Poprvé Rychlebskými horami a určitě ne naposledy

soutěžní článek č. 2, Treking s Tilakem 2008

Rychlebské hory jsou pro většinu turistů neznámé pohoří, ležící v severozápadním výběžku severní Moravy, tak trochu ve stínu mnohem známějších a vyšších Jeseníků. Nejvyšší vrchol Smrk má 1 125 m n. m. a téměř celý hřeben se táhne podél hranic s Polskem. A právě pro svou polohu nemusíte v těchto horách potkat ani živáčka a opravdu si užít klidu. My se tam vydali druhý květnový svátek a kvetoucí přírodu si opravdu vychutnali.

Středeční den byl pro většinu z nás dost hektický - skončit v práci dřív, nakoupit, sbalit se a stihnout vlak z Komárova 14:21, což se všem nakonec povedlo. V Opavě se k nám přidává Kuba a můžeme vyrazit na téměř tříhodinovou cestu vlakem do Javorníku - malého městečka s krásným zámečkem Jánský vrch, tyčícím se na stejnojmenném kopci nad městem. V Javorníku si zajdeme do místní (jak se později dovídáme) nejdražší restaurace s výhledem na zámeček, dobře se najíme a čekáme na autobus do Bílé Vody.

V 19:50 odjíždíme do Bílé Vody a chceme vystoupit u psychiatrické léčebny, ale kluci mají obrovskou chuť na pivo a tak vystupujeme o zastávku dřív a jdeme na "jedno" do místního hostince. Vejdeme do šíleně hustého kouře a přes hosty se prodereme do takové místnůstky, kde je toho kouře o trochu míň. Nejvíc nás pobaví, když chceme popelník a jsme odbyti s tím, že tam, kde sedíme, je nekuřácký prostor. Brzy odcházíme, ještě nás čekají dva kilometry k léčebně. Rychle se stmívá a tak kousek od léčebny nacházíme celkem rovnou louku a jdeme brzy spát.

Čtvrteční ráno je příjemné, svítí sluníčko a tak balíme a vyrážíme po červené, cesta se pomalu zvedá, a když přicházíme k polským hranicím, už jen stoupáme až na Borůvkovou horu (899 m n. m.). Vyběhneme si na rozhlednu a kocháme se, jdou vidět Otmuchovská jezera v Polsku, Praděd, Králický Sněžník, a za dobré viditelnosti prý i Sněžka. Dopřejeme si větší přestávku a společnost nám dělá cyklista, který tady čeká na závodníky. Po trase, po které jdeme, se totiž jede závod.

Z Borůvkové hory klesáme a potkáváme první cyklisty, kterým uhýbáme z cesty. Další zastávka je o tři kilometry dál na skalisku Vysoký kámen (691 m n. m.), odkud jsou nádherné výhledy do krajiny, hlavně rovinatého Polska. Pokračujeme po trase společně s cyklisty a potkáváme nějakou organizátorku, která když zjistí, že jdeme do Javorníku, nám chce vehementně poradit a posílá nás sice do Javorníku, ale špatným směrem. My to bohužel zjišťujeme až po půl hodině a tak se teda vracíme a scházíme ještě níž a níž.

Jdeme celkem nezáživným terénem a když narazíme na asfaltku, cesta se táhne víc a víc. Přesto kolem páté dorazíme do Javorníku, kde vyzvedneme dalšího kamaráda a jdeme na jídlo, tentokrát ale do jiné restaurace než včera. Dostavuje se únava a je jasné, že odchod bude těžký, přesto to zvládáme a jdeme přes Jánský vrch, někam dál za město a hledáme příhodné místo k přespání. Po necelých dvou kilometrech nacházíme příjemnou loučku a stavíme stany.

V pátek ráno vycházíme k pramenuh Svatého Antonína, nabíráme vodu, a pak stoupáme na vyhlídku Čertovy kazatelny, odkud je krásný výhled do Račího údolí - opravdová nádhera. Poté scházíme ke zřícenině hradu Rychleby (Reichenštejn) a jdeme dále po modré značce a asfaltové cestě k rozcestí U Buku a stoupáme po žluté pod vrchol Roveň. Vynoříme se z lesa a odkryje se nám krásný výhled do údolí, kde stávala německá osada Hraničky (německy Gränzdorf) (690 m n. m.). Z té byly v roce 1949, podle Benešových dekretů, definitivně odsunuty německé rodiny, a protože obyvatelstvo tvořili pouze Němci obec zanikla.

Na místě vesničky dnes stojí jeden zachovalý dům, několik rozvalin, dva rybníky a kříž, stojící na místě, kde stával kostelík. Louka nad osadou přímo láká k odpočinku a tak neodoláme a válíme se tam skoro hodinu a půl. Celé údolí je opravdu krásné a je to zvláštní pocit procházet se po místech, kudy šla historie. Projdeme kolem posledních zbytků domu a pak stoupáme k prameni Pod Stráží, procházíme kolem nějaké chatky a jdeme na Špičák (957 m n. m.). Přímo na vrchol však nejdeme a pokračujeme po hřebeni dále na Břidličný vrch (945 m n. m.). Sem tam se nám odkryjí výhledy směrem na Žulovsko, Polsko a na masív Králického Sněžníku.

Scházíme do sedla Peklo a uvažujeme, že bychom tam dneska přenocovali. Ale není tady žádné rovné místo, i ten les je nějaký podivný, skoro jako ve filmu Záhada Blair Witch, takže stoupáme ze sedla na Kovadlinu (988 m n. m.). Mezi stromy už stanuje nějaká rodinka, přesto je tam dost místa na naše stany. A když vaříme při západu slunce je jasné, že ten závěrečný výstup stál za to. Večer jen tak sedíme a fotíme asi dvěstěkrát západ slunce, prostě horská pohoda jak má být.

Ráno snídáme s výhledem na Králický Sněžník, ještě jsou na něm zbytky sněhu, dokonce jde vidět rozhledna na Borůvkové hoře a někde v dálce tušíme Orlické hory. Pomalu balíme, zapisujeme se do vrcholové knihy a klesáme na nenápadný vrchol Karkulka (925 m n. m.) a pak zase mírně stoupáme na Klínový vrch (928 m n. m.). Cestou se trháme na skupinky možná trochu víc než je zdrávo, ale nakonec se všichni sejdeme na Smrku (1 125 m n. m.), nejvyšším vrcholu Rychlebských hor. Na první pohled je jasné jak vysoko jsme, je citelně chladněji a sem tam jsou zbytky sněhu. Potkáváme i nějaké turisty. Ze Smrku pak už jen klesáme do Ramzové, mezi stromy občas vykouknou Obří skály a Keprník, takže se naposledy kocháme. Cesta domů pak proběhla "normálně" - vlak měl jen půlhodinové zpoždění a na nádraží v Krnově hořela unimobuňka. A tak skončila naše výprava do Rychlebských hor, kam se zase někdy podíváme.

Naše trasa

Bílá Voda - Růženec - Borůvková hora - Vysoký kámen - Javorník - Čertovy kazatelny - hrad Rychleby - U Buku - Roveň - Hraničky - Špičák (rozc.) - Břidličný vrch - Kovadlina - Smrk - Ramzová. Celkem cca 45 km.

Zajímavá místa

• Bílá Voda - klášter a hřbitov řádových sester, památník komunistické perzekuci ženských řeholních řádů
• Borůvková hora - hraniční vrchol 899 m n. m. s rozhlednou - výhledy na Jesenicko a Králický Sněžník
• Rychleby (Reichenštejn) zřícenina hradu, postaven koncem 13. století, dnes zachované zbytky budov
• Jánský Vrch zámek nad Javorníkem
• Čertovy kazatelny - skalní vyhlídka tyčící se nad Račím údolím
• Vysoký kámen - skalní vyhlídka
• Nýznerovské vodopády - kaskádovité vodopády známé
• Smrk (1 125 m n. m.), nejvyšší vrchol Rychlebských hor

Info

• mapa: SHOCart Jeseníky, Rychlebské hory 57 1:50 000
• podrobnější informace o celé oblasti na www.rychleby.cz
• zajímavé fotky na www.rychleby-jeseniky.cz
• nocovat se dá kdekoliv přírodě, ovšem měli bychom po sobě uklidit a moc nerušit
• kromě turistiky se dá v oblasti provozovat i cykloturistika