Treking > Skalní města > Přírodní památka Skalka, zajímavost na Vysočině
Přírodní památka Skalka, zajímavost na VysočiněSkály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (1)17.12.2014 | Dorek Čermák
Těch názvů má několik. Skalka, Na skalce, Fialovy skály, Přírodní památka Skalka. Nachází se v Křemešnické vrchovině poblíž obce Hojkov (okr. Jihlava a jsou vyhlášeny jako přírodní památka. Důvod ochrany je zachování a udržení geologické a geomorfologické pozoruhodnosti skalního výchozu. Jedná se o zbytky skalní hradby a délce 600 m, šířce 20 m a v nadmořské výšce 640 - 704 m. Tolik stručný úvod. Zbývá deset dnů do Vánoc a počasí je přímo ukázkové vyrazit na jednodenní výšlap. S kamarády již pěknou řádku roků plánujeme navštívit "Fialovy skalky" jak jsme jim v mladých letech říkali. I když by si pro svoji divokost a rozlehlost zasloužily honosnější pojmenování. Jejich opětovné poznání je naplánované v podzimním čase i proto, že zelený podrost už dávno opadal a skály jsou tak lepší k prohlídce. Z vrcholu Čeřínku 761 m na Dolní Hutě po červené značce k rozcestníku tur. značek, nebo na to samé místo, ale o něco delší trasa po modré značce. Čtěte také: Vodopády Vysočiny. Vodopády na Ochozském a Křeptovském potoce Cesta ke Skalce není vyznačena, ale ke skalám je to opravdu jenom "skok". Od rozcestníku vede SZ směrem jediná (neznačená) cesta, která podchází bývalý rekreační objekt zleva. Kolem plotu až na okraj lesa a po pár desítkách metrů už vás upozorní cedule, že se nacházíte na místě, ze kterého zamíříte přímo do kopce, který máte před sebou. Pozorný pochodník pozná, že přibylo kamenů podobných malé moreně a pří šlapání do kopečka těch kamenů přibývá jak na množství, tak na velikosti. A už vás vítají první opravdu velké bloky, malé stěny naskládaných kamenů nad sebou. Z velkých mechem porostlých bloků se tyčí několik věží. Ty se postupně snižují až celý hřeben je ukončen zase kamennými bloky. Na Českomoravské vrchovině jsem nenašel podobný útvar připomínající horský kamenný hřeben. Převážná část se dá jít opravdu po hřebeni, ale z některých věží se musíte vrátit, ale ti co se nepohybují v horách, tak určitě nedoporučuji. Ideální prohlídka je těsně kolem skal z pravé strany. V tuto roční dobu byly kameny a i některé skalní útvary porostlé svěže zeleným mechem, kterým prorůstá kapradí. Krásné, romantické místo. Pokud půjdete poctivě až na konec hřebínku, tak se můžete vracet druhou stranou. I tyto skály mají svoji "lidovou pověst". Žily zde víly a lákaly zbloudilé pocestné do svého kamenného dvorce a tkaly před jejich úžasnými zraky pavoučí nit k jejich srdcím. Když zmámeni vešli do kamenného dvorce na Skalce, našli později lidé jejich mrtvá těla, pohozená v nedaleké rokli. Proto se odedávna lidé těmto místům vyhýbali. A pravděpodobně proto sem nevede turistická značka. Sestoupíte na cestu, po které jste přišli a po ní k rozcestníku. Dál je možnost pokračovat po červené na Čertův hrádek a Křemešník, nebo se vrátit na Čeřínek. Druhá možnost dát se po modré do Dolní Cerekve odkud jede vlak směr Jihlava, nebo Jindřichův Hradec. Proč se Skalka jmenuje i Fialovy skalkyPro svou zádumčivou atmosféru si Skalku turisté oblíbili již na začátku minulého století. V roce 1912 byl založen spolek pro zimní sporty, který si na blízkém Čeřínku postavil dřevěnou lyžařskou chatu a okolí ožilo lyžaři a turisty. Předsedou spolku byl v letech 1915 - 1920 profesor telčského gymnázia L. Fiala, nadšený lyžař a turista, obdivovatel Čeřínku. Po L. Fialovi byly rovněž skály pojmenovány jako Fialovy skály. Další jméno, tentokráte do skály vytesané je Gilbertova skála. Nápis lze vidět jen za příznivého světla a z určitého úhlu. Tyto kouzelné skály tak mají hned několik pojmenování. Oficiální název ale zní Skalka. Příště navštívíme Čertův hrádek, který je od Skalky vzdálen třičtvrtě hodinky volné chůze. Mapa: Jihlavsko Přístup na výchozí bod Čeřínek - autem, nebo z nádraží Kostelec u Jihlavy po zelené značce. Staví zde i rychlíky. Skalka, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Chýnovská jeskyně, nejstarší zpřístupněná jeskyně v ČR+ Dráteničky, Žďárské vrchy a skalní útvary + Hornosvratecká vrchovina, geomorfologie + Podzimní Žďárské vrchy + Zimní Žďárské vrchy + Rozhledna na Kozárovském Babylonu: Přírodní park Lysicko a jeho turistické cíle (2) + V Doubravníku, přírodní park Svratecká hornatina + Kolem Sýkoře do Lomnice u Tišnova, Přírodní park Svratecká hornatina (1) + Kolem Sýkoře do Lomnice u Tišnova, Přírodní park Svratecká hornatina (2) + Rozhledna Karasín u Bystřice nad Pernštejnem |
|