Hubbleův vesmírný dalekohled poskytl dramatický detailní pohled na jednu
z nejbouřlivějších hvězd v naší Galaxii,
která mezi hvězdami vytvořila obrovskou spirálovitou strukturu. Snímky z HST zachycují
její detaily a představují unikátní časosběrné video.
R Aquarii se nachází asi 700 světelných let
od Země ve směru souhvězdí Vodnáře. Je to
symbiotická dvojhvězda. Tento dvojhvězdný systém sestávající z bílého trpaslíka
a rudého obra obklopuje velká a dynamická mlhovina.
Jakožto nejbližší symbiotická hvězda k Zemi byla R Aquarii
studována Hubbleem ve snaze pochopit mechanismus, který pohání systém.
R Aquarii prochází prudkými erupcemi, které vyvrhují obrovská vlákna žhnoucího plynu.
To ukazuje, jak vesmír dramaticky přerozděluje produkty jaderné energie, které se tvoří
hluboko uvnitř hvězd a tryskají zpět do vesmíru.
R Aquarii patří do třídy dvojitých hvězd nazývaných symbiotické hvězdy. Primární
hvězda je stárnoucí rudý obr a jeho společníkem je kompaktní vyhořelá hvězda známá
jako bílý trpaslík. Primární hvězda rudého obra je klasifikována jako proměnná Mira,
která je více než 400krát větší než naše Slunce.
Toto nafouklé hvězdné monstrum pulsuje, mění teplotu a mění svou jasnost v rozmezí 750násobku
během zhruba 390denního cyklu. Na svém vrcholu hvězda dosahuje téměř 5 000násobku svítivosti
našeho Slunce.
Když se bílý trpaslík během své 44leté oběžné periody dostane nejblíže k rudému
obrovi, gravitačně odsává plynný vodík. Tento materiál se hromadí v akrečním disku
obklopujícím bílého trpaslíka, dokud neprojde silným výbuchem a výtryskem, zejména během
největšího přiblížení bílého trpaslíka k dárcovskému rudému obrovi.
Tyto události mají přitom pro astronomy i laiky více než jen pomíjivý význam. Jde
o jediný známý mechanismus, mimo extrémně vzácné exploze supernov,
který produkuje chemické prvky těžší než vodík a helium. Těžší chemické prvky jako jsou
uhlík, dusík a kyslík jsou kritickými stavebními kameny planet, jako je Země, a forem
života, jako je ta naše. Tyto prvky vznikají v hlubokém nitru hvězd, kde je teplota
dostatečně vysoká na to, aby fúzovala vodík a helium.
Takováto exploze vyvrhne silné výtrysky, patrné jako vlákna vyvrhovaná z binárního
systému, vytvářející smyčky a stopy, jak se horká plazma vynořuje v proudech. Plazma
je zkrouceno silou exploze a směrováno nahoru a ven silnými magnetickými poli. Zdá se,
že proudy se ohýbají zpět do spirály. Vlákna svítí ve viditelném světle, protože jsou
ionizována bouřlivým zářením z hvězdného dua, kterým je R Aquarii. Mlhovina kolem dvojhvězdy
je známá jako Cederblad 211 a může být pozůstatkem dávné novy.
Rozsah těchto explozí je mimořádný i z astronomického hlediska, protože emitující
materiál lze vysledovat do vzdálenosti nejméně 400 miliard kilometrů, tedy asi 2 500násobku
vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, od centrální hvězdy.
Tým ESA/Hubble vyvinul unikátní časosběr objektu skládající se z několika pozorovacích
programů, které pokrývají období od roku 2014 do roku 2023. Na pěti snímcích je vidět
rychlý a dramatický vývoj dvojhvězdy a její okolní mlhoviny. Dvojhvězda slábne a zjasňuje
v důsledku silných pulsací rudého obra. Mlhovina je zobrazena převážně v zelených barvách,
některé části mají barvu modrou.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Ráno je slunečné, ale docela chladné. Ještě jednou se jdu rozhlédnout
z vrcholového skaliska Jizery (1 122 m), druhé nejvyšší hory Jizerských hor. Opět je
krásně vidět Ještěd, okolní hřebeny Jizerských hor, vzdálenější
…
Proseč, názvů obcí stejného jména je v naší malé zemičce několik.
Ta, o které se zmiňuji, se nachází na Pelhřimovsku cca 9 km od Humpolce. Proseč je
malá vesnička v jejíž jihovýchodní části se nachází pozůstatky
…
Podzim je ideální čas na výlety. Není ani příliš vedro, ale počasí
ještě často umožňuje i stanování v přírodě. Bojíte se do lesa kvůli divokým zvířatům?
Máme pro vás nejen uklidnění - šance na setkání je opravdu
…
Auto jsem nechal Ve Stožci na parkovišti a popošli jsme k vlakové
stanici. Během chvíle přijel vlak a my se s ním přesunuli do Nového Údolí. Cesta
vlakem se táhla přes les podél rašelinišť a proti proudu Studené Vltavy
…
Vycházka podzimní přírodou za krásou dalekých výhledů a do všech
odstínů žluté a červené zbarvujícího se listí začíná v Samotíně. Malá osada se dvěma
desítkami trvalých obyvatel ve vysočinských Žďárských vrších
…
Arizonu jsme při minulých výpravách navštívili několikrát. Ale
stále nás překvapí místy, o kterých jsme neměli tušení. Tentokrát přišla na řadu
Sedona. Je to malebné arizonské město, které leží asi 120 km severně od
…
Občas se stane, že jeden horský celek získá víc názvů, pročež
se na oko tváří jako dvě rozdílná pohoří, přestože běží o stejný masiv. Na uvedený
zádrhel jsme narazili i při našem treku, rozdělení měla v tomto případě na
…
Sýkora babka (Parus palustris), slovensky sýkorka hôrna, patří
k poměrně hojným zástupcům naší ornitofauny, ale pro svou nenápadnost patří i k
nejméně známým sýkorám u nás. Sýkora babka je jedním ze
…
V Jihoamerickém státě Chile vyrážím na 5 denní trek do Národního
Parku Torres del Paine, který se nachází v části zvaná Patagonie. Z Punta Arenas
přejíždím do města Puerto Natales, ze kterého jezdí snad
…
Na začátek srpna jsme měli naplánovány Jizerské hory. Máme v plánu
projít především skalní vyhlídky na severním okraji pohoří. A také Štolpišský vodopád,
který jsem zatím vždy, ostuda, minul. Naplánovaná trasa
…
Je to už vyše desať rokov, čo sme spolu s Kamilom boli na
túre. Bolo to niekedy okolo Vianoc a ako si tak pekne kráčame, tak tu mi Kamil
hovorí: Vieš, že poznám tvoje knižky a tvoje príbehy, ale poviem ti, že aj ja som
…