Přes Rossalmspitz (2 237 m) a Gstoder (2 318 m) k jezerům Malaisseen - horská výprava ve Wölzer Tauern (Wölzské Taury)

Z centra Oberwölzu nás vede silnička pěkně do kopečka a projíždíme celou dlouhou osadu Schöttl. Projedeme okolo pěkné kapličky Schöttlkapelle a zaparkujeme na šotolinovém parkovišti v místech, kde se spojují horské potoky v nadmořské výšce asi 1 220 m. Dále již jsou značky zakazující vjezd motorovým vozidlům.

Pěšky se vracíme silničkou trochu nazpět po proudu potoka, míjíme znovu Schöttlkapelle (1 216 m) a před námi stojí několik domů samoty Fatsger (1 200 m). Odbočujeme na širokou lesní cestu prudce vpravo do kopečka. Má se jednat o značenou cestu č. 13, ale žádné značení nikde nevidíme. Stoupáme po široké lesní cestě a prudce se stáčíme na druhém rozcestí vlevo. Cesta nás stále vede do slušného kopečka a zdárně přicházíme do sedla Laugtratte (1 470 m) s menší dřevěnou kapličkou a rozcestím cest se směrovkami.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Značení je už dobré a značená cesta č. 13 vede okolo malé lovecké chaty, kde u vydatného pramene pro jistotu dobíráme vodu. Přecházíme paseky a pěkné stavení Vordere Rossalmhütte (1 647 m) obklopené pastvinami láká k zastavení. Zastavujeme se chvilku posedět na terase a dostáváme pivo a radler pěkně ze žlabu se studenou vodou. Je teplé počasí na posezení a majitelé jsou rádi za jedny z posledních letošních hostů. Piva padnou dvě a před výstupem dodají potřebnou energii.

Po občerstvení jdeme krátce širokou cestou a následně odbočujeme prudce vpravo na úzkou stezku do lesa a mezi stromy stoupáme na spodní okraj horských luk a pastvin Rossalm. Pastviny vedou až na vrchol Rossalmspitz (2 237 m) a celá výstupová cesta je lemována plotem. Louky mají červenohnědou barvu a potkáváme i sběrače brusinek. Překonáváme vyhlídkový předvrchol s loveckou budkou v nadmořské výšce 2 024 m a fádní stoupání nás přivádí konečně na výrazný vrchol Rossalmspitz (2 237 m) s dřevěným křížem a vrcholovou knihou. Rozhled je perfektní hlavně jižním směrem přes údolí řeky Mur na alpská pásma a vrcholy mezi Nízkými Taurami a slovinskou hranicí (Nockberge, Seetaler Alpen).

Od vrcholu začíná pravý vysokohorský alpský terén a další úsek hřebenovky je parádní. Čeká nás výrazný, travnatý a zaoblený vrchol Gastrumerhöhe (2 281 m) s kamennou pyramidkou. Výhled je neskutečný a vidíme snad kompletně celé Nízké Taury s nekonečným počtem vrcholů a údolí. Hřebenem postupujeme střídavě po skalních plotnách, mohutnými suťovisky i travnatými úseky a delší dobu nepřekonáváme výraznější převýšení. Nejvyšším bodem této části hřebene je skalnatý vrcholek Fussihöhe (2 315 m), ale ve většině map je vyznačena jen kóta bez názvu.

Dostáváme se do mělkého travnatého sedla pod ostrý skalnatý vrchol Gstoder (2 318 m). Značená cesta jej podchází, ale ten malý kousek si prostě na vrcholek musíme odbočit a rozhodně nelitujeme. Pohled do hlubokého karu s jezery Malaisseen je neskutečný a panorama okolních i vzdálenějších alpských vrcholů je podzimně dokonalé.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po krátkém návratu na cestu začíná náročnější úsek, kde prudce klesáme travnatým svahem a následně traverzujeme úzkou stezkou skalnaté svahy Gstoderu. Vítá nás parádní sedlo mezi vrcholy Gstoder (2 318 m) a Kegeleck (2 323 m). Na západní straně se leskne několik drobných jezírek Hasenlacken, ale nás čeká sestup na opačnou stranu k jezerům Malaisseen.

Klesání je pohodové po dobré stezce a hladiny jezer se rychle přibližují. Slyšíme neustálý pískot svišťů ze svahů karu, ale zatím žádného nevidíme. Jezera Malaisseen tvoří dvě větší jezera a několik drobných oček obklopených menšími mokřady. U jezer chvíli vysedáváme a užíváme si podzimní horskou samotu před dlouhým sestupem. Po odpočinku obcházíme morény po bývalých ledovcích a najednou zahlédneme malý kousek od nás i slušně vykrmeného sviště připraveného k zimnímu spánku. Naštěstí nebyl plachý a mohli jsme si typické alpské zvíře vyfotit.

Krátce vystoupáme na hřbet Rindereck (2 010 m) s pěkně vedenou stezkou a výhledy do karu s jezery a na okolní alpské vrcholy. Cesta začíná brzy klesat nejdříve alpínskými loukami a následně hustou klečí až do pásma horského lesa. Míjíme opuštěnou loveckou chatu Malaishütte (1 673) a po široké cestě klesáme dále do údolí. Po prudké změně směru se po asi 500 metrech dostáváme na křižovatku lesních cest a opouštíme značenou cestu.

Spouštíme se lesním terénem prudce do údolí mimo veškeré cesty. Značená cesta č. 13 zde dělá velkou, mnohakilometrovou smyčku, a tu se nám navečer už nechce absolvovat. Sestoupili jsme na prašnou cestu a vidíme blízký most přes potok Schöttlbach na dně alpského údolí. Za mostkem vede hlavní cesta údolím, na kterou se napojujeme u lovecké chaty Stallerhütte (1 404 m). Luxusní vozovou cestou klesáme asi 3 km až k parkovišti, kde naše dnešní horské putování končí.

Trasu najdeme například v mapě KOMPASS č. 222 Sölktäler.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.