Klima: Globální oteplování a ochlazování bylo jak v minulosti, tak se bude dít i v budoucnosti

Globální oteplování (ochlazování) i střídání dne a noci tady byly vždy. I studie NASA ukazují, že Tyranosaurus rex či starověcí Egypťané by si ťukali na čelo nad současnou hysterií

Ano, v létě je u nás tepleji než před nějakými 30 lety. To nikdo nepopírá. Diskutabilní je ovšem příčina takovýchto změn. Klimaalarmisté v tom mají jasno: za vše může člověk a především produkce oxidu uhličitého. Velká řada vědeckých studií, které se ovšem zeleným marxistům nehodí do krámu a proto o nich "cudně" mlčí, naznačuje, že vše je úplně jinak.

Hned na úvod chci ale podotknout, než mi to někdo začne v případné diskusi podsouvat, že si nemyslím, že musíme nyní a teď spálit všechny fosilní zdroje. Rovněž si nemyslím, že je špatné snižování emisí či spotřeby jako takové. Nejsem zastáncem konzumní civilizace současného střihu. Ovšem emise CO2 mě tolik netrápí. Mnohem větší obavy mám z emisí jiných toxických plynů či látek, které zamořují naše životní prostředí.

A nyní opět k tématu. Ano, v létě bývá horko. Větší než v 80. letech 20. století. To nikdo nepopírá. Ani tzv. klimaskeptici. Ale opravdu si myslíte, že jde o rekordní vedra? Ne, nejde. Takový Tyranosaurus rex by si ťukal na čelo. Vždyť v jeho době byla globální teplota o nějakých 10 °C vyšší. A nejenže ekosystémy nekolabovaly, ony se naopak bouřlivě rozvíjely. Druhová pestrost fauny i flóry byla mnohem větší než je tomu na Zemi dnes.

S globální teplotou to jde z kopce

A od doby, kdy Tyranosaurus rex odešel ze scény, tedy od doby před nějakými 65 milióny lety, to jde s globální teplotou z kopce. Ano, pokud jde o dobu existence druhu Homo sapiens, tak nyní opravdu žijeme ve velice teplém období. Avšak pokud jde o dobu trvání lidské civilizace formované prvními městskými státy, pak žijeme naopak v období chladném. Že by protimluv? Nikoliv. Vysvětlím dále.

Druh Homo sapiens se všemi svými předchůdci se po zemském povrchu potuluje řádově milióny let. A převážnou dobu své existence prožil v chladném období. A ne, nebojme se toto období označit za dobu ledovou. A podle některých autorů se takovýchto dob ledových vystřídalo jen za posledních 2,5 miliónů let hned několik. A zdá se, že k další takovéto době ledové opět směřujeme…

Teprve po posledním glaciálu, někdy před 12 000 lety, se docela slušně oteplilo. A byla období, někdy před 7 000 lety a 3 000 lety, kdy bylo i citelně tepleji než dnes. A přesto civilizace nezanikla. Nad dnešní hysterií by si tak na čelo neťukal pouze Tyranosaurus rex, ale patrně i obyvatelé starověkého Řecka a starověkého Egypta, kteří žili ještě o fous jižněji než my dnes.

Pojďme ale po časové ose dále. Po menším ochlazení nastává okolo roku 1000 n. l. tzv. středověké klimatické optimum. Grónsko je v tu dobu zelenou zemí a umožňuje Vikingům zakládání osad i pěstování obilí (což ani dnes, v době "12 let před katastrofou", nelze). Před nějakými 300 lety zažívá Země tzv. malou dobu ledovou, kdy v zimě zamrzala v Londýně Temže či Lamanšský průliv o malý kousek vedle. Panovaly pro neúrodu hladomory, propukaly pandemie. I válečné konflikty.

Dnes je opět tepleji a úhlavním nepřítelem se stal uhlík. Resp. oxid uhličitý. Především pro řadu ekologistických (prosím nezaměňovat s ekologickými) hnutí. A poblázněných politiků, jejichž jedinou mantrou je tzv. globální oteplování. Avšak řada studií naznačuje, že CO2 může být pouhou nevinnou obětí těchto snah. "Usvědčeným" pachatelem, který pachatelem ale není.

Teplo podle toho, jak přiložíte pod kotlem

K CO2 se ještě vrátíme. Podívejme se ale po nejpravděpodobnějším (a nejlogičtějším) původci změn zemského klimatu. A tím je, vedle Milankovičových cyklů a řady dalších faktorů, naše mateřská hvězda - Slunce. Dovolím si citovat ze sborníku "Slunce z kosmického prostoru" nezapomenutelného doktora Křivského, se kterým jsem měl možnost strávit několik nezapomenutelných večerů při přípravě rukopisu jiné jeho knihy:

"Ukazuje se, že celkový příkon slunečního záření v celém spektru vlnových délek k planetě Zemi je palivem v motoru atmosférické cirkulace. Z dlouhodobého hlediska bude pravděpodobně jednou z hlavních příčin kolísání a změn podnebí na Zemi."

Intenzita slunečního záření kolísá v závislosti na 11letém cyklu sluneční aktivity a počtu slunečních skvrn. Tyto nepatrné změny mohou klima na Zemi ovlivnit poměrně výrazně. Například v letech 1645 - 1715, během tzv. Maunderova minima či malé doby ledové, se na slunečním disku neobjevily prakticky žádné sluneční skvrny. Ty se mohou prolínat s 90letým cyklem a pravděpodobně i dalšími mnohem dlouhodobějšími cykly sluneční aktivity.

Hodnota solární konstanty (na horní hranici atmosféry Země) činí 1 367 W (některé prameny udávají 1 368 W, bráno na m²), přičemž její hodnota v rozmezí týdnů kolísá o 0,1 % a podle vědců studujících např. letorosty (měření koncentrace radioaktivního uhlíku 14C), může v rozmezí staletí kolísat o 0,2 až 0,6 %. Nezdá se to sice mnoho, ale na chod zemského klimatu to má, zdá se, podstatný vliv.

Z oněch 1 367 W na horní hranici zemské atmosféry se k zemského povrchu (při jasné obloze a při Slunci v zenitu) dostane nějakých 1 000 W. To na rovníku. A ve vyšších geografických šířkách, pochopitelně, ještě méně. Sluneční světlo je totiž při průchodu zemskou atmosférou odráženo, rozptylováno a nebo absorbováno. Z oněch 1 000 W (na rovníku) připadá 527 W na infračervené záření, 445 W na viditelné záření a asi 32 W na ultrafialové záření.

A nazpět k uhlíku a složení atmosféry

Kdyby diskuse "či spíše dva odděleně plynoucí monology" o klimatu byla postavena na ryze vědeckých základech, musely by všechny zainteresované strany brát v potaz nedávnou studii Nikolova a Zellera, která tvrdí, že globální teplota nezávisí na chemickém složení atmosféry, ale především na její hustotě, celkové hmotě. Že na chod globální teploty, co se vlivu atmosféry týče, působí především termodynamický, tedy solárně - tlakový efekt atmosféry.

Podle Nikolovy / Zellerovy studie je vliv klasického skleníkového efektu, který jako fyzikální jev pochopitelně existuje, jen malý. Alespoň co do srovnání s termodynamickým efektem atmosféry, tedy že klimatické změny nemůže způsobovat klasický skleníkový efekt založený na skleníkových plynech v atmosféře.

A navíc. Studie Nikolova a Zellera není první, která vliv skleníkových plynů na globální klima vyvrací. Již autoři výzkumu ledového jádra na polární stanici VOSTOK (Climate and atmospheric history of the past 420,000 years from the Vostok ice core, Antarctica), která vyšla v renomovaném vědeckém časopise Nature již v roce (1999!) jasně podpořila závěr, že CO2 nemůže mít vliv na výslednou teplotu na Zemi.

Z této studie totiž vyplynulo, že zvyšující se objem CO2 v zemské atmosféře nikdy nevedl k nárůstu globální teploty, ale že koncentrace CO2 začala stoupat vždy až po nárůstu globální teploty. Což je v přímém rozporu s klimaalarmisty prosazovanou hypotézou, že CO2 je hlavním hybatelem nárůstu globální teploty.

Zjednodušeně řečeno - čím hustější atmosféra, tím vyšší teplota na povrchu. A je jedno, jaké má chemické složení. Definitivní odpověď na tento problém nám dá pravděpodobně až příští generace kosmických teleskopů, určených ke zkoumání exoplanet a jejich atmosfér. Do té doby se ale můžeme přiučit i za našimi humny. U kosmických sousedů ve Sluneční soustavě, terestrických (Zemi podobných) planet Venuše a Mars.

Venuše

Planeta Venuše, která leží Slunci blíže než naše Země, je neuvěřitelně nehostinný svět. Povrch, na kterém panuje pustošivý žár okolo 470 °C, skrápějí deště kyseliny sírové a chlorovodíkové, atmosférický tlak činí asi 90 atmosfér. Tedy asi 90× více než na povrchu Země. Planeta je zahalena neproniknutelnou vrstvou mraků o tloušťce 15 až 20 km, které se vznášejí ve výšce okolo 60 km. Teplota je konstantní a prakticky nezávislá na denní či noční straně planety.

Atmosféra Venuše je tvořena z 97 % CO2, 2 % N (dusíkem) a necelé jedno procento připadá na zbývající plyny. Včetně kyslíku a vodních par, které v zemské atmosféře dokáží pohltit či odrazit až 51 % slunečního záření. A k tomu všemu atmosféra Venuše rotuje asi o pětinu rychleji, než pevný povrch planety. Tato superrotace atmosféry je poháněna turbulentními víry, které vznikají na vlnách při obtékání povrchových útvarů na Venuši. Solární konstanta na Venuši činí 2 610 W / m², což je asi 1,9 násobek příkonu, který dostává Země na jednotku plochy.

Mars

Na rozdíl od Venuše má Mars naopak velice řídkou atmosféru. Tlak na povrchu Marsu dosahuje jen 0,4 až 0,7 kPa, což je asi 150× méně než na povrchu Země. Teploty na povrchu Marsu se pohybují v širokém rozmezí. Od 120 do 300 K v závislosti na roční době a na tom, jedná-li se o denní a nebo noční stranu planety. Jen výjimečně mohou teploty v okolí rovníku Marsu vystoupit na +17 až +27 °C.

Celková tloušťka atmosféry Marsu dosahuje jen asi 100 km. Je tvořena z 95 % oxidem uhličitým, 2,7 % dusíkem, 1,6 % argonem a 0,15 % kyslíkem se stopovými množstvími oxidu uhelnatého, xenonu, kryptonu a vodních par, tudíž je naprosto nedýchatelná. Solární konstanta přitom činí u Marsu asi 590 W / m², což je 40 % příkonu planety Země (na jednotku plochy, nikoliv celkového).

A co jako má srovnáním s Venuší a Marsem být?

Kam výše uvedenými čísly v případě Venuše a Marsu mířím? Tlak zemské atmosféry při hladině moře je nějakých 101 kPa. Celková hmotnost zemské atmosféry činí asi 5,3 × 10¹⁸ kg. Na rozdíl od dvou sousedních terestrických planet je její chemické složení dosti odlišné - 78 % (objemových) představuje dusík, 21 % kyslík, 0,93 % argon a na oxid uhličitý připadá pouhých 0,031 % (tedy oněch dnešních 410 ppm).

Jak je tedy možné, že má mít CO2 na Zemi při změně koncentrace o zlomky promile na svědomí výkyvy globální teploty v řádech stupňů, když na Venuši a Marsu při koncentraci CO2 ve výši 97 % resp.. 95 % jsou teploty jaké jsou? Jak tedy vysvětlit "výpočty" klimaalarmistů pro zemské klima při aplikaci na Venuši i Mars (s přihlédnutím k hodnotám solární konstanty), že na těchto planetách není mnohem, mnohem tepleji, než tomu ve skutečnosti je…

Čím více se touto problematikou zabývám, tím hlubšího přesvědčení nabývám, že jde, jak jsem již napsal v minulém článku, v případě "boje o klima" o pouhopouhý podvod, boj o obrovský balík peněz připomínající středověký boj církví o kšeftování s odpustky. Příjmy z nich byly sice ohromné, na mravní vývoj lidstva to však mělo vliv nulový. Stejně jako boj s CO2 v případě našeho klimatu na globální teplotu. Nemohu si pomoci, ale "boj za klima" mně připomíná boj proti střídání dne a noci, či střídání ročních období.

Nové i starší studie poměrně přesvědčivě prokazují, že změny koncentrace CO2 i CH4 (metanu) jsou způsobeny změnami globálních teplot, jsou tedy jejich následkem, nikoliv příčinou. Nemají na modulaci globální teploty žádný zásadní vliv, ale naopak že se změny koncentrace obou skleníkových plynů za změnami globálních teplot opožďují.

Výše zmíněné ledové jádro z polární stanice Vostok, která leží v Antarktidě asi 1 300 km od jižního pólu v nadmořské výšce 3 488 m, bylo vyvrtáno již v roce 1995. Průměrná teplota se tady pohybuje okolo -55 °C, nejnižší naměřená teplota dosáhla -89,2 °C. Zmíněný vrt dosáhl hloubky 3 310 metrů a představuje akumulaci ledu za posledních téměř 423 tisíc let.

Díky bublinkám vzduchu uvězněným a zakonzervovaným v těle ledovce a přesné dataci jednotlivých vrstev ledu (jeden rok představuje asi 7,8 mm ledu) se vědcům podařilo analýzou CO2 a dalších složek rekonstruovat koncentrace CO2 i chod klimatu na poměrně dlouhé časové ose.

A právě rozborem těchto vzorků došli vědci k tomu, že změny koncentrace CO2 se za změnami teplot opravdu opožďují. A nejvýrazněji na začátku každého ledového cyklu. Jinými slovy řečeno: Mamuti rozhodně na konci poslední doby ledové neprděli tolik, že by ohromná produkce metanu z jejich střev měla za následek globální oteplování. To až při oteplení se začal zpětně z permafrostu i oceánů uvolňovat CH4 resp. CO2. Takže dnešní výzvy klimaalarmistů k vybíjení hovězího dobytka jsou naprosto pošetilé. Stejně jako i řada jejich dalších výzev, které mají s racionalitou společného opravdu pramálo…

Použité zdroje

• The Vostok Ice Core: Temperature, CO2 and CH4
• The 800 year lag in CO2 after temperature - graphed
• The big picture: 65 million years of temperature swings
• Teploty atmosféry a povrchu
• Zažalovat Greenpeace!

Petice a výzvy badatelů, které klimaalarmisty určitě nepotěší…

• European Climate Declaration: There Is No Climate Emergency
• Heidelberg Appeal’s Anniversary – 4,000+ scientists, 70 Nobel Laureates
• 31,487 American scientists have signed this petition, including 9,029 with PhDs
• Richard Lindzen Petition to President Trump: Withdraw from the UN Convention on Climate Change
• Italian Scientists Reject Anthropogenic Global Warming

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.