V ohnivých okvětních lístcích mlhoviny Rosetta se nachází NGC 2244, mladá
otevřená hvězdokupa. Hvězdy hvězdokupy osvětlují mlhovinu v zářivých odstínech
červené, zlaté a fialové a ze vzdouvajících se mračen kolem jejího vyfoukaného
jádra se zvedají neprůhledné věže prachu. Tento snímek, pořízený 570megapixelovým
fotoaparátem Dark Energy Camera, byl zveřejněn při příležitosti pátého výročí NOIRLab.
Zdá se, že mlhovina Rosetta (Růže), vzdálená asi 5 000 světelných let, kvete přímo
v mezihvězdném prostředí. Každý detail této kosmické květiny, od její zářící centrální
dutiny až po stínová vlákna a globulety, je zachycen na tomto snímku 570megapixelovou
kamerou Department of Energy-Fricated Dark Energy Camera (DECam), namontovanou na 4metrovém
dalekohledu Víctor M. Blanco na meziamerické observatoři Cerro Tololo v Chile.
Mlhovina Rosetta se nachází v souhvězdí Jednorožce
(Monoceros) a na obloze má zdánlivý průměr 1,3 stupně, což je zhruba 2,6× více, než kolik
činí zdánlivý průměr Měsíce v úplňku. Jen pro srovnání,
známá mlhovina v Orionu (M42), která se nachází
těsně pod pásem lovce, zabírá na obloze jeden stupeň (asi dva Měsíce v úplňku). Přestože
má mlhovina Rosetta průměr 130
světelných let - více než pětkrát větší
než mlhovina v Orionu - jejich zdánlivé
velikosti jsou podobné, neboť první z mlhovin je čtyřikrát vzdálenější.
Stejně výrazná jako "okvětní lístky" mlhoviny
je nápadná absence plynu v jejím středu. Viníky jsou nejhmotnější hvězdy otevřené
hvězdokupy NGC 2244, které jsou vyživované mlhovinou. Otevřená hvězdokupa
se zrodila před pouhými dvěma miliony let poté, co plyn mlhoviny se začal shlukovat
podléhajíc gravitační kontrakci. Nakonec některé shluky plynu přerostly v masivní
hvězdy, které produkují hvězdné větry dostatečně silné na to, aby vyfoukaly dutinu
do srdce mlhoviny.
Hmotné a horké hvězdy hvězdokupy NGC 2244 silně září v ultrafialové části spektra.
A právě silné ultrafialové záření ionizuje okolní plynný vodík a rozsvěcuje mlhovinu
řadou zářivých barev. Vlnící se červená oblaka jsou oblastmi H-alfa emise, která je
výsledkem záření ionizovaných vodíkových atomů emitujících červené světlo. Podél stěn
centrální dutiny, blíže k horkým centrálním hvězdám, je záření dostatečně intenzivní
na to, aby ionizovalo těžší atomy kyslíku, který září v odstínech zlaté a žluté. Nakonec
podél okrajů okvětních lístků květu jsou jemné úponky sytě růžové barvy, které má na
svědomí ionizovaný křemík.
Jasné a zářící rysy mlhoviny Rosetta (Růže) jsou jistě pozoruhodné, ale jeho temné
části rovněž přitahují pozornost. Kolem vyfoukaného jádra mlhoviny se táhne řetězec
tmavých mraků přezdívaných "sloní choboty". Tyto struktury jsou neprůhledné, protože
obsahují prach a lemují hranici mezi horkým obalem ionizovaného vodíku a okolním prostředím
chladnějšího vodíku. Jak se plášť roztahuje směrem ven, naráží na studený plyn, který
odolává jeho tlaku. To vytváří dlouhé a prodloužené pásy směřují jako prsty směrem
k centrálnímu shluku.
Jedním z těchto tmavých shluků je Wrench Trunk. Na rozdíl od prototypických kmenů
Pilířů stvoření, kde shluky prachu stojí
jako rovné sloupy, má "rukojeť" Wrench neobvyklý spirálovitý tvar, který sleduje
magnetické pole mlhoviny.
Méně zřejmé, ale stejně zajímavé jsou tmavé globulety. Někdy kulaté a někdy ve
tvaru slzy jsou tyto drobné shluky prachu menší než známější globule a jsou jen
několikrát hmotnější než planeta Jupiter.
Řetězec z nich je vidět poblíž Wrench Trunk, ale stovky dalších se táhnou po celé
Růžové mlhovině. Tyto globulety mohou hostit hnědé trpaslíky a planety.
Jako všechny růže, ani Růžová mlhovina nebude existovat věčně, protože hvězdy,
které zrodila, způsobí její zkázu Zhruba za 10 milionů let záření z těchto horkých
a mladých hvězd hvězdokupy NGC 2244 mlhovinu zcela rozptýlí. Mlhovina přestane
existovat a její masivní hvězdy zůstanou bez svého mateřského mraku.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Ráno je slunečné, ale docela chladné. Ještě jednou se jdu rozhlédnout
z vrcholového skaliska Jizery (1 122 m), druhé nejvyšší hory Jizerských hor. Opět je
krásně vidět Ještěd, okolní hřebeny Jizerských hor, vzdálenější
…
Proseč, názvů obcí stejného jména je v naší malé zemičce několik.
Ta, o které se zmiňuji, se nachází na Pelhřimovsku cca 9 km od Humpolce. Proseč je
malá vesnička v jejíž jihovýchodní části se nachází pozůstatky
…
Podzim je ideální čas na výlety. Není ani příliš vedro, ale počasí
ještě často umožňuje i stanování v přírodě. Bojíte se do lesa kvůli divokým zvířatům?
Máme pro vás nejen uklidnění - šance na setkání je opravdu
…
Auto jsem nechal Ve Stožci na parkovišti a popošli jsme k vlakové
stanici. Během chvíle přijel vlak a my se s ním přesunuli do Nového Údolí. Cesta
vlakem se táhla přes les podél rašelinišť a proti proudu Studené Vltavy
…
Vycházka podzimní přírodou za krásou dalekých výhledů a do všech
odstínů žluté a červené zbarvujícího se listí začíná v Samotíně. Malá osada se dvěma
desítkami trvalých obyvatel ve vysočinských Žďárských vrších
…
Arizonu jsme při minulých výpravách navštívili několikrát. Ale
stále nás překvapí místy, o kterých jsme neměli tušení. Tentokrát přišla na řadu
Sedona. Je to malebné arizonské město, které leží asi 120 km severně od
…
Občas se stane, že jeden horský celek získá víc názvů, pročež
se na oko tváří jako dvě rozdílná pohoří, přestože běží o stejný masiv. Na uvedený
zádrhel jsme narazili i při našem treku, rozdělení měla v tomto případě na
…
Sýkora babka (Parus palustris), slovensky sýkorka hôrna, patří
k poměrně hojným zástupcům naší ornitofauny, ale pro svou nenápadnost patří i k
nejméně známým sýkorám u nás. Sýkora babka je jedním ze
…
V Jihoamerickém státě Chile vyrážím na 5 denní trek do Národního
Parku Torres del Paine, který se nachází v části zvaná Patagonie. Z Punta Arenas
přejíždím do města Puerto Natales, ze kterého jezdí snad
…
Na začátek srpna jsme měli naplánovány Jizerské hory. Máme v plánu
projít především skalní vyhlídky na severním okraji pohoří. A také Štolpišský vodopád,
který jsem zatím vždy, ostuda, minul. Naplánovaná trasa
…
Je to už vyše desať rokov, čo sme spolu s Kamilom boli na
túre. Bolo to niekedy okolo Vianoc a ako si tak pekne kráčame, tak tu mi Kamil
hovorí: Vieš, že poznám tvoje knižky a tvoje príbehy, ale poviem ti, že aj ja som
…