Treking > Karpattreky > Beskydy, náročná hřebenovka pátého nejvyššího pohoří v Česku aneb Beskydský Karpattrek (1)
Beskydy, náročná hřebenovka pátého nejvyššího pohoří v Česku aneb Beskydský Karpattrek (1)Hřebenovka Moravskoslezských Beskyd1.6.2012 | Otakar Brandos
Přechod Beskyd patří k náročným a značně dlouhým trekům s velkým převýšením. Jasně, běžci Beskydy přeběhnou za den, takže si možná řeknete, pché, nějaké Beskydy. Běžci si však výhledů moc neužijí a na kochání se přírodou jim času také příliš nezbude, my trekaři a fotografové si ale naopak chceme hory vychutnat. Navíc jsem měl již delší dobu v plánu přejít celé Beskydy. Nejen Beskydy (Moravskoslezské), ale všechny Beskydy. A tak se zrodil první Karpattrek… …Karpattrek, který dostal příznačné jméno Beskydský Karpattrek. Tento náročný trek nás nezavede pouze do Moravskoslezských Beskyd, které asi řadu z vás napadly jako první, ale projdeme si pěkně celý hřeben Beskyd až na Oravu na Babí horu. Moravskoslezské Beskydy jsou tedy jen úvodní částí této náročné trasy, na kterou je bezpodmínečně nutné mít něco našlápnuto. Tedy pokud nechcete "umřít" někde na trase… Beskydský Karpattrek je tak prvním ze seriálu Karpattreků, které se budou na stránkách Trekingu postupně objevovat. Celková délka přechodu činí 227 km a převýšení solidních 11,25 km! Optimální doba potřebná pro přechod Beskydského Karpattreku (tedy náročného treku v Karpatech, jak již název napovídá) je 8 - 10 dní, záleží na vaší fyzické kondici, počasí a dalších okolnostech. Čtěte také: Západní Karpaty, základní informace (www.karpaty.net) Beskydský Karpattrek nás zavede na nejvyšší vrcholy čtyř pohoří, dále také na trojmezí Polska, České republiky a Slovenska u Hrčavy a rovněž na nejsevernější bod Slovenska. Během Beskydského Karpattreku navštívíme řadu svérázných regionů - Lašsko, Valašsko, Slezsko, Kysuce a Oravu. Start v Hostašovicích je vzdálen jen pár kilometrů od rodiště učitele českého národa - Františka Palackého (14.6.1798 - 26.5.1876) v nedalekých Hodslavicích a cíl naopak v blízkosti Hviezdoslavovy hájovny, kterou navštěvoval významný slovenský básník, spisovatel a prozaik Pavol Országh Hviezdoslav (2.2.1849 - 8.11.1921). Na startu se můžete občerstvit z minerálních pramenů Zrzávky a v cíli naopak minerálkou na Slané vodě. Takovýchto podobností a zajímavostí je na trase více a budou zmíněny v dalším textu. 1. den: Veřovické vrchy a Radhošťské BeskydyVlak mě po dvouhodinové cestě z Ostravy konečně vyplivuje na zastávce Hostašovice na trati z Frenštátu pod Radhoštěm do Valašského Meziříčí. Někde v těchto místech probíhá hranice mezi regiony Lašska a Valašska, které mě budou provázet velkou část hřebene Moravskoslezských Beskyd. Asi 300 metrů odsud jsou prameny Zrzávky, skvělé minerálky s železitou a sirovodíkovou vodou. Od zastávky Hostašovice (400 m) nabírám jižní a vzápětí jihovýchodní směr po červené turistické značce. Ukusuji první kilometr z předlouhých 210 kilometrů, které mám před sebou. Podcházím železniční trať a po široké lesní cestě si to šinu zdravými lesy vzhůru. Není divu, že si tato místa oblíbil medvěd, jenž byl právě v těchto místech několikrát zaregistrován (s pomocí kamer blízkého muničního skladu). Trojačka, Veřovické vrchyBrzy se objevuje první posezení pro turisty a studánka Jaščerka, kde lze v případě potřeby doplnit vodu. Pohodlný lesní chodník mě přivádí na první velkou paseku a k lesní školce, od které se otevírají krásné výhledy na Valašské Meziříčí a Hostýnské vrchy. Následuje první rozcestí Trojačka, pomník (562 m) u pomníku odboje, jenž stojí v místě tábora zpravodajské skupiny Javor (26.3. - 4.5.1945) ze sklonku druhé světové války. Široká lesní cesta se stále šplhá vzhůru. Smrkové porosty střídají javory a buky, tu a tam se objeví další menší výhled. Konečně stojím na prvním vrcholu Beskydského Karpattreku. Je jím vrch Oprchlice (639 m) se statnými buky a omezenými výhledu. Vím, je to vršek nevysoký, ale je první! A první může přece být jen jeden… Na dalším rozcestí Trojačka (618 m) se zprava připojuje žlutá značka z obce Jehličná. Nenechávám se zlákat k ústupu, ale pokračuji dále přes vrch Trojačka (709 m) na rozcestí Trojačka, hřeben (658 m) s dalším posezením pro turisty a informační tabulí naučné stezky Veřovické vrchy. Huštýn, Krátká a DlouháHustým lesem se dostávám na další pěkný vrchol neobvyklého jména - Huštýn (749 m). Je tady další informační tabule, posezení pro turisty, vrchol je ale bez výhledů. Na ty si musím počkat na další vrchol. Z rozcestí Huštýn (700 m) mě cesta vede na kótu 768 m. Její jméno všechny dostupné turistické mapy ale svorně tají. Na vršku je pěkný přístřešek a ohniště. A také docela pěkné výhledy. Toho využívám k odpočinku a hlavně snídani, dnes jsem ji ještě nestihl. Po relaxu ale mířím po hřebeni dále, dnes mám za sebou teprve asi 8 km. Vzrostlým lesem se zastoupením buku a smrku s průhledy ke Štramberku a na druhou stranu k Vsetínským vrchům se hřebenovka Veřovických vrchů (geomorfologický okrsek Hodslavický Javorník) vine k rozcestí Krátká (687 m). Když jsem tady byl asi před deseti dny, bylo tady pořádně živo. Turisté pořádající pochod Palackého stezka tady vařili guláš, čepovali pivo. Dnes je tady ale ničím nerušené ticho. Kousek od rozcestí se nachází další z upravených studánek (označeno dřevěnou směrovkou). Následuje táhlé stoupání po kamenité cestě na vrchol Krátká (758 m), výhledy se ale opět nekonají. Po příjemném zalesněném hřebeni značený chodník pokračuje k vrcholu Dlouhá (860 m), avšak i tady je to bez výhledů. Přesto si dovolím dosavadní trasu ohodnotit jako velice hezkou a příjemnou. Během pozvolného sestupu z Dlouhé se otevírají pohledy k oblému zalesněnému vrchu Kamenárka (859 m), na který vede z rozcestí Kamenárka modrá turistická trasa. Tu si však nechám na jindy, dnes se budu poctivě držet červené turistické značky. Pod rozcestím Kamenárka postavily České lesy další pěkné posezení. Škoda jen, že se odsud neotevírají žádné výhledy. Přes rozcestí Kamenárka (735 m) pokračuji po široké lesní cestě směr Malý Javorník. Stezka brzy vychází z lesa a člověk se může pokochat pohledy na oblé hřebeny Malého Javorníku a Velkého Javorníku, které jsou v tuto dobu skvrnité jako vojenská maskovací síť. To díky střídajícím se porostům tmavě zelených smrků a bukovým porostům se šťavnatým světlezeleným listovím. Opravdu nádhera. Již se ale objevuje další rozcestí - Pod Kamenárkou (655 m), na kterém se od hřebenové trasy odpojuje žlutá TZ do Veřovic. Následuje rozcestí U pramene Jičínky (695 m), ze kterého si odskočím k prameni Jičínky (asi 300 m) s turistickým přístřeškem. Pramen Jičínky je spolehlivým zdrojem vody i v parném létě. Po návratu po stejné cestě na rozcestí U pramene Jičínky následuje stoupání na rozcestí Malý Javorník (776 m), na kterém se sbíhá spousta značených tras. Na Velký Javorník (918 m), který je ale mimo hlavní trasu Beskydského Karpattreku, to je odsud jen asi 1,5 km. Pokud byste chtěli tento vrchol minout můžete, neboť z Velkého Javorníku je nutno se vrátit na stejné rozcestí. Pokud budete chtít ušetřit 3km odbočku a 142 m převýšení, můžete tak učinit právě tady. Podobná "příležitost" se již nenajde. Na druhou stranu se ale připravíte o možnost občerstvení v chatě na Javorníku a o krásné výhledy… Pindula, Radhošť, Radegast a PustevnyNa rozcestí Malý Javorník opouštím dosavadní červenou TZ a dále pokračuji po modré TZ směr rozcestí Zadní Javorník (810 m). Cestou se otevírají krásné výhledy na zalesněnou homoli Velkého Javorníku a kousek za rozcestím i k masívu Lysé hory (1 323 m) a Ondřejníku. Na dalším rozcestí Pod Kyčerou, nad Žlebem (800 m) se pohodlný hřebenový chodník mění na mnohem užší a hlavně strmější chodník. Po spádnici prudce klesám k severovýchodu a k široké zpevněné lesní cestě. Z ní se otevírají pěkné výhledy na Palkovické hůrky, Ondřejník a na město Frenštát pod Radhoštěm. A rovněž na masív Lysé hory s Malchorem, Kněhyni a řadu dalších vrcholů, které mám stále před sebou. Brzy opouštím lesní cestu (pozor, nepřehlédnout odbočku vpravo do lesa dolů) a po široké lesní pěšině sestupuji do sedla Pindula (552 m). Sedlem prochází silnice č. 58 spojující Frenštát por Radhoštěm a Rožnov pod Radhoštěm. Kousek odsud se nacházejí i tolik kontroverzní těžební věže. Pod Beskydami se totiž nacházejí velké zásoby uhlí, které by uhelná lobby chtěla těžit. Doufám, že se tak nestane. Nejsem zastáncem toho, že bychom museli sežrat celou planetu a zdevastovat další kus relativně nedotčené přírody. Že by příroda neutrpěla? No tak si zajeďte do Ostravy, Karviné a udělejte si úsudek sami… Ve Zbojnické kolibě si dávám zasloužený pozdní oběd, dvě piva a vyrážím dále. Po prudce se zvadající pěšině překonávám první vrchol hřebene Radhošťských Beskyd - Kaní (677 m). Za vrškem ale opět ztrácím výšku. No co, neustálé výstupy a sestupy k trekingu patří. A ke Karpatům už vůbec… Konečně jsem na dalším rozcestí zvaném Černá hora (885 m), tedy přesně v polovině 5 km dlouhého výstupu. Je tady další posezení a nevydatný pramen vody. Chvíli se tady zdržím, dnes mám docela dobrý čas, bál jsem se, že to po zimní přestávce bude horší. Poslední delší trek jsem šel totiž loni na podzim… Další cesta se opět zvedá poměrně svižně, ale brzy se alespoň otevírá výhled k první tisícovce Beskydského Karpattreku - k posvátnému Radhošti. Po loukách a po krátké sjezdovce se konečně dostávám na vrchol Radhoště (1 129 m), na kterém stojí nejen dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje se sousoším, ale také TV vysílač. Nazpět se otevírají výhledy k oblým zalesněným hřebenům Veřovických vrchů, na jihu na hřebeny Hostýnských vrchů a Vsetínských vrchů, dále na východě k hřebenům Malé Fatry a Strážovských vrchů. Dokonce vidím gigantický lom Stráňavy na úbočí vrcholu Polom v hřebeni Lúčanské Malé Fatry (za Žilinou). Udělám pár záběrů a jdu na jedno pivo do Horského hotelu Radegast kousek pod vrcholem. Byl jsem tady před necelým měsícem během XXVIII. setkání na vrcholech dosti dlouho, dnes se tedy nezdržuji. Na Radhošti mám za sebou zhruba 12% z celého Beskydského Karpattreku, tedy nic moc. Z celkového převýšení jsem ale uždíbl o fous více - asi 15 % (asi 23 km a 1 400 m převýšení). Po krátké zastávce na chatě se přesouvám dále na Pustevny hřebenem Radhošťských Beskyd. Přes rozcestí Radhošť, hřeben (1 080 m) kolem místa, odkud byl v roce 1868 vyzvednut první základní kámen ke stavbě Národního divadla (28.4.), k soše Radegasta a vyhlídky Cyrilka na Pustevny, které prosluly krásnými dřevěnými stavbami Maměnka a Libušín významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče. První etapu doporučuji ukončit právě tady, ubytovat se můžete v chatě Šumná (od 250 Kč) a nebo hotelu Tanečnica (od 375 Kč). Celková délka trasy 29 km, převýšení 1,8 km. Zůstat lze i na Horském hotelu Radegast na Radhošti (od 300 Kč), o ty čtyři kilometry ale budete muset prodloužit druhou etapu na Ostravici, na kterou se vydáme v příštím pokračování.
Karpattrek pas, Beskydský Karpattrek Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Oto, tvé chápání Beskyd vychází z česko-slovenských reálií, Poláci ovšem chápou coby Beskydy pásmo hor táhnoucích se až hluboko na Ukrajinu (mj. i Hoverlu). U mnohých z těchto celků se pak objevuje slovo Beskydy/Beskid přímo v jeho názvu (např. Beskid Sadecki, Nízké Beskydy,...). To, co chápeš jako celé Beskydy, berou Poláci jen jako pouhou část Beskid Zachodnich. Chtělo by to asi tento Karpattrek protáhnout mnohem dále na východ:)
chtěl snad uštvat takovým trekem :-)) Máš pravdu v tom, že Poláci chápou Beskydy jinak, ale já, protože žiji v ČR a Treking.cz je takovým "Československým" webem, se držím našeho (slovenského) členění. Těm Polákům ale vůbec nezávidím, šlapat až někde za Duklu by bylo ne na jeden týden, ale minimálně na dva a více :-))
Oto, máš pravdu, že Slováci a Češi končí Beskydy Oravskými Beskydami, ovšem i Slováci mají ofciální geomorfologickou oblast Nízké Beskydy s celky Ondavská vrchovina, Busov, Laborecká vrchovina a Beskydské predhorie.
se již ale bavíme o GM oblastech, nikoliv GM celcích (třeba pohořích). Ono geomorfologické členění v přehledné tabulce nalezneš na našich stránkách - http://www.treking.cz/regiony/slovensko_geomorfologicke_cleneni.htm . Navíc, podle mého, by třeba oblast Nízké Beskydy po Babí hoře byla docela pruda :-))
Je to složité
(Honza,
31.08.2012, 10:36
)
Poláci mají Beskid Niski odpovídající slovenským Nízkým Beskydům na úrovni mezoregionu (stejná úroveň jako např. Beskid Źywiecki). Ještě přidám jednu perličku - při svém treku si prošel i část Beskidu Makowského (patří do něj oblast mezi sedlem Hluchačky a Jaloveckým sedlem s nejsevernějším bodem Slovenska), Źywiecké Beskydy se v této oblasti táhnou jižně od spojnice sedlo Hluchačka - horní údolí Polhoranky - Jalovecké sedlo). A pokud by ses držel polského členění, tak by to taková pruda nebyla - šel bys mimojiné i přes Gorce či Beskid Sadecki.Geomorfologické členění je celkově vzato velká věda, v průběhu let se i dosti mění (v ne až tak daleké minulosti byly např. Kysucké a Oravské Beskydy jeden celek).
No nedávno, ono
(-OB-,
31.08.2012, 11:40
)
už to budou čtyři desítky let :-)) http://www.treking.cz/regiony/kysucke-beskydy.htm a http://www.treking.cz/karpattrek/beskydy-karpattrek5.htm odstavec pod podnadpisem "Směr Oravské Beskydy, Úšust"
Zdar, teď o prodlouženém víkendu jsme šli z Hoštašovic na Lysou (ze Smrku dolů a nahoru po žluté, a zpátky po červené do Ostravice) a tuhle část můžu vřele doporučit!
čas, tak si dejte i Jablunkovské mezihoří. Českou a slovenskou částí tohoto malého pohoří budete příjemně překvapen.
Jestli si Oťas opravdu v kuse ušel celých 210 kiláků až na Diablak, nezbývá mi než tě nazvat "magorem" :-). Úctyhodný výkon!
na Fatransko - Tatranský Karpattrek, tam tam to bude asi oprávněné :-))
Další související články:+ Krásná túra hřebenem Veřovických vrchů z Mořkova do Veřovic+ Túra přes posvátný Radhošť, turistické trasy v Beskydech + Válení se po beskydské Kněhyni + Vzhůru na Smrk - beskydskou Monte Rosu + Smrk v zimním hávu + Beskydy Moravskoslezské, horské chaty a ubytování v Beskydech + Výstup na Lysou horu (1 323 m) severozápadní cestou + Lysá hora v Beskydech – královna horských výhledů v Česku? + Z Pinduly na Radhošť a Pustevny, turistika v Beskydech |
|