Lodě jsou zamluvené a my se občerstvujeme v hospůdce ve mlýně. Když se potom vyblbneme v řece, sedáme do auta a jedeme se podívat na jezero Wigry. Parkujeme na poloostrově pod klášterem a neodoláme nabízeným grilovaným rybám.

Hned jak je zapijeme, vydáme se na prohlídku kláštera, ale před tím nás odchytnou místní "námořníci" na vyhlídkovou plavbu. Zaplatíme plavbenku a vstup do parku a hodinu si užíváme výhledy vodní plochu, lesnaté břehy, rákosové ostrůvky a výklad v polštině. Pak ještě absolvujeme prohlídku kláštera a jedem do kempu, kde balíme věci na zítra.

Rospuda

Ráno házíme věci do tranzitu, který nás pak odváží ke mlýnu v Malých Raczkách. Tam napakujeme kajaky a jdeme na zmrzku a na pivko. Pak spustíme lodě a plujeme. Rospuda je řeka na níž se dá strávit v klidu týden. Pramení ve stejnojmenném jezeře, jižně od hranice s Ruskem. My jsme zvolili závěrečný dvoudenní úsek cca 40 km.

Řeka teče svižně, je široká a mělká, podjíždíme nízké lávky plné pavučin, což Janku dovádí k šílenství. Často je napříč korytem povalený strom, který se dá většinou objet. Když je nálada, vytáhneme lodě a dáme koupačku. Asi dva kiláky před koncem dnešní etapy míjíme kemp. Je prostorný a prázdný a to rozhoduje. Vytáhneme lodě a jdeme na statek dohodnout cenu. Rozděláme oheň, vaříme a opékáme.

Po ranních rituálech opět nasedáme a vcelku rychle projíždíme místem, kde jsme chtěli spát. Je to místo, kde cesta kříží řeku. Půjčovny tam vozí klienty na vodu, čekali jsme tu spoustu lidí a restauračku, ale nebylo tu nic, jen prázdná louka. Necháváme si zajít chutě na druhou snídani a jedeme dál.

Asi po půl kilometru začíná rákos. Napřed se nenápadně střídá s řekou, jako jsme ji znali včera, ale po chvíli na nás dolehne tvrdá realita. Řeka silně meandruje, že by i Ploučnice záviděla, široká tak do dvou metrů a na hladině trávy a řasy. Okamžitě se pro to ujal výraz "zeleninový vývar" a když se objeví k tomu žabinec, tak i s hráškem.

Lodě se pomalu sunou vpřed a vytáhnout pádlo stojí dost úsilí. Romantika je pryč a všichni nadáváme. Jedu poslední a hrozím se myšlenky, že bych se cvaknul.

Asi v půlce má být tábořiště, kde si chceme odpočinout. Srovnávám mapu a navigaci a vidím ho. Zapadáme do bahna a vytahujeme lodě. Na loučce se najíme. Bohužel se nedá říci, že v klidu. Podstatně víc, než během plavby na nás provádí nálet hejno bzikavky dešťové, latinsky Haematopota pluvialis u nás známé pod uměleckým jménem Hovado.

Po půl hodince marného boje, nasedáme a dál se suneme vývarem. Po sto metrech míjíme luxusní tábořiště, navigátor se mýlil!!! Když máme všeho po krk objeví se jako zázrakem volná vodní plocha.

Plujeme vedle sebe a užíváme si, že na sebe vidíme. Idylku vzápětí naruší výletní parník, lodě tancují na vlnách, zatím co se pokorně řadíme za sebe. Na jezeře pak místo bzikavek na nás najíždějí místní puberťáci na skútrech. Naše pláž se ale blíží a za chvíli leháme na trávu vedle lodí a s pivem čekáme až vyzvednou lodě.

Suwalski park

Láďa má nějaké problémy s autem a jede do města Suwalki na diagnostiku. My si tam dáme oběd a společně pak jedeme do vesnice Smolniki, kde začíná okruh kolem jezera Jaczno. Cesta je prašná občas krásný výhled, ale k samotnému jezeru jsme se nedostali - samý soukromý pozemek. Před lety jsme si to tu užili víc.

Cestou zpátky se snažíme domluvit lodě na Augstowský kanál, ale všechno je obsazené. Podaří se nám to až v kempu, cena je hrozná a jediná alternativa je jednodenní úsek od Dworczysko na řece Czarna Hancza, která vtéká do kanálu a přes dvě zdymadla se končí u obce Mikaszówka.

Czarna Hancza a Augustowski kanál

Ráno opět házíme věci do auta, pomáháme naložit lodě a vezeme se na start. "Hanka" pramení ve stejnojmenném jezeře na severu, napájí jezero Wigry a dá se na ní strávit několik dní, jak jsme se o tom před lety přesvědčili.

Řeka teče svižně, je hlubší a taky je tu více lidí. Připlouváme do Jalowy Róg, kde se dá najíst a vyblbnout v tůni. U obce Rygol je silniční most a před ním odbočka do kanálu, před lety jsme ji minuli a pluli do Běloruska, naštěstí nás dobří lidé otočili. I když je to tam ještě kousek cesty, aby si člověk uvědomil chybu, nechtěl bych tam v během letošních událostí vplout, jako západní špión. Nutno říct, že dnes je to už lépe označené.

Za chvíli jsme v kanále a před zdymadlem. Tam čekáme až se otevřou vrata. Před lety byla obě v rekonstrukci a my museli přenášet tři lodě celkem přes půl kilometru a do kempu jsme dopluli hodně po půlnoci. Jednu chvíli jsme se ocitli na jezeře, pozorovali Perseidy a kolem nás kroužily stovky vážek, těžká romantika i když jsme chvíli před tím byli na rozvod.

Tentokrát bez námahy proplujeme a po pár stech metrech vplouváme do dalšího. Majitel lodí nás už čeká a že se můžeme vylodit ještě před, ale nechceme ochudit o zážitek a tak se necháváme znovu vyvézt. Pak naložíme lodě a jdeme do kempu. Další den věnujeme návštěvě Augustówa a rozlučce s touhle částí Polska.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.