Bzovík, unikátní hrad (klášter) u slovenské Krupiny v nitru tajemné Krupinské planiny

Bzovík - pevnost ukrytá v křovinách Krupinské planiny

Bzovík. Tuto pevnost s podivně znějícím jménem musíme hledat na západním okraji mírně zvlněné Krupinské planiny v jižní části středního Slovenska. Bzovík patří k jedněm z nejzajímavějších slovenských hradů se zajímavou historií. První známá zmínka o Bzovíku pochází z roku 1135, kdy uherský král Belo II. ve své listině uznává majetkové nároky župana Lamperta s manželkou na Bzovícke panství v okolí kláštera založeného již za panování Štefana II.

V roce 1135 jsou mnichy budovány první kamenné objekty kláštera, jenž je budován v románského slohu. Zároveň je budována obranná zeď. Za své jméno vděčí Bzovík pravděpodobně velkému množství bezových keřů, které v jeho okolí v té době rostly. V pozdějším období prochází klášter řadou stavebních úprav v gotickém slohu.

Bzovík, spory s krupinskými měšťany a rabování

Život v klášteře je silně ovlivňován častými spory s nedalekým královským městem Krupinou. Zejména krušným se stala první polovina 15. století, kdy byl Bzovík několikrát vyrabován krupinskými měšťany a v letech 1444 - 1446 také vojsky Jana Jiskry z Brandýsa, která se v té době zdržovala v obsazené Krupině. Klášter však nedosahuje takového významu, jako jiné okolní kláštery (například asi nejznámější klášter v Hronském Beňadíku).

Klid není na Bzovíku ani později. Zhruba o sto let později, přesněji v roce 1530 přepadá Bzovík nenechavý Zikmund Balassa, který klášter obsazuje a zde žijící mnichy buď vyžene a nebo povraždí. V Uhersku tehdy panovaly neurovnané poměry a dvojvládí. Tento hanebný čin Zikmund Balassa před císařem Ferdinandem I. Obhajuje docela snadno. Vždyť bylo sotva čtyři roky po prohrané bitvě s Turky u Moháče a vládnoucí Habsburk potřebuje podporu každého velmože v zemi…

Bzovík je přebudován na pevnost

Balassa přebudovává klášter Bzovík na mohutnou pevnost. Celý objekt nechává obehnat silnými hradbami zesílenými na nárožích mohutnými dělostřeleckými baštami s řadou důmyslně rozmístěných střílen. Obranyschopnost zesiluje vodním příkopem, jehož zbytky jsou tady dobře patrné dodnes. Vzniká tak důmyslná pevnost, která brání spolu s hradem Čabraď a pevnými hradbami města Krupina Turkům v přístupu k bohatým bánským městům s velkými zásobami drahých kovů. Však tady také Turci několikrát dotírají, byli však vždy úspěšně odraženi.

Po smrti Zikmunda Balassy připadá Bzovícká pevnost jeho manželce Barboře z rodu Fáncsy, která ji dále věnuje svým příbuzným. Rod tady vládne až do vymření v roce 1658, kdy mohutná pevnost připadá Ostřihomskému arcibiskupství. Zdálo by se, že konečně bude pod Bzovíkem klid.

Opak je ale pravdou. Již o 20 let později (r. 1678), během stavovských povstání, útočí na mohutnou Bzovíckou pevnost povstalecká vojska Imricha Thökölyho a Bzovík obsazují. Pevnosti nepomohou ani silné hradby, ani vodní příkop a ani silné dělové nárožní bašty. A zde ukrytým krupinským měšťanům nepomůže rovněž nic, jsou mezi jeho hradbami nemilosrdně povražděni…

Ještě ve stejném roce mění Bzovík opět svého majitele. Povstalce poráží ostřihomský arcibiskup Juraj Szelepécszenyi a nechává pevnost nákladně opravit. O tom svědčí kamenná tabule nad vstupem do pevnosti z roku 1680. V roce 1778 po zrušení jezuitského řádu mění Bzovík opět majitele. V letech 1848 - 1885 se Bzovík stává sídlem okresu a stěhuje se tady řada úřadů. Po zrušení Bzovíku se sídlo okresu stěhuje do Krupiny, kde se nachází dodnes. Bzovík je ponechán svému osudu a pomalu chátrá.

Ještě počátkem 20. století je hrad Bzovík v poměrně dobrém stavu, avšak v roce 1945, na sklonku II. světové války je silně poškozen během osvobozovacích bojů. Při přechodu fronty bylo zničeno prakticky celé jádro hradu i obvodové zdi. V roce 1965 začíná na hradě archeologický průzkum a následně i nákladná, avšak poměrně necitlivá rekonstrukce.

Zbytky kaple a opravené nárožní bašty dostávají bytelnou střechu z dřevěného šindele, nádvoří i okolí je upraveno. Stejně tak vstupy do vyšších pater nárožních bašt, z jejichž oken se otevírají krásné výhledy do kraje. Zejména z jihozápadní bašty se otevírají fantastické pohledy na hřeben Štiavnických vrchů s dominujícím Sitnem. V posledních zhruba 20 letech je hrad opět ponechán svému osudu a zvolna chátrá poškozován zejména místními výrostky i nenechavými turisty.

Hrad a klášter Bzovík, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.