Svišť horský (Marmota marmota) z čeledi veverkovití (Sciuridae). Horská fauna

Podle posledních výzkumů však svišti nevydávají pouze jeden signál, ale svým hvizdem se mohou i dorozumívat. Sviští slovník by tak měl obsahovat snad až okolo stovky slov! Táhlý hvizd prý signalizuje orla, pokud nehrozí žádné nebezpečí, svišti si jen tak klidně pohvizdují. Svůj signál mají i pro člověka. Naopak, pokud se začne rozléhat asi minutu dlouhý ječivý zvuk, signalizuje to, že se snaží zahnat rivala ze sousední kolonie.

Jak jsem již naznačil, žije svišť v koloniích, neboť je velice společenským zvířetem. Kolonie mohou být i dosti početné. Zvířata se ve svých norách dokonce navzájem navštěvují. Pár svišťů si je věrný po celý život, podobně jako například labutě. Můžeme je často pozorovat, jak se k sobě tulí a třou si čumák o čumák.

Svišť je jedním z představitelů savců, kteří upadají do pravého zimního spánku zvaného hibernace. Již koncem léta si svišť vyhrabává hlubokou noru, kterou vystýlá suchou trávou. Hloubka nory může dosahovat i více jak tři metry, délky 12 až 20 metrů. Letní komory bývají mělčí a kratší a téměř výhradně na vysokohorských loukách. Narozdíl od zimních komor, které bývají níže v dolinách.

Na zimu svišti ucpávají suchou trávou a zeminou i vchod, aby se chránili před nehostinnými podmínkami krutého zimního světa. Nora má vedle hlavní hnízdní komory i četné vedlejší chodby, které slouží jako skladiště či toaleta.

Hibernace je velice složitým fyziologickým procesem, který trvá zhruba třičtvrtě roku. Obecně platí, že čím více se blíží takovýto stav, tím méně jsou svišti aktivní. Jejich zásoby tuku se zvyšují, aby mohli přečkat dlouhou zimu. Spí schoulení do společných klubíček, čímž snižují celkovou plochu těla a tím pádem i výdej energie. Teplota těla sviště nesmí nikdy klesnout pod bod mrazu, protože zvířata by zahynula. Nakonec si tedy uveďme některé změny, ke kterým v organismu svišťů dochází.

Běžná tělesná teplota 36 °C klesá na pouhé 3 °C, tep klesá z 80 za minutu na pouhé 4 za minutu a počet vdechů klesá z 25 za minutu na pouhý jeden vdech za čtyři minuty! Během zimního spánku, který trvá 6 až 7 měsíců, svišť prakticky nepřijímá potravu, i když se během něj několikrát probouzí a jeho tělesná teplota přechodně stoupá opět až na 36 °C. Spotřeba kyslíku během hibernace klesá asi 30 až 40 krát. Naopak se zvyšuje koncentrace CO₂ v krvi.

Svišti se probouzejí obvykle po třech až čtyřech týdnech, kdy vylučuje trus a moč a spotřebovává zásoby sena, které si do zásobních komor nachystal během horského léta (okolo 2 až 12 kg suchého materiálu).

Svišti se probouzejí obvykle na přelomu dubna a května. První týden, kdy opustí noru, se pohybují v okolí nory, probouzejí se a jejich tělesné funkce se upravují do normálu. Pak následuje páření. Svišti pobíhají kolem nory a neustále pohvizdují. To má pravděpodobně stejný význam jako ptačí zpěv. Oznamují tím, že dané teritorium je obsazené. Rozloha teritoria sviští rodiny se pohybuje v rozmezí 2 500 až 3 600 čtverečních metrů. Své teritorium si dokonce značkují a každoročně se po probuzení ze zimního spánku vracejí do stejných revírů.

Samice je březí 34 dní, rodí se obvykle 2 až 6 mláďat. Ta jsou při narození slepá. Noru poprvé opouštějí teprve asi 40 dní po narození, do té doby je matka ostražitě hlídá.

V našich geografických šířkách se se svištěm můžeme setkat v Tatrách (Vysoké Tatry, Belianské Tatry a Západní Tatry) a v Nízkých Tatrách. Spolu s kamzíkem je svišť typickým obyvatelem nejvyšších partií Karpat.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.