Túra na Venušiny misky a Smolný vrch v Žulovské pahorkatině, značená trasa z Velké Kraše

Na Venušiny misky, resp. na Smolný vrch vyrážíme z Velké Kraše od motorestu Hukovice, který se na tři dny stal naší dočasnou základnou. Cestou vyzvedáváme Michalčinu sestřenici s kamarádkou a v "průvodu" šesti lidí vyrážíme na procházku po okolních vrších. Hlavním cílem jsou ovšem Venušiny misky, na které jsme se již pár let domlouvali.

Než projdeme vesnicí podél říčky Vidnávka, uplyne fůra času. Tady mají psa, o kus dále koně, na jedné zahradě se za kachnou táhne houf malinkatých a žlutě zbarvených kachňat, tady jsou zase koťata, která se schovávají v hustém podrostu statného stromiska… To víte, s dětmi tu drobotinu minout nemůžeme.

Konečně jsme na turistickém rozcestí ve Velké Kraši a na zelené turistické značce. Kolem místního koupaliště a přes louky pod oblými vršky s výškou jen okolo 290 až 305 metrů se dostáváme k chatě Habina (255 m) v údolí Černého potoka. Mají sice ještě zavřeno, ale díky ochotnému majiteli dostáváme přece jen něco k pití. Je konec prázdnin a stále poměrně horko.

Lesní cestou pokračujeme vzhůru pod vršek vysoký jen 353 metrů, jehož jméno je mi bohužel utajeno. Žádná z map jej blíže nepředstavuje. Koukám, že k vrchu směřuje slabě prošlapaná stezka. Jdeme to omrknout, co kdyby se z vrchu otevíraly nějaké výhledy. Ne, neotevřely se. Ale narazili jsme na zatopený lom se strmými skalními stěnami. S Míšou jej celý obcházíme. Kouzelné místo. Zbytek "expedice" nás čeká dole u vody. Na koupání to ale asi nebude. Voda je chladná, asi tady bude pěkná hloubka.

Sedělo by se příjemně, ale musíme pokračovat. Naplánovaná túra má sice jen něco přes 12 kilometrů. Se všemi našimi zacházkami přes 15 kilometrů. A když připočtu různé čumendy, je to na celý den… Sejdeme dolů na zelenou značku. Borový les je rychle vystřídán lesem bukovým.

Přes rozcestí Smolný (335 m) se vyhoupneme na vršek Smolného vrchu (404 m), který se nápadně vypíná nad okolní krajinu. Ještě nápadnější musel být v době ledové, kdy se jeho holé skály tyčily nad okolí ledovec. Ano, Smolný vrch byl v tomto období nunatakem. Nakonec slovo nunatak má inuitský původ a značí "hora v ledu".

A konečně jsou tady Venušiny misky, které vznikly v důsledku chemického působení srážkové vody, zvětrávání a kulovité odlučnosti žuly budující masív Smolného vrchu. Skalní misky a další podobné útvary mají různé velikosti. Ty největší z nich dosahují průměru několika metrů. Většina má ale jen něco okolo metru a méně. Vznikaly v období pleistocénu a holocénu.

Vrcholové skalisko s Venušinými miskami je upraveno jako skalní vyhlídka. Je ohrazena kovovým zábradlím a přístup je usnadněn několika, do skály vytesanými, stupy.

Venušiny misky dostaly své pojmenování díky nadpřirozeným bytostem - Venušiným lidičkám (Venusleute), kteří tady měli podle pověstí žít v děrách a v jeskyních. Spatřit je bylo toliko po setmění. Skalní misky tito tvorové využívali ke koupání, praní nebo k vaření. Dnes jsou Venušiny misky součástí přírodní památky Smolný vrch o výměře 3,9 ha (rok vyhlášení 1970).