Hiking without littering, finské národní parkyVe Finsku již dávno platí "hiking without littering", tak proč by to nemohlo jít i u nás!31.8.2012 | Otakar Brandos
O kladném vztahu Skandinávců ke své krajině jistě nikdo z nás nepochybuje, čistá severská příroda je dokladem citlivého přístupu ke krajině. Přístupu, který se neobjevil nějak samovolně, ale je produktem vývoje společnosti a byl dlouhodobě kultivován. Vztah k přírodě je ve Skandinávii kultivován nejen uvnitř společnosti, ale příroda doznává vážnosti i v podobě mnoha zákonných norem. O tom se nám v České republice či na Slovensku, kde je dnes v kurzu spíše plundrování přírody, hamižnost a "zlatokopectví", může jen zdát. O přístupu správců Šumavy či Tater darmo mluvit. A což teprve byste řekli na přístup "hiking without littering", který před časem začaly razit národní parky ve Finsku, ale v podstatě se sním setkáte v celé Skandinávii. "Hiking without littering" bychom mohli volně přeložit jako "choď, ale nezasviň přírodu". Doslovný překlad je poněkud kostrbatý "turistika bez poházených odpadků". Možná by se dalo toto motto přeložit ještě lépe, ale já dnes angličtinu úspěšně zapomínám využívajíc ji nanejvýš jednou do roka. No a v ruštině, do kteréhožto regionu jezdívám nepoměrně častěji, se podobná hesla příliš nerazí, tak snad mi případnou nedokonalost překladu prominete. Čtěte také: Táboření a bivakování v přírodě a na horách legálně? O co v onom vzdáleném Finsku vlastně jde? Onen koncept "choď, ale nezasviň přírodu" propaguje aktivní, ale k přírodě šetrnou, turistiku. Jeho cílem je zajistit, aby příroda zůstala nedotčena i pro budoucí návštěvníky finských národních parků. Národní parky formulovaly následující "desatero", pokyny a doporučení pro návštěvníky parků, které uvádím níže. Ujistěte se, že jste po sobě nezanechali žádné stopyPři turistice a kempování v přírodě udržujte okolní prostředí nedotčené i pro budoucí návštěvníky:
Plánujte předem
Nezanechávejte za sebou žádné stopyZanechte přírodu tak, jak jste ji našli vy. Respektujte majetek cizích lidí, neničte přírodu.
Odpadky
Mytí
Nyní si možná řeknete, že uvedené "desatero" není ničím novým pod sluncem. Proč pak ale po našich horách neustále nacházíme hromady odpadků, poničených míst a nebo dokonce útulen, kterých je v horách našich končin spíše jako šafránu? Kolika turistům, i těm aktivním horalům, přijde "normální" přiložit svou konzervu na hromadu dalších či ji "ekologicky" zlikvidovat uložením pod kámen či pohozením do lesa či křoví, kde "není" vidět, nechat prázdnou láhev v útulně či bivaku, naházet nehořlavé odpadky do ohniště, však ono si již oheň a příští návštěvníci nějak "poradí"? Dokážeme začít sami u sebe a případně najdeme dosti odvahy upozornit i své okolí při konání něčeho nevhodného? Dokážeme v našich horách, které aktivním turistům nabízejí mnohem skromnější podmínky než finské (norské, švédské) národní parky omezit zakládání dalších a dalších divokých skládek a "vkusných" mužíků z odpadků? A nebo si necháme hory nadále ničit a budeme nečinně přihlížet? Nevěřím, že se za našich životů dočkáme takového servisu, takové sítě turistických útulen a upravených ohnišť s připravovaným palivovým dřívím jako je tomu ve Finsku, to bychom museli naše politiky vyexpedovat minimálně na Sibiř. Ochrana přírody je pro většinu "našich" politiků něčím nedůležitým, ba možná přímo zbytečným. Přednost v našich horách mají před turisty těžaři a developeři se svými lunaparky. Jen pro příklad. V jednotlivých národních parcích ve Finsku jsou stovky otevřených útulen a tábořišť. Většina z nich má připravené zásoby dřeva, plynové bomby i suché záchody. Například v národním parku Urho Kekkonen, jenž je rozlohou asi 2,5 × větší než TANAP či Šumava, jsou téměř čtyři desítky volně přístupných turistických útulen. V celém TANAPu jsou pouhé dvě turistické útulny, na Šumavě žádná… Chtěl bych ale věřit tomu, že se alespoň jádro turistické veřejnosti vrátí ke kořenům a k ohleduplnému chování k přírodě i cizímu majetku a vyprostí se z toho morálního marasmu dnešní společnosti a pořekadla - urvat co se dá a mně potopa. Chtěl bych věřit, že nebude přibývat odpadků na oblíbených trekových trasách, že nebude ničeno zařízení turistických útulen a chat. K tomu ale nebude stačit mentorování na webu a lajkování na "fačebuku", nýbrž osobní příklad a třeba i odvaha slušně, ale důrazně upozornit na nevhodné chování v přírodě i své okolí… A jak jste na tom vy? Jak vám vyšel "test" z "desatera" finských národních parků? Dokážete aktivně zasáhnout i proti turistům - vandalům, kteří se dnes bohužel v horách objevují v hojných počtech? Další související články:+ Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor již asi nikdy nebudou+ Turistické vybavení na vícedenní treky aneb co si s sebou vzít na hory + Vliv počasí na plánování horských túr, turistika a počasí na horách + Jídlo a pití na vícedenním treku, jídelníček a doporučení pro vyváženou stravu (1) Líbil se vám tento článek? |
|