Beskydy, náročná hřebenovka pátého nejvyššího pohoří v Česku aneb Beskydský Karpattrek (1)

Hřebenovka Moravskoslezských Beskyd

Přechod Beskyd patří k náročným a značně dlouhým trekům s velkým převýšením. Jasně, běžci Beskydy přeběhnou za den, takže si možná řeknete, pché, nějaké Beskydy. Běžci si však výhledů moc neužijí a na kochání se přírodou jim času také příliš nezbude, my trekaři a fotografové si ale naopak chceme hory vychutnat. Navíc jsem měl již delší dobu v plánu přejít celé Beskydy. Nejen Beskydy (Moravskoslezské), ale všechny Beskydy. A tak se zrodil první Karpattrek…

…Karpattrek, který dostal příznačné jméno Beskydský Karpattrek. Tento náročný trek nás nezavede pouze do Moravskoslezských Beskyd, které asi řadu z vás napadly jako první, ale projdeme si pěkně celý hřeben Beskyd až na Oravu na Babí horu. Moravskoslezské Beskydy jsou tedy jen úvodní částí této náročné trasy, na kterou je bezpodmínečně nutné mít něco našlápnuto. Tedy pokud nechcete "umřít" někde na trase…

Beskydský Karpattrek je tak prvním ze seriálu Karpattreků, které se budou na stránkách Trekingu postupně objevovat. Celková délka přechodu činí 227 km a převýšení solidních 11,25 km! Optimální doba potřebná pro přechod Beskydského Karpattreku (tedy náročného treku v Karpatech, jak již název napovídá) je 8 - 10 dní, záleží na vaší fyzické kondici, počasí a dalších okolnostech.

Čtěte také: Západní Karpaty, základní informace (www.karpaty.net)

Beskydský Karpattrek nás zavede na nejvyšší vrcholy čtyř pohoří, dále také na trojmezí Polska, České republiky a Slovenska u Hrčavy a rovněž na nejsevernější bod Slovenska. Během Beskydského Karpattreku navštívíme řadu svérázných regionů - Lašsko, Valašsko, Slezsko, Kysuce a Oravu.

Start v Hostašovicích je vzdálen jen pár kilometrů od rodiště učitele českého národa - Františka Palackého (14.6.1798 - 26.5.1876) v nedalekých Hodslavicích a cíl naopak v blízkosti Hviezdoslavovy hájovny, kterou navštěvoval významný slovenský básník, spisovatel a prozaik Pavol Országh Hviezdoslav (2.2.1849 - 8.11.1921). Na startu se můžete občerstvit z minerálních pramenů Zrzávky a v cíli naopak minerálkou na Slané vodě. Takovýchto podobností a zajímavostí je na trase více a budou zmíněny v dalším textu.

1. den: Veřovické vrchy a Radhošťské Beskydy

Vlak mě po dvouhodinové cestě z Ostravy konečně vyplivuje na zastávce Hostašovice na trati z Frenštátu pod Radhoštěm do Valašského Meziříčí. Někde v těchto místech probíhá hranice mezi regiony Lašska a Valašska, které mě budou provázet velkou část hřebene Moravskoslezských Beskyd. Asi 300 metrů odsud jsou prameny Zrzávky, skvělé minerálky s železitou a sirovodíkovou vodou.

Od zastávky Hostašovice (400 m) nabírám jižní a vzápětí jihovýchodní směr po červené turistické značce. Ukusuji první kilometr z předlouhých 210 kilometrů, které mám před sebou. Podcházím železniční trať a po široké lesní cestě si to šinu zdravými lesy vzhůru. Není divu, že si tato místa oblíbil medvěd, jenž byl právě v těchto místech několikrát zaregistrován (s pomocí kamer blízkého muničního skladu).

Trojačka, Veřovické vrchy

Brzy se objevuje první posezení pro turisty a studánka Jaščerka, kde lze v případě potřeby doplnit vodu. Pohodlný lesní chodník mě přivádí na první velkou paseku a k lesní školce, od které se otevírají krásné výhledy na Valašské Meziříčí a Hostýnské vrchy. Následuje první rozcestí Trojačka, pomník (562 m) u pomníku odboje, jenž stojí v místě tábora zpravodajské skupiny Javor (26.3. - 4.5.1945) ze sklonku druhé světové války. Široká lesní cesta se stále šplhá vzhůru. Smrkové porosty střídají javory a buky, tu a tam se objeví další menší výhled.

Konečně stojím na prvním vrcholu Beskydského Karpattreku. Je jím vrch Oprchlice (639 m) se statnými buky a omezenými výhledu. Vím, je to vršek nevysoký, ale je první! A první může přece být jen jeden… Na dalším rozcestí Trojačka (618 m) se zprava připojuje žlutá značka z obce Jehličná. Nenechávám se zlákat k ústupu, ale pokračuji dále přes vrch Trojačka (709 m) na rozcestí Trojačka, hřeben (658 m) s dalším posezením pro turisty a informační tabulí naučné stezky Veřovické vrchy.

Huštýn, Krátká a Dlouhá

Hustým lesem se dostávám na další pěkný vrchol neobvyklého jména - Huštýn (749 m). Je tady další informační tabule, posezení pro turisty, vrchol je ale bez výhledů. Na ty si musím počkat na další vrchol. Z rozcestí Huštýn (700 m) mě cesta vede na kótu 768 m. Její jméno všechny dostupné turistické mapy ale svorně tají. Na vršku je pěkný přístřešek a ohniště. A také docela pěkné výhledy.

Toho využívám k odpočinku a hlavně snídani, dnes jsem ji ještě nestihl. Po relaxu ale mířím po hřebeni dále, dnes mám za sebou teprve asi 8 km. Vzrostlým lesem se zastoupením buku a smrku s průhledy ke Štramberku a na druhou stranu k Vsetínským vrchům se hřebenovka Veřovických vrchů (geomorfologický okrsek Hodslavický Javorník) vine k rozcestí Krátká (687 m). Když jsem tady byl asi před deseti dny, bylo tady pořádně živo. Turisté pořádající pochod Palackého stezka tady vařili guláš, čepovali pivo. Dnes je tady ale ničím nerušené ticho. Kousek od rozcestí se nachází další z upravených studánek (označeno dřevěnou směrovkou).

Následuje táhlé stoupání po kamenité cestě na vrchol Krátká (758 m), výhledy se ale opět nekonají. Po příjemném zalesněném hřebeni značený chodník pokračuje k vrcholu Dlouhá (860 m), avšak i tady je to bez výhledů. Přesto si dovolím dosavadní trasu ohodnotit jako velice hezkou a příjemnou.

Během pozvolného sestupu z Dlouhé se otevírají pohledy k oblému zalesněnému vrchu Kamenárka (859 m), na který vede z rozcestí Kamenárka modrá turistická trasa. Tu si však nechám na jindy, dnes se budu poctivě držet červené turistické značky. Pod rozcestím Kamenárka postavily České lesy další pěkné posezení. Škoda jen, že se odsud neotevírají žádné výhledy.

Přes rozcestí Kamenárka (735 m) pokračuji po široké lesní cestě směr Malý Javorník. Stezka brzy vychází z lesa a člověk se může pokochat pohledy na oblé hřebeny Malého Javorníku a Velkého Javorníku, které jsou v tuto dobu skvrnité jako vojenská maskovací síť. To díky střídajícím se porostům tmavě zelených smrků a bukovým porostům se šťavnatým světlezeleným listovím. Opravdu nádhera.

Již se ale objevuje další rozcestí - Pod Kamenárkou (655 m), na kterém se od hřebenové trasy odpojuje žlutá TZ do Veřovic. Následuje rozcestí U pramene Jičínky (695 m), ze kterého si odskočím k prameni Jičínky (asi 300 m) s turistickým přístřeškem. Pramen Jičínky je spolehlivým zdrojem vody i v parném létě.

Po návratu po stejné cestě na rozcestí U pramene Jičínky následuje stoupání na rozcestí Malý Javorník (776 m), na kterém se sbíhá spousta značených tras. Na Velký Javorník (918 m), který je ale mimo hlavní trasu Beskydského Karpattreku, to je odsud jen asi 1,5 km.

Pokud byste chtěli tento vrchol minout můžete, neboť z Velkého Javorníku je nutno se vrátit na stejné rozcestí. Pokud budete chtít ušetřit 3km odbočku a 142 m převýšení, můžete tak učinit právě tady. Podobná "příležitost" se již nenajde. Na druhou stranu se ale připravíte o možnost občerstvení v chatě na Javorníku a o krásné výhledy…

Pindula, Radhošť, Radegast a Pustevny

Na rozcestí Malý Javorník opouštím dosavadní červenou TZ a dále pokračuji po modré TZ směr rozcestí Zadní Javorník (810 m). Cestou se otevírají krásné výhledy na zalesněnou homoli Velkého Javorníku a kousek za rozcestím i k masívu Lysé hory (1 323 m) a Ondřejníku.

Na dalším rozcestí Pod Kyčerou, nad Žlebem (800 m) se pohodlný hřebenový chodník mění na mnohem užší a hlavně strmější chodník. Po spádnici prudce klesám k severovýchodu a k široké zpevněné lesní cestě. Z ní se otevírají pěkné výhledy na Palkovické hůrky, Ondřejník a na město Frenštát pod Radhoštěm. A rovněž na masív Lysé hory s Malchorem, Kněhyni a řadu dalších vrcholů, které mám stále před sebou.

Brzy opouštím lesní cestu (pozor, nepřehlédnout odbočku vpravo do lesa dolů) a po široké lesní pěšině sestupuji do sedla Pindula (552 m). Sedlem prochází silnice č. 58 spojující Frenštát por Radhoštěm a Rožnov pod Radhoštěm. Kousek odsud se nacházejí i tolik kontroverzní těžební věže. Pod Beskydami se totiž nacházejí velké zásoby uhlí, které by uhelná lobby chtěla těžit. Doufám, že se tak nestane. Nejsem zastáncem toho, že bychom museli sežrat celou planetu a zdevastovat další kus relativně nedotčené přírody. Že by příroda neutrpěla? No tak si zajeďte do Ostravy, Karviné a udělejte si úsudek sami…

Ve Zbojnické kolibě si dávám zasloužený pozdní oběd, dvě piva a vyrážím dále. Po prudce se zvadající pěšině překonávám první vrchol hřebene Radhošťských Beskyd - Kaní (677 m). Za vrškem ale opět ztrácím výšku. No co, neustálé výstupy a sestupy k trekingu patří. A ke Karpatům už vůbec…

Konečně jsem na dalším rozcestí zvaném Černá hora (885 m), tedy přesně v polovině 5 km dlouhého výstupu. Je tady další posezení a nevydatný pramen vody. Chvíli se tady zdržím, dnes mám docela dobrý čas, bál jsem se, že to po zimní přestávce bude horší. Poslední delší trek jsem šel totiž loni na podzim…

Další cesta se opět zvedá poměrně svižně, ale brzy se alespoň otevírá výhled k první tisícovce Beskydského Karpattreku - k posvátnému Radhošti. Po loukách a po krátké sjezdovce se konečně dostávám na vrchol Radhoště (1 129 m), na kterém stojí nejen dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje se sousoším, ale také TV vysílač. Nazpět se otevírají výhledy k oblým zalesněným hřebenům Veřovických vrchů, na jihu na hřebeny Hostýnských vrchů a Vsetínských vrchů, dále na východě k hřebenům Malé Fatry a Strážovských vrchů. Dokonce vidím gigantický lom Stráňavy na úbočí vrcholu Polom v hřebeni Lúčanské Malé Fatry (za Žilinou).

Udělám pár záběrů a jdu na jedno pivo do Horského hotelu Radegast kousek pod vrcholem. Byl jsem tady před necelým měsícem během XXVIII. setkání na vrcholech dosti dlouho, dnes se tedy nezdržuji. Na Radhošti mám za sebou zhruba 12% z celého Beskydského Karpattreku, tedy nic moc. Z celkového převýšení jsem ale uždíbl o fous více - asi 15 % (asi 23 km a 1 400 m převýšení).

Po krátké zastávce na chatě se přesouvám dále na Pustevny hřebenem Radhošťských Beskyd. Přes rozcestí Radhošť, hřeben (1 080 m) kolem místa, odkud byl v roce 1868 vyzvednut první základní kámen ke stavbě Národního divadla (28.4.), k soše Radegasta a vyhlídky Cyrilka na Pustevny, které prosluly krásnými dřevěnými stavbami Maměnka a Libušín významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče.

První etapu doporučuji ukončit právě tady, ubytovat se můžete v chatě Šumná (od 250 Kč) a nebo hotelu Tanečnica (od 375 Kč). Celková délka trasy 29 km, převýšení 1,8 km. Zůstat lze i na Horském hotelu Radegast na Radhošti (od 300 Kč), o ty čtyři kilometry ale budete muset prodloužit druhou etapu na Ostravici, na kterou se vydáme v příštím pokračování.

• Pokračování článku

Karpattrek pas, Beskydský Karpattrek
Beskydský Karpattrek a pas vás zavedou na hřebeny Moravskoslezských Beskyd, Jablunkovského mezihoří, Kysuckých Beskyd a Oravských Beskyd. Beskydský Karpattrek vás tak protáhne beskydskými hřebeny z Hostašovic až po Babí horu resp. Oravskou Polhoru takovými vrcholy jako je Radhošť, Smrk, Lysá hora, Gírová, Velká Rača, Úšust, Pilsko či Babí hora.

Co to vlastně je Karpattrek? Jedná se o náročnou vícedenní hřebenovou túru, kterou lze absolvovat buď na těžko a nebo také s poměrně lehkým batohem. Na trase každého plánovaného Karpattreku je totiž relativní dostatek turistických chat a…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.