Treking > Skalní města > Magnetovec je skalní hřib v Českém středohoří
Magnetovec je skalní hřib v Českém středohořííZa Skalním hřibem do Českého středohoří26.3.2012 | Jan Křivanec
V každém ročním období má České středohoří své kouzlo, to asi potvrdí hodně turistů. V předjaří jsme tam ještě nebyli, a tak s manželkou Lídou vyrážíme. Využíváme toho, že řada autobusů v oblasti jezdí i o víkendu, a směřujeme do pro nás dosud neznámé krajiny jihovýchodně od Ústí nad Labem. V krajském městě spolu s dalšími turistickými dvojicemi nastupujeme do autobusu a vyvážíme se vysoko nad labské údolí do vesnice Tašov. Po žluté značce scházíme kamenitou lesní cestou do okrajové části Proboštova, odkud máme krásný výhled na centrum obce s kostelem sv. Jana Křtitele. Přecházíme na červenou značku a jen co odbočíme ze silnice, máme příležitost pokochat se rozpadajícími se skalními útvary. Místo má téměř tajuplnou atmosféru, tmavá rozpukaná skaliska shlížejí na kameny, které už dávno pokryl mech. Na kraji lesa pozor, mohli byste tak jako já přehlédnout odbočení na lesní pěšinu. Čtěte také: Skalní tor u Rohozné Následující členitý úsek přes pastviny je zajímavý, všímáme si i neobvykle častého výskytu volavek. Nejde samozřejmě o ptáky, volavka je označení pro velikou, již z daleka viditelnou turistickou značku. Homole u Panny, víte, o čem je řeč? Přece o malebné podhorské vesničce s pěknými ukázkami zděné i srubové lidové architektury. Skalnaté návrší na okraji obce je patrně onou, pravda trochu rozsednutou, homolí. Její vrchol zdobí docela hezký a udržovaný klasicistní kostel sv. Pia V. nad vchodem nás zaujala pamětní deska z roku 1887, píše se v ní o Josefu II. Němčina ale není naše silná stránka, tak vám k tomu víc neřekneme. U kostela na lavičce svačíme, vedle máme pomník nejvýznamnějšímu místnímu rodákovi, Josefu Emanuelovi Hibschovi. Byl to geolog, který se jako první systematicky zabýval stavbou Českého středohoří. Naproti je i jeho muzeum, teď mimo sezónu ovšem pusté a zavřené. Mám velmi asertivní manželku a díky tomu dostaneme pivo v místním hostinci více než hodinu před otevřením. Z terasy před hostincem konečně vidíme i Pannu, dokonce velmi starou, je to totiž hora. Pokračujeme na rozcestí u osady Pláň, po příjemné lesní cestě to rychle ubíhá. Objevujeme první devětsily, jaterníky a podběly. A nesmím zapomenout na 100 let starý památný modřín. Přestupujeme na zelenou značku, čeká nás turistická lahůdka, kousek opravdového hřebene. Pěšina nejprve pastvinami, později lesem sleduje výraznou terénní hranu s velmi prudkým severovýchodním srázem. Krásné přírodní scenérie, výhledy na okolní vrchy, slunečné počasí - to vše povznáší ducha i tělo, takže Lída sama od sebe vyleze kousek mimo značku na Kamennou horu (601 m), což jindy obvykle nedělá. Trasu lemují různě zkroucené buky, duby a třešně, pořád je na co se dívat. Za Sokolím hřebenem (592 m) scházíme na velké rozcestí lesních cest, zvané Vráž nebo Fráž, v turistické mapě též Fráže. Zde odbočuje okruh na Magnetovec a Skalní hřib. Nejprve širokou cestou, později málo výraznou pěšinou směřujeme k vrcholu Magnetovce (520 m). Malá tabulka na stromě připomíná značkaře, kteří pěšinu upravili a trasu vyznačili, tímto je zdravím z Karlových Varů. Vrchol Magnetovce i okolní svahy jsou plné skalních seskupení nejrozmanitějších tvarů. Místo jako stvořené pro romantické duše. Nejzvláštnějším útvarem je asi 6 m vysoký Skalní hřib. Mohutným kloboukem spočívá na tenké noze, tady si příroda dala opravdu záležet. Není divu, že území je chráněno jako přírodní památka. Vracíme se zpátky, pozor na značky, sami jsme je na chvíli ztratili. Na Vráži dáváme poslední svačinku, a už nás čeká jen čtyřkilometrové klesání do Velkého Března. Lesní cesta je hezká, točí se členitým svahem, vidíme už i dolů do údolí Labe. Klesání je místy dosti prudké, tak vcelku podle očekávání slyším poznámku: "Jít to obráceně, asi bych tě zabila." Zase by to byl velký sportovní výkon… Běžci do vrchu, co říkáte? Ve Velkém Březně ještě zdálky koukneme na známý pivovar a za chvíli nás vláček odváží zpět do Ústí nad Labem. Z Tašova do Velkého Března jsme i s odbočkou ke Skalnímu hřibu ušli 19 km. Skalní hřib na turistické mapěLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Děkuji za inspiraci! Parádní článek!
Další související články:+ Rozhledna na Varhošti+ Verneřické středohoří, turistika na jihovýchodě Českého středohoří + Nový rok na Rané, České středohoří + Sedlo na podzim a v zimě |
|