R Aquarii, jedna z nejbouřlivějších hvězd v naší Galaxii je symbiotická dvojhvězda

R Aquarii se nachází asi 700 světelných let od Země ve směru souhvězdí Vodnáře. Je to symbiotická dvojhvězda. Tento dvojhvězdný systém sestávající z bílého trpaslíka a rudého obra obklopuje velká a dynamická mlhovina. Jakožto nejbližší symbiotická hvězda k Zemi byla R Aquarii studována Hubbleem ve snaze pochopit mechanismus, který pohání systém.

R Aquarii prochází prudkými erupcemi, které vyvrhují obrovská vlákna žhnoucího plynu. To ukazuje, jak vesmír dramaticky přerozděluje produkty jaderné energie, které se tvoří hluboko uvnitř hvězd a tryskají zpět do vesmíru.

R Aquarii patří do třídy dvojitých hvězd nazývaných symbiotické hvězdy. Primární hvězda je stárnoucí rudý obr a jeho společníkem je kompaktní vyhořelá hvězda známá jako bílý trpaslík. Primární hvězda rudého obra je klasifikována jako proměnná Mira, která je více než 400krát větší než naše Slunce. Toto nafouklé hvězdné monstrum pulsuje, mění teplotu a mění svou jasnost v rozmezí 750násobku během zhruba 390denního cyklu. Na svém vrcholu hvězda dosahuje téměř 5 000násobku svítivosti našeho Slunce.

Když se bílý trpaslík během své 44leté oběžné periody dostane nejblíže k rudému obrovi, gravitačně odsává plynný vodík. Tento materiál se hromadí v akrečním disku obklopujícím bílého trpaslíka, dokud neprojde silným výbuchem a výtryskem, zejména během největšího přiblížení bílého trpaslíka k dárcovskému rudému obrovi.

Tyto události mají přitom pro astronomy i laiky více než jen pomíjivý význam. Jde o jediný známý mechanismus, mimo extrémně vzácné exploze supernov, který produkuje chemické prvky těžší než vodík a helium. Těžší chemické prvky jako jsou uhlík, dusík a kyslík jsou kritickými stavebními kameny planet, jako je Země, a forem života, jako je ta naše. Tyto prvky vznikají v hlubokém nitru hvězd, kde je teplota dostatečně vysoká na to, aby fúzovala vodík a helium.

Takováto exploze vyvrhne silné výtrysky, patrné jako vlákna vyvrhovaná z binárního systému, vytvářející smyčky a stopy, jak se horká plazma vynořuje v proudech. Plazma je zkrouceno silou exploze a směrováno nahoru a ven silnými magnetickými poli. Zdá se, že proudy se ohýbají zpět do spirály. Vlákna svítí ve viditelném světle, protože jsou ionizována bouřlivým zářením z hvězdného dua, kterým je R Aquarii. Mlhovina kolem dvojhvězdy je známá jako Cederblad 211 a může být pozůstatkem dávné novy.

Rozsah těchto explozí je mimořádný i z astronomického hlediska, protože emitující materiál lze vysledovat do vzdálenosti nejméně 400 miliard kilometrů, tedy asi 2 500násobku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, od centrální hvězdy.

Tým ESA/Hubble vyvinul unikátní časosběr objektu skládající se z několika pozorovacích programů, které pokrývají období od roku 2014 do roku 2023. Na pěti snímcích je vidět rychlý a dramatický vývoj dvojhvězdy a její okolní mlhoviny. Dvojhvězda slábne a zjasňuje v důsledku silných pulsací rudého obra. Mlhovina je zobrazena převážně v zelených barvách, některé části mají barvu modrou.

• Zdroj: Hubble captures intricacies of R Aquarii

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.