Treking > Treky, turistika > Nadelhorn (4 327 m), výstup načtyřtisícovou horu ve švýcarských Walliských Alpách
Nadelhorn (4 327 m), výstup načtyřtisícovou horu ve švýcarských Walliských AlpáchSami na Nadelhornu, Walliské Alpy1.4.2014 | Tomáš Schůrek
Impozantní kotel tvořící duo Lenzspitze a Nadelhorn (4 327 m n. m.) mě zaujal již při výstupu na Lagginhorn, asi měsíc před touto akcí. Proto jednoho podzimního dne vyrážíme s partou do údolí Saastal ve Švýcarsku. Konkrétně pak do městečka Saas Fee, odkud náš výstup započneme. V blízkém okolí už máme slezeno pár kopců, a proto tentokrát volíme Nadelhorn. Tento vrchol se řadí ještě s dalšími třemi (Stecknadelhorn - Hobärghorn - Dirruhorn) do hřebínku zvaného Nadelgrat, přičemž sousední Lenzspitze již patří do skupiny Mischabel společně s Domem a Täschhornem. Oba hřebeny pak tvoří horskou kulisu oddělující dvě známá údolí. Na západě Mattertal a na východě Saastal. Podmínky zatím nejsou úplně ideální. Je zataženo, hory jsou zahaleny v šedých mračnech a začíná poletovat sníh. Přesto vidina lepšího zítřku vítězí a my vyrážíme z městečka Saas Fee, k dnešnímu cíli. Je jim Mischabelhütte. Chata postavena na skalním hřebínku ve výšce 3 329 m n. m. Čtěte také: Mont Blanc, výstup na nejvyšší evropský vrchol Procházíme městečkem a po místní červené značce nejprve lesem, poté projdeme tunýlkem a po sjezdovce do řídkého modřínového lesíka, kterým stoupáme až k ledovcové říčce. Na druhou stranu se dostaneme po úzké lávce. Tady již začíná pořádné stoupání a pěšinka se klikatí strmě vzhůru. Už první kroky napověděly, že tenhle výstup rozhodně nebude zadarmo. O pár desítek metrů výše už stoupáme zasněženou krajinou. Sníh nadále poletuje a z cárů mlhy vykukují domečky v Saas Fee. Na posledním rozcestí přecházíme na modré značení, které nás dovede až k chatě. Nejprve zleva pod skalním hřebínkem Distelhornu traverzujeme vzhůru, až se dostaneme pod samotný hřebínek. Tam nás čeká zajištění kramlemi, ocelovými lany a asi osmimetrovým žebříkem. Terén v těchto místech je již poměrně exponovaný, ale i přes čerstvý sníh necháváme mačky v batohu. Po skalním hřebenu s občasným přidržením ocelového lana docházíme k chatě, která na nás po cestě tu a tam vykoukla. Je jedna hodina odpoledne a ze Saas Fee jsme zvládli necelých 1 550 metrů za čtyři a půl hodiny. Na Mischabelhütte dáváme zasloužené pivo a po zbytek dne ladíme zítřejší formu u "Člověče nezlob se". Počasí je nadále stejné a my si užíváme prázdné chatičky, která je jen a jen pro nás. Předpověď nás nezklamala a ráno se probouzíme do jasné oblohy. Údolí Saastal je zahaleno mlhou a my si užíváme výhledy na okolní zasněžené vrcholky. Po typické alpské snídani (chléb s marmeládou) vyrážíme již v mačkách směr Nadelhorn. Nejprve horskou stezkou vzhůru k Schwarzhornu, cestou míjíme vodní tank, zásobující chatu vodou. Ve výšce cca 3 620 metrů opouštíme skalní terén a nastupujem na ledovec Hohbalmgletscher. Tady se navazujem. Dále do sedla Windjoch nejdeme přímo, jak by to bylo jistě kratší, ale volíme mírný oblouk do kotle, kde je méně trhlin. I přes pár centimetrů nového sněhu, jsou trhlinky dobře viditelné. Na ledovci Hohbalmgletscher hodně fotíme. Objektivy fotoaparátů nejvíce míří na severovýchodní stěnu Lenzpitze. Přecházíme ledovec a traverzujeme do sedla Windjoch (3 850 m n. m.), které odděluje Nadelhorn od Ulrichshornu. Dáváme krátkou pauzičku na focení a něco k snědku a po severovýchodním hřebeni tlapeme dál. Hřeben je celkem vyfoukaný a tak si razíme cestu kupředu celkem snadno. Přelézáme nepatrné skalky a pomalu se dostáváme pod vrchol, kde na nás číhají první obtížnější pasáže. Ledové plotny a strmost svahu nás nutí poslední metry odjistit o vyčnívající skalky. Záhy, asi v půl jedenácté, už si vychutnáváme pohledy od vrcholového kříže. Místa je tu poskromnu, takže se tu vlezou s bídou dva lidi. Je to vždycky úžasný pocit stát takhle vysoko a vychutnávat si daleké výhledy. Dneska je to o to lepší, že je azurové počasí a celý Nadelhorn je jen pro nás. Výhledy na severní stěnu Domu jsou přímo úchvatné, na západě pak horizontu kralují Matterhorn a také bílá pyramida Weisshornu. U vrcholového kříže se však zdržujeme jen chvíli, od západu pere mrazivý vítr a tak nám trochu tuhne úsměv. Schováváme se do závětří pár metrů pod vrškem. Volíme krátkou pauzu a po chvíli zahajujeme sestup. Ten nám bude zpříjemňovat pohled na protější kopce (Fletschhorn - Lagginhorn - Weissmies). Sluníčko už nějakou dobu pěkně hřeje a my nasáváme horskou atmosféru. Užíváme si sestup (po stejné trase), který se ovšem ke konci začíná měnit v utrpení. Míjíme Mischabelhütte, jen letmo koukám na teploměr a ručička ukazuje rovných deset stupňů. Ještě ráno leželo u chaty pár centimetrů sněhu, avšak teď už po něm není ani památky. Když docházíme dolů do Saas Fee, které bylo téměř po celou cestu z chaty na dohled, máme toho až po krk. Ještě na nás však čeká zlatá odměna a pak hurá na kutě. Zítra na nás čeká další výstup, ale o tom třeba někdy jindy… Mapy
Klasifikace
Převýšení
Další související články:+ Hrebeňovka na Mont Blanc, Savojské Alpy+ Allalinhorn a Alphubel, alpské čtyřtisícovky + Breithorn, Walliské Alpy + Z Gossau na vrchol Dachsteinu + Přechod Karnských Alp + Via ferraty u Lago di Garda + Zimní přechod pohoří Hochswab + Výstup na Gran Paradiso, Itálie Líbil se vám tento článek? |
|