Snímky kosmického teleskopu Webb odhalují astronomům dosud neviditelný vesmír

"Neuvěřitelný úspěch týmu Webb je odrazem toho, co NASA umí nejlépe. Bereme sny a měníme je ve skutečnost ve prospěch lidstva. Nemůžu se dočkat, až uvidím objevy, které odhalíme - tým právě začíná!" Dnešní snímky a spektra odhalují schopnosti všech čtyř nejmodernějších Webbových vědeckých přístrojů a potvrzují, že pozorování, která nás čekají, změní naše chápání vesmíru a našeho vlastního původu.

"Práce na této misi byla jedním z největších vrcholů a nejvděčnějších částí mé kariéry," říká Macarena Garcia Marin, přístrojová vědkyně MIRI ESA. "Moji kolegové a já jsme dychtiví vidět, co Webb dokáže a jaká překvapení nás čekají s jeho bezprecedentní kombinací ostrosti a citlivosti."

První Webbova pozorování byla vybrána skupinou zástupců NASA, ESA, CSA a Space Telescope Science Institute:

SMACS 0723: Webb dosud poskytl nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru - a to za pouhých 12,5 hodiny. Tento nový barevný snímek, složený z vícenásobných expozic, z nichž každá je dlouhá asi dvě hodiny. Toto hluboké pole využívá čočkovou kupu galaxií k nalezení některých z nejvzdálenějších galaxií, jaké byly kdy objeveny. Tento snímek pouze zabrnkal po povrchu Webbových schopností při studiu hlubokých polí a sledování galaxií až k počátku kosmického času.

WASP-96b: Webbovo podrobné pozorování této horké, nafouklé planety mimo naši sluneční soustavu odhaluje jasnou známku vody spolu s důkazem oparu a mraků, které předchozí studie této planety nezaznamenaly. S první detekcí vody v atmosféře exoplanety se nyní Webb vydá studovat stovky dalších systémů, aby pochopil, z čeho se skládají jiné planetární atmosféry.

Jižní prstenec: Tato planetární mlhovina, rozpínající se oblak plynu, který obklopuje umírající hvězdu, je od nás vzdálená přibližně 2 000 světelných let. Webbovy výkonné infračervené oči zobrazují umírající hvězdu v největším rozlišení.

Stephanův kvintet: Kompaktní skupina galaxií, která se nachází v souhvězdí Pegasa, je proražená prachovým pláštěm obklopujícím střed jedné galaxie, aby odhalila rychlost a složení plynu v blízkosti její supermasivní černé díry. Nyní se vědci mohou díky bezprecedentních detailům zkoumat to, jak interagující galaxie v sobě spouštějí tvorbu hvězd.

Mlhovina Carina: Webbův pohled na ‚Kosmické útesy' v mlhovině Carina odhaluje nejranější, rychlé fáze formování hvězd, které byly dříve našim pohledům skryté. V této hvězdotvorné oblasti v jižním souhvězdí Carina a v dalších jí podobných může Webb vidět nově vznikající hvězdy a studovat plyn a prach, který je vytvořil.

Zveřejnění prvních Webbových snímků a spekter odstartuje začátek Webbových vědeckých výzkumů, kde budou mít astronomové z celého světa šanci pozorovat cokoli od objektů v naší Sluneční soustavě až po raný vesmír.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba odstartoval 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe. Po dokončení nejsložitější a nejobtížnější části usazení ve vesmíru podstoupil Webb měsíce trvající uvádění do provozu, během nichž byla jeho zrcadla pečlivě seřízena a jeho přístroje kalibrovány na vesmírné prostředí, aby byly připraveny pro astronomický výzkum.

• Zdroj: First Images Shared From Webb Telescope Reveal Unseen Universe

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.