Starojický kopec (496 m n. m.), výrazná hůrka sse zříceninou hradu Starý Jičín

Starojický kopec, vrch s hradem ve výběžku Podbeskydské pahorkatiny

Starojičínský kopec (v knihách) či Starojický kopec (v mapách) je nápadným vrcholem ve výběžku Podbeskydské pahorkatiny do Moravské brány. Starojický kopec (496 m n. m.) se zvedá nad městečkem Starý Jičín na dohled Jičína Nového.

Masiv Starojického kopce je budován odolnými slepenci těšínsko-hradišťského souvrství, které se formovalo pod hladinou moře v období křídy před více než 130 miliony lety. Tyto vrstvy slepenců jsou nejlépe patrné v hradním příkopu, který odděluje jižní baštu od centrální části hradu Starý Jičín.

Pro svou výraznou polohu a ztížený přístup na vrchol byl Starojický kopec osídlen již dávno před zlomem letopočtů. Archeologické nálezy dokládají osídlení tohoto vrchu v mladší době bronzové někdy v době 1200 až 1000 let před naším letopočtem. Vrch byl osídlen i v pozdějších dobách v době lidu púchovské kultury. Toto osídlení spadá do stejného období jako osídlení na vrchu Požaha u Kojetína nedaleko odsud.

O více než 1000 let později zde vyrostl původně dřevěný hrad, který nahradil mnohem větší a pevnější kamenný hrad. Ten je prvně písemně připomínán v roce 1240, takže letos si připomínáme jeho 781leté výročí. Hrad Starý Jičín díky své strategické poloze hrál významnou roli při ochraně tzv. Jantarové stezky, která vedla od Baltského moře k Jadranu. Areál hradu, zříceniny, je dnes volně přístupný. Vstupné se platí do zrekonstruované hradní věže, která slouží jako muzeum a zároveň jako rozhledna.

Na vhodných stanovištích se zachovala teplomilná rostlinná společenstva, která se zde rozšířila během 600letého období, kdy bylo na Starojickém kopci udržováno umělé bezlesí. Z významnějších druhů teplomilné flóry si zmínku zaslouží silenka nící (Silene nutans), mochna stříbrná (Potentilla argentea) a nebo mochna jarní (Potentilla neumanniana), rozrazil ožankolistý (Veronica teucrium) a nebo žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica).

Starojický kopec, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.