Rouškaři, rouškpráskači, rouškstapo a rouškopati

Rouškařem rychle a snadno? Výbuch solidarity a nebo vyhřeznutí těch nejhorších charakterů?

Jaro je již v plném proudu. Za současné karantény je to však jaro trochu podivné. Byť příroda je stejná jako vloni a nadechuje se k rozkvětu. Naše společnost se ale potácí odezdi ke zdi. Zatímco se před necelými třemi týdny začala česká média opájet nad solidaritou Čechů, kteří si museli svépomoci přes noc spíchnout roušky, já měl spíše obavy z toho, že stále tužší restriktivní opatření v boji s čínskou chřipkou (koronavirem) a právě ona hra na rouškovanou nechají vyhřeznout těm nejhorším charakterům. Potvrdilo se - obojí.

Potvrdila se jak solidarita, řada skvělých a nezištných lidí šila a šije roušky a supluje stát, tak se projevily i ty nejodpornější lidské charaktery. Z děr vylezli různí bývalí estébáci, uliční a domovní důvěrníci či jejich potomci, kteří ty nejhorší vlastnosti mají snad zapsány v genomu. Hlásili všechny ty nezbedníky, kteří ani nestačili hru na rouškovanou zaregistrovat.

Tito rouškpráskači pilně hlásili všechny, kteří se objevili bez roušky na balkóně, na zahradách, v lesích a v polích (nikoliv v MHD, obchodě pod., kam si dnes bez roušky asi nikdo netroufne). A mnohdy proti takovýmto "nezodpovědným" jedincům zasahovalo i rouškstapo. Po internetu kolovalo video, jak městské rouškstapo (tuším někde na Brněnsku) zmydlilo jednoho takového nezbedníka, jenž, jsa sám jako voják v poli, venčil svého psa bez roušky (a ano, není známo, jak dopadl pes, protože ani toto nezodpovědné psisko nemělo roušku…).

Aktuálně koluje po internetu video, jak další příslušník rouškstapa zmydlil "kajsik" u Prahy jinou podobnou nezbednici, která se venčila kdesi u rybníka. Sice s rouškou, ale v nedostatečném odstupu… Ano, ty nejodpornější "charaktery" opět vylezly z děr. A mně doslova běhá mráz po zádech z toho, že velká část veřejnosti těmto rouškpráskačům a rouškstapu ještě tleská. Že tleská uzávěrům hranic se slovy, že ať si jsou klidně zavřeny dva roky. Že tleská omezování práv v bláhové naději, že je tato omezení ochrání před čínskou chřipkou. Ne, nezajistí.

Ano, doslova přes noc (kdy jindy vyhlašovat nějaká opatření, než v noci, že…) jsme se stali rouškaři. Ano, rouškaři jsme se stali velice rychle. Méně již ale snadno. Podle návodů chudáků Severokorejců, kteří si většinu věcí také musí vyrobit sami, si lidé začali sami podomácku šít roušky. Tak nějak "po česku" se zamázlo diskutabilní nařízení i neschopnost naší vlády. I velice rozumní lidé tomu stavu tleskali. A mnoho lidí by zajisté tleskalo a uvědoměle plnilo, kdyby druhý den vydala vláda nařízení povinného nošení "šlupky" od banánu na hlavě. A někteří by nosili rovnou "šlupky" dvě…

Na sliby vlády, že do 14 dní každý občan obdrží roušku, se tak nějak zapomnělo. Je týden po termínu - a nic… Pokud u vás "něco", tak dejte vědět… Místo toho, asi aby se odvedla pozornost od nedostatků roušek a chyb naší vlády, se v médiích začala rozjíždět kampaň. WHO (Mezinárodní zdravotnická organizace) byla napadána, že jsou to čučkaři. Že na roušky změnili názor. Že mytí rukou je zbytečné, jak napsal nejeden "inteligentní" bloger…

Ne, odborníci z WHO názor nezměnili. Ani k dnešnímu dni, což se dá snadno ověřit na stránkách této organizace. Ani já na názoru na roušky, který jsem vyjádřil v předchozím příspěvku, jsem nemusel nic měnit. Naopak si odborníků z WHO nadále velice vážím. Ano, jako organizace neustála WHO tlaky farmaceutických firem. Změnila se např. definice pandemie, WHO dokonce vyhlásila pandemii cukrovky… Avšak o jejich odbornících, kteří mimo jiné zvládli nákazu MERS, eboly a řady dalších velice nebezpečných infekcí, pochybnosti nemám.

Státní propaganda i servilita velké části novinářů a blogerů se rozjela naplno. Přesně podle hesla, že nejlepší obranou je útok. A zpochybňování odbornosti odborníků z WHO takovýmto útokem určitě bylo a stále je. Opačné názorové spektrum bylo tak nějak "upozaděno" a hysterie lidí dosáhla vrcholu, byť tu a tam se cenzorskou a autocenzorskou sítí protlačil nějaký ten "závadný" názor, jako např. rozhovor s Karlem Drbalem z Přírodovědecké fakulty UK na DVTV.

Jako na objednávku se vyrojily články o tom, jak vyšla 5letá studie profesora XY o měření nepropustnosti roušek pro viry v časopise Nature (samozřejmě neozdrojováno, při kontrole na stránkách Nature žádná taková studie nenalezena), jak jsou roušky úžasné a jak nám je celý svět závidí. Od Německa až po Ameriku. A že Asiaté je také nosí. Ano, v MHD, obchodech apod. Nikoliv ale v lesích, jak tomu bylo ještě do včerejšího dne v ČR.

Mnozí obyvatelé České banánové republiky se dodnes bojí vůbec vyjít ven. Nutnost dojít na nákup je, pro lidi zmasírované státní propagandou, hotovou popravou. Mají učiněnou koronafobii. Nepochybuji o tom, že se najde řada lidí, kteří již do smrti na veřejnosti roušku neodloží. A teď si představte, že se takováto a nebo jiná epidemie může opakovat na podzim, za rok, za dva. Nic špatného neudělat a přesto zůstat domácím vězněm až do smrti? Nepochybuji o tom, že jsou mezi námi lidé, kterým by ani toto doživotní domácí vězení nijak nevadilo…

Ke koronafobikům se přidávají různí rouškopati. Psychopati, kteří si musí za všech okolností a všude pořídit selfíčko. Dokonce se pořádají jakési soutěže rouškopatů o nejlepší, nejhezčí, nejhnusnější či nejzbytečnější roušku. A zcela nepřekvapivě i v řadě médií hlavního proudu, byť by člověk spíše očekával takovéto rouškopatické soutěže na sociálních sítích.

Původně jsem chtěl v tomto článku, který mám připraven týden vyčkávajíc, jak WHO "změnila" názor, "napadnout" vládu za tato hloupá nařízení. Že v rouškách se sportovat nedá. Nejen to, že celodenní nošení roušek je sporné a jejich "účinnost" nulová, ale že na turistiku a další aktivity v přírodě se s dečkou na držce opravdu vyrážet nedá. Že je to nejen zbytečné a nesmyslné, ale dokonce nezdravé.

Avšak vláda mě předběhla. Asi se zalekla množství "lišejů", které by se zcela určitě objevily s nastupujícím teplým počasí na obličejích všech pohybumilovných jedinců, kteří by dodržovali tato nařízení doslovně. K dnešnímu dni změnila naše vládička "pravidla" hry - cituji ze stránek Vláda.cz:

"Od půlnoci z pondělí na úterý budou moci občané České republiky opět začít využívat venkovní sportoviště, parky a další veřejná prostranství k individuálnímu sportování. Pokud dodrží minimální odstup dvou metrů od ostatních osob, nebudou muset mít při sportování, a to včetně jízdy na kole či běhu, roušku. Společně sportovat mohou nanejvýš dvě osoby s výjimkou členů domácnosti a nesmí přitom využívat vnitřní šatny, sprchy a další uzavřené společné prostory. V praxi to znamená, že si lidé mohou venku nově věnovat třeba tenisu, nohejbalu, golfu, jízdě na koni, bruslení či vodním sportům při omezení počtu dvou osob na hřišti či v posádce."

Stále dokola recitované propagandistické heslo "musí se udělat všechno k zastavení viru" je velice nebezpečné. Je stejně nebezpečné jako marketingové heslo "ano, bude líp". To již tak úplně neplatí, neboť bylo modifikováno na "ano, bylo líp". Tak podobně snadno by se mohlo stát, že propagandistické heslo "musí se udělat všechno k zastavení koronaviru" by se modifikovalo třeba na "musí se udělat všechno pro zastavení podvratných živlů". Živlů, kteréžto mají jiné názory a odlišný úhel pohledu, než oficiální stranická linie. Cenzura, vyhazovy z práce za "závadné" názory, omezování pohybu. Socík jako vyšitý. Brrr, opravdu nechci.

Doufám, byť v to nepříliš věřím, že většina zbytečných opatření opadne dříve, než se zhroutí ekonomika, dříve než se zhroutí stát a rozpadne se společnost již tak rozdělena hlubokými příkopy. Doufám, byť v to ani z jednoho procenta nevěřím, že až příště nějaký prolhaný čínský soudruh jen trochu zakašle, zastaví se veškerá letecká doprava s Čínou.

Ano. Zastavit. A okamžitě. Tak, jak to učinili na prvního ledna na Taiwanu, kde s prolhanými a stále nebezpečnějšími a agresivnějšími čínskými soudruhy mají své nedobré zkušenosti. V případě další čínské nákazy tak jednat jako Taiwan. Různí ekonomičtí Sedláčkové a další zastánci globalizace, zdechající, ale stále nebezpečně kopající kobyly, by proti tomuto určitě hodně hlasitě protestovali. Raději ale vnější karanténu pro čínské soudruhy požírající chráněné netopýry či luskouny, než karanténu vnitřní pro zbytek světa…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.