Treking > Naše vrcholy > Chlum, Chlumek, Kamenný vrch a turistika v Želnavské vrchovině
Chlum, Chlumek, Kamenný vrch a turistika v Želnavské vrchoviněChlum, výrazný vrchol Želnavské vrchoviny5.3.2014 | Roman Hradecký,
www.slapoty.cz
Úvodem je potřeba připomenout, že hora Chlum leží v severní části Želnavské vrchoviny a je zatím díky přítomnosti území vojenského výcvikového prostoru Boletice nepřístupná. Její okrajové umístění však současně znamená, že dosažení vrcholu není nikterak nebezpečné, i když je pravda, že náhorní plošina u rozvalin Ondřejova je stále k výcviku využívána. Také útoky stíhaček při něm většinou vedou právě přes Chlum, a proto je výhodné dodržet zákaz vstupu v pracovních dnech. Kamenný vrch (833 m n. m.)Na kraji maličkého Markova necháváme ustájeného auto a po žlutě vyznačené stezce jdeme nejprve k jihu. U bývalých Chlumanských domků na druhý pokus nacházíme nevyužívanou cestu, kterou potřebujeme sestoupit k prvnímu vrcholu naší trasy. Ano, píši to správně, zatímco Markov leží v nadmořské výšce téměř 950 m, první cíl - Kamenný vrch je o víc než sto metrů pod námi. Podle aktuální mapky klesáme k cestě, která nás pod samotný Kamenný vrch zavede. Netrvá to proto dlouho a již se dereme úbočím na bučinou zalesněný vršek. Ten nás odmění krásným výhledem směrem k Libínu a barevně vyladěnému vrcholu Nad Myslivnou, jednu z mála známých tisícovek (1 008 m). Vrchol Kamenného vrchu musíme chvilku hledat mezi skalkami, kameny a neodbytným ostružiním. Máme za sebou první hodinku chůze a tak se chvíli občerstvujeme. Chlumek (1 025 m n. m.)Krátké klesání usnadní lesní cesta, kterou se dostáváme i na tu vedoucí do sedla Chlumu. Jdeme pár set metrů opět po žluté, ale u ukazatele Pod Chlumem odbočíme vlevo a táhlým stoupáním podcházíme Chlumek. Poprvé se otevírají výhledy ke Kleti, Ktiši a Ktišské hoře, a na boční hřebeny Blanského lesa. Temperování krajiny teplými barvami dosahuje fantastických rozměrů. Pod vrcholy hor se pod modrou oblohou střídají pásy lesů v okrové, žluté i hnědé. Čtěte také: Šumavské tisícovky ve VVP Boletice, turistika na Šumavě Slunce výsostně hřeje a my odhazujeme přebytečné svršky. Čeká nás totiž dobývání Chlumku, který je sice součástí mohutného Chlumu, ale svým kamenným sukem vyčnívá samostatně nad okolí. Díky tomu, že jsme nejdříve chytře vrchol obešli, je nakonec jeho zdolání záležitostí několika minut. Od Kamenného vrchu sem jdeme další hodinu. Pro rozhledy jsme nakonec k okraji lesa nešli. Asi to je chyba, protože právě z Chlumku jsou díky vykácenému lesu výhledy skvělé. Dnes nás omlouvá hlavně to, že opar zastřel daleké výhledy a nic moc bychom neviděli. Snad příště. Chlum (1 191 m n. m.)Vracíme se na cestu a pokračujeme v ataku Chlumu. Znovu nás osvěží barevnost krajiny pod námi. Za souběhem dvou chlumských cest se vydáme ihned do svažitého terénu. Stoupáme jak se dá, posledních sto výškových metrů dává zabrat. Však také zdoláváme jeden z dominantních vrcholů Šumavy. Cestou nacházím i velkou prázdnou nábojnici. Beru si ji na památku domů. V hlavě už se mi honí nápady na fotku zátiší nábojnice, jako vázy s kopretinou. S mírovými myšlenkami dobýváme nekrvavou cestou vrchol Chlumu. Z Chlumku za další hodinku. Vzácnou chvilku si prodlužujeme opožděným obědem, který se stává z chleba a kousku vysočiny. Bohužel tato hora nyní nedisponuje prakticky žádným rozhledem. Ten se částečně objevuje až při sestupu po cestě jihozápadním směrem, který jsem vybral z důvodu přítomnosti velkého betonového bunkru, dříve pozorovatelny důstojníků při ostrých střelbách. Při nich za cíl sloužily i opuštěné budovy po Němcích. Mnoho trosek je patrných dodnes, jen krajina se v posledních dvou desetiletí hodně změnila, zalesnila nálety dřevin, především bříz a osik. Od bunkru fotím Lipno a nejednou vidím, že se v dáli objevují nepatrné obrysy alpských vrcholů. Dachstein s jeho ledovcem i sousední Totes Gebierge s Gross Prielem. To je docela překvapení, mnohem bližší Hluboká byla vidět z opačné strany vrcholu podobně. Na nějaké zásadní skvělé fotky to není, ale někdy musí být člověk vděčný i za málo. Od bunkru jdeme vpravo, což se mi jeví jako správné. Cesta však v rozporu s mapkou stále stoupá a po čase se viditelně stáčí zpět k vrcholu Chlumu. Podruhé se nám na něj jít nechce a tak touláním se nékolika lesními cestami nakonec tu správnou najdeme. Kolem rozvalin bývalé Chlumanské hájovny přicházíme na křižovatku pěti cest. Ten, kdo to zde nezná, může chvíli tápat, mě je ale další cesta jasná. Mnohokrát jsem tudy projížděl na kole při dobrodružném a krásném výletu ve směru: Ktiš - Sádlno - Ondřejov - Zlatá (pramen Blanice) - Arnoštov - Puchéřský potok - sedlo Chlum - Křemžský potok - Ktiš. Dnes do sedla vede i žlutá TZ. Tu jsme již nakrátko dvakrát využili a znovu po ní také další kousek pokračujeme. Značka pokračuje vpravo k Markovu, my ještě hřebínkem jdeme k cestě Křišťanov - Ktiš, a po ní do Markova. Opět máme skvělé výhledy k Libínu, Chrobolům a také k chladicím věžím JE Temelín. Tady končíme slunný a příjemný výlet neporušenou krajinou Šumavy. Chlum, Chlumek a Kamenný vrch na turistické mapěLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Poledník (1 315 m) neboli Mittagsberg+ Výstup na zakázanou horu + Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v ČR; Šumava + Černé jezero, držitel řady rekordů + Prášilské jezero, svědek doby ledové + Netřebské tisy, Domažlicko + Hrad Kašperk, klenot hradní architektury + Šumavskými hvozdy na bicyklech |
|