Počasí a turistika, plánování horských túr a jejich přizpůsobení předpovědi počasí

Vliv počasí na plánování horských túr, turistika a počasí na horách

Nikdo určitě nepochybuje, že počasí má určující vliv na plánování horských túr a treků. Vždyť komu by se chtělo zdolávat vrcholy v hustém dešti či dokonce v bouřce. Kdo by chtěl absolvovat týdenní trek nádhernou krajinou v husté mlze? Předpověď počasí a dovednost pozorování dějů na obloze a v přírodě, které vývoj počasí napovídají, patří k základním předpokladům úspěšného průběhu akce v horách.

Zprávy o počasí, znalost dlouhodobých trendů a statistik vývoje počasí v dané oblasti jsou určitě hlavními informacemi, po kterých se bude pídit každý, kdo připravuje výpravu do hor či expedici.

Těmto informacím přizpůsobí nejen termín akce, ale třeba i denní program. Při návštěvě Vysokých Tater v létě budete na túry vycházet časněji, abyste se vyhnuli pravděpodobným odpoledním bouřkám z tepla. Naopak na podzim si můžete přispat a počkat, až se rozplynou ranní mlhy.

Roční či denní průběh počasí je pro každou oblast jiný. Jiný je vývoj počasí ve Vysokých Tatrách, jiný v Alpách a jiný na Kavkaze či v Himalájích. Proto se při plánování expedic bez znalosti dlouhodobých statistik neobejdeme.

Denní rytmus však nepřizpůsobujeme pouze počasí, ale také charakteru terénu. Proč jsou na alpských chatách budíčky tak odporně brzy? Nejen kvůli počasí. Na řadu vrcholů, a nemusí to být hned zrovna Mont Blanc, Gran Paradiso či Grand Combin, totiž budeme vystupovat po ledovcích. Brzy vyrážíme v takovýchto případech nejen proto, aby nás nezastihla odpolední bouřka, ale také proto, aby jsme ledovcové úseky překonali ještě před tím, než se do bílé pokrývky opře sluníčko a ledovec se sněhovými "mosty" roztopí. Pád do ledovcové trhliny není určitě ničím příjemným.

I v průběhu samotné túry neustále pozorujeme vývoj počasí. Zejména objeví-li se na obloze oblačnost vertikálního vývoje věštící možnost vzniku bouřek. Ani v takovýchto případech však není potřeba dělat ukvapená rozhodnutí a túru předčasně ukončit. Jen je nutné pozorovat, co ty bouřkové mraky dělají, jak rychle rostou či kam se pohybují.

Chce to cit a léta praxe abyste byli schopni dobře odhadnout další vývoj počasí. A to nejen z pohledu na oblohu. Změnu počasí signalizuje i řada dějů v přírodě, na blížící se změnu počasí v předstihu reagují i živočichové a rostliny. A zkušenému pozorovateli tyto změny, například v chování živočichů neuniknou. Podívejme se tedy blíže na některé jevy a děje, které blížící změnu počasí mohou signalizovat.

Jevy na obloze signalizující blížící se změnu počasí

Na obloze existuje celá řada jevů signalizujících změnu počasí. Ať již se jedná o barevné změny na obloze, změny ve vývoji oblačnosti či změny dohlednosti. Tak zhoršení dohlednosti v horách prakticky vždy signalizuje brzký příchod špatného počasí. Jestliže se v průběhu dne začne viditelnost na horách razantně zhoršovat, je nejvyšší čas začít pomýšlet na návrat. Stejně tak pozorujete-li ráno na obloze vysokou kupovitou oblačnost připomínající cimbuří.

Tato oblačnost totiž zřetelně ukazuje na nestabilní proudění ve vyšších vrstvách atmosféry a možnost brzké změny počasí doprovázené bouřkami a často i silnými větry. Stejně tak při oblačnosti s rychlým vertikálním vývojem signalizujícím možnost přeháněk a bouřek z tepla. Naopak pěkné počasí signalizuje oblačnost typu cumulus humilis - pěkné ploché kupy bez vertikálního vývoje, kterým lidově říkáme beránky.

Řada horských vlků klade velký důraz na pozorování večerní a ranní oblohy. Její zabarvení nám může leccos napovědět. Tak například rudá obloha s barevnými světelnými jevy při západu Slunce věští příchod špatného počasí.

Rudé zabarvení oblohy je způsobeno přítomností prachových částic a nebo krystalků ledu či kapiček vody, které rozptylují krátkovlnnou část (tedy modrou) slunečního světla. A ledové krystalky ve stratosféře jsou jasným signálem blížící se fronty. Tato oblaka totiž čelo fronty předbíhají o 600 až 1 000 kilometrů. Večerní červánky naopak signalizují pěkné a stabilní počasí. To však nemusí platit stoprocentně.

Skutečně pěkné počasí signalizuje večerní obzor zabarvený od červené až stříbřité (těsně nad obzorem) přes žlutou až po modrozelenou výše nad obzorem. Naopak ranní červánky věští obvykle deštivé počasí. Stejně tak šedivá obloha při východu Slunce, která signalizuje přítomnost vodních kapek ve vzduchu. Změny můžeme odvozovat i z pozorování noční oblohy.

Jestliže hvězdy nejen nad obzorem prudce "blikají" či "mrkají", lze předpokládat změnu počasí. Toto mrkání má na svědomí neuspořádané proudění atmosféry, kdy jednotlivé vrstvy či vzdušné "balíky" mají různou teplotu (a tedy i hustotu) a tudíž i rozdílný index lomu, jehož změny mají na svědomí právě ono blikání jinak téměř neměnných hvězd. Jestliže tedy pozorujeme prudké změny jasu hvězd i ve větších výškách nad obzorem, lze téměř s jistotou očekávat změnu počasí.

Další jevy signalizující blížící se změnu počasí

Jedná se o změny, které bez přístrojového vybavení dokáží zachytit snad jen revmatici. Znáte to, když si revmatici stěžují na bolesti kolen signalizující změnu tlaku. A také že jim to téměř vždy vyjde. My co revma nemáme se však budeme muset spolehnout na barometr. Jestliže tlak vzduchu dlouhodobě klesá, dá se očekávat zhoršení počasí a příchod tlakové níže. Naopak jestliže tlak vzduchu kontinuálně roste, můžeme očekávat příchod tlakové výše a pěkného slunečného počasí.

Jevy v přírodě signalizující změnu počasí

Zvířata i rostliny jsou ke změnám tlaku, teplot či elektromagnetického pole mnohem citlivější než člověk. Ze změn jejich chování lze mnohdy vypozorovat blížící se změnu počasí. Tak například pavouci spřádají své sítě pouze tehdy, bude-li hezké počasí. Proč by se honili před deštěm, když by jim jejich dílo kapky a vítr mohly poničit.

Podobně se chovají i třeba ptáci, kteří před příchodem špatného počasí opouštějí vrcholové partie hor a stěhují se do nižších poloh. Zejména nápadná kavčata jsou toho dobrým důkazem. Nebo třeba vlaštovky a jiřičky, které před deštěm poletují těsně nad zemí či nad hladinou rybníka. Nebo kamzíci. Ti příchod špatného počasí vycítí rovněž a stahují se do závětrných dolin a nebo k horní hranici lesa. Svišti zalézají do doupat a motýli přestávají poletovat po sladkých květech. I samotné rostliny reagují na blížící se změny počasí uzavírajíc své květy apod. Podobných příkladů bychom si mohli uvést samozřejmě ještě spousty…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.