen snaží udržet vchod do podzemí a odstrčit vetřelce co nejdále. Ten se naopak pokouší domácího pána uchopit silnými kusadly, vyrvat ze země a odkulit stranou. Brouci se tak vzájemně přetlačují, zaklesnutí do sebe přetlačují jeden druhého a v zápalu boje se pomalu koulejí po prudkém svahu pastvinou dolů.

Mezitím se šikmo shora přibližuje třetí. Napjatě ho pozorujeme. Zastavil se u opuštěného vchodu do nory a prozkoumal ji tykadly. Opatrně jistí směrem po svahu, kde dosud zuří urputný boj, pak objevuje rozžvýkané listy. Dál neváhal, když se dva perou, třetí se směje - uchopil cenný náklad a zacouval do nory. A pak že bez práce nejsou koláče!

Podivní broučí bojovníci, pojídači zeleného listí, patří do čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae). Jsou však mezi nimi výjimkou, žádný jiný druh této čeledi není výlučně býložravý. Zmíněná kusadla nejsou v tomto případě jen zbraní, ale především nůžkami, kterými brouk "stříhá" svou poměrně tuhou potravu, listy různých rostlin. Buď listy révové nebo, to hlavně na pastvinách, listy různých brukvovitých či složnokvětých rostlin - huseníků, kopretin, heřmánků, kociánků, řebříčků apod.

Rozžvýkané listy, jež ukládá do nor, však neslouží jako potrava pro něj. V podzemních komůrkách, které ve tvrdé udusané hlíně vyhrabal za pomoci silných trnovitých nohou, kusadel a mohutného štítu, ukládá zásoby potravy pro své budoucí potomstvo. Po té, co ho zaopatří, hyne - nejprve pracovitý samec, později i samice. Vylíhlé larvy naleznou ve své bezpečné podzemní komůrce dostatek potravy pro celé období svého růstu a vývoje.

V literatuře se často o tomto zajímavém brouku dočtete, že žije především na vinicích. Podle toho také dostal české jméno chrobák révový. Odborníci ho ovšem pojmenovali Lethrus apterus, což v překladu znamená bezkřídlý, což daleko lépe vystihuje jeho typickou vlastnost. Tento brouk skutečně nelétá, nemůže rozevřít srostlé krovky a pohybuje se krajem pouze pěšky.

Je to teplomilný druh, takže občas žije i na vinicích, mnohem častěji ho však najdete na pastvinách a úhorech, na jižních stráních, mezích či stepích. Jižním Slovenskem (a snad i jižní Moravou - tam ho už však celá desetiletí nikdo nespatřil) probíhá severozápadní hranice jeho rozšíření.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.