2018 AG37 Farfarout a vzdálenost objektu od Slunce2018 AG37 Farfarout: nejvzdálenější známý objekt v naší Sluneční soustavě je opravdu hodně daleko11.2.2021 | Otakar Brandos
Astronomové potvrdili, že nejvzdálenější dnes známý objekt Sluneční soustavy je opravdu hodně daleko. S pomocí mezinárodní observatoře Gemini a dalších pozemských teleskopů změřili, že slabý objekt objevený v roce 2018 a přezdívaný Farfarout je skutečně nejvzdálenějším (dnes známým) objektem ve Sluneční soustavě. |
|
Objekt byl poprvé pozorován v lednu 2018 dalekohledem Subaru na Havajských ostrovech. Objevitelé věděli, že pozorovaný objekt je hodně vzdálený. Pozorování během 24 hodin však k určení vzdálenosti nepostačovalo, zjištění přesných parametrů oběžné dráhy vyžaduje roky. Následujících pár let trávili objevitelé dr. Sheppard a jeho kolegové D. Tholen a Ch. Trujillo sledováním objektu dalekohledem Gemini North (Havaj) a Magellanovým teleskopem (Chile) a měřením jeho orbity. Nyní potvrdili, že Farfarout je v současné době vzdálen od Slunce 132 astronomických jednotek. To je 132× dále než kolik činí vzdálenost Země od Slunce. Takové Pluto se od Slunce vzdaluje v průměru 39 au. Farfarout je tak ještě vzdálenějším objektem než předchozí držitel rekordu Farout, který objevil stejný tým. Tento objekt je dočasně označen jako 2018 VG18 a od Slunce je nyní vzdálen 124 au (astronomických jednotek). Oběžná dráha Farfaroutu je velice protáhlá. V nejvzdálenějším bodě (aféliu) se od Slunce vzdaluje na 175 au a v nejbližším bodě (perihéliu) se ke Slunci nepřiblíží na více než 27 au. Perihélium jeho dráhy tak leží uvnitř oběžné dráhy planety Neptun. Protože oběžná dráha protíná dráhu Neptunu, mohl by Farfarout přinést vhled do historie vnější Sluneční soustavy. Farfarout je velice slabým objektem. Na základě jeho jasu a vzdálenosti od Slunce objevitelé odhadují, že by mohl mít průměr okolo 400 kilometrů. Tím by se dotkl spodní hranice rodiny trpasličích planet. Minor Planet Center IAU dnes oznámilo, že Farfarout získal prozatímní označení 2018 AG37. Tento nejvzdálenější člen naší Sluneční soustavy obdrží oficiální jméno až po upřesnění jeho oběžné dráhy v příštích letech. Farfaroutu (2018 AG37) potřebuje celé tisíciletí, než oběhne kolem Slunce. Z tohoto důvodu se po obloze posunuje velice pomalu a přesné určení jeho trajektorie si vyžaduje mnohaleté pozorování. Objevitelé Farfaroutu věří, že na okraji Sluneční soustavy zbývá objevit ještě vzdálenější objekty a že do jejich objevu nemusí chybět mnoho času. Takovéto objevy na periferii Sluneční soustavy umožnil pouze pokrok velkých digitálních kamer umístěných na velkých astronomických dalekohledech v posledních několika letech. I když některé z těchto velice vzdálených objektů jsou poměrně velké, vzhledem k vzdálenosti od Slunce jsou mimořádně slabé. Farfarout (2018 AG37) tak může být jen špičkou ledovce ve vzdálených částech Sluneční soustavy. |